Trump hrozí Číně cly a ruší schůzku s prezidentem Si: napětí opět roste
Americký prezident Donald Trump pohrozil „masivním zvýšením cel“ na čínské zboží a oznámil, že nevidí žádný důvod setkat se s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na nadcházejícím summitu APEC.
Trump hrozí masivním zvýšením cel na čínské zboží a ruší schůzku se Si Ťin-pchingem
Čína reaguje novými vývozními omezeními a vyšetřováním společnosti Qualcomm (QCOM)
napětí mezi USA a Čínou znovu ohrožuje globální obchodní stabilitu
Tento krok přichází poté, co Peking uvalil nová vývozní omezení na tzv. vzácné zeminy – klíčové materiály používané v high-tech průmyslu a obraně. Výsledkem je prudký nárůst napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa, který okamžitě otřásl finančními trhy.
Trump na sociálních sítích napsal, že měl v plánu setkat se s prezidentem Si během summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství v Jižní Koreji, ale po posledních krocích Pekingu k tomu podle něj „není žádný důvod“. Dodal, že Spojené státy zvažují nejen zvýšení cel, ale i „řadu dalších protiopatření“.
Tento výrok okamžitě znejistil trhy. Index S&P 500 klesl o více než 1,5 %, technologicky orientovaný Nasdaq 100 se propadl až o 2,4 % – nejvíce od 30. dubna. Neunikl ani zemědělský sektor: chicagské futures na sóju oslabily o 1,9 % na 10,03 USD za bušl, což znamenalo největší denní pokles od července.
Trumpova hrozba přichází krátce po několika týdnech diplomatického klidu, kdy obě strany signalizovaly ochotu spolupracovat. Nyní se však zdá, že další obchodní příměří je v nedohlednu.
Bývalá americká vyjednavačka Wendy Cutler upozornila, že tato výměna ukazuje, jak „křehké jsou bilaterální vztahy“. Podle ní není jisté, že se obě mocnosti dokážou vrátit k umírněnějšímu tónu, zvlášť před plánovaným setkáním lídrů v Asii.
Čína reaguje: vyšetřování Qualcommu a nové vývozní licence
Součástí napětí je i nejnovější krok Pekingu: antimonopolní vyšetřování společnosti Qualcomm (QCOM), jednoho z klíčových amerických dodavatelů polovodičů. Zároveň Čína oznámila, že zahraniční exportéři produktů obsahujících vzácné zeminy – i v malém množství – budou nově potřebovat vývozní licence. Ministerstvo obchodu to zdůvodnilo „ochranou národní bezpečnosti“.
Vzácné zeminy jsou nezbytné pro výrobu motorů, magnetů, čipů i vojenské techniky, což z nich dělá strategickou zbraň v obchodní válce. Tyto materiály se již dříve staly předmětem sporu poté, co Trumpova administrativa zvýšila cla na čínské dovozy a Peking reagoval zastavením vývozu těchto surovin.
Na jaře se obě strany dohodly na příměří, kdy Spojené státy část cel zrušily výměnou za obnovení vývozu minerálů. Nynější rozhodnutí Pekingu o nových vývozních kontrolách však znamená návrat ke konfrontaci.
Trump na to reagoval ostrými slovy: USA jsou podle něj „nuceny finančně odpovědět“ a doplnil, že „na každý prvek, který se jim podařilo monopolizovat, máme dva“. Tato rétorika znovu potvrzuje, že Bílý dům vidí v ekonomické dominanci Číny přímou hrozbu americké suverenitě.
Zhoršení vztahů a geopolitické důsledky
Trumpovy komentáře představují náhlou změnu tónu. Ještě den předtím prezident vyjádřil optimismus ohledně obnovení čínských nákupů americké sóji a pochvalně mluvil o osobních vztazích s čínským vůdcem. O den později však označil kroky Pekingu za „nepřátelské“ a obvinil Čínu, že „na nás vždy číhá“.
Obchodní napětí mezi oběma zeměmi přitom kolísá již měsíce. Do hry vstupují i další témata – od boje proti fentanylu, přes budoucnost čínské aplikace TikTok v USA až po exportní kontroly na pokročilé technologie. V současnosti platí dočasné příměří, které pozastavilo zvýšení amerických cel do listopadu, ale jeho osud je po posledních událostech nejistý.
Trump tvrdí, že mu „globální obchodní partneři posílají dopisy plné rozhořčení“ nad chováním Pekingu. Podle jeho vyjádření se Čína dopouští „velkého obchodního nepřátelství“, které může ovlivnit i další regiony.
Zvlášť nešťastné označil prezident načasování čínských kroků – přišly právě ve chvíli, kdy Bílý dům oznámil mírovou dohodu mezi Izraelem a Hamasem, na jejímž zprostředkování se Trump podílel. V příspěvku na Truth Social napsal: „Čínské dopisy byly obzvláště nevhodné v den, kdy po třech tisících letech chaosu a bojů nastal mír na Blízkém východě.“
Tento výrok měl podle analytiků symbolicky podtrhnout Trumpův kontrast mezi „mírotvorcem“ na jedné straně a „obráncem amerických zájmů“ na straně druhé.
Obchodní válka 2.0? Dopady mohou být rozsáhlé
Reakce trhů naznačují, že investoři se začínají připravovat na návrat tvrdé obchodní války. Akcie technologických firem i výrobců spotřebního zboží, které jsou na čínské dodavatelské řetězce nejvíce navázané, výrazně oslabily. Společnosti z oblasti čipů, elektroniky a výroby automobilů reagují na možné přerušení dodávek klíčových komponentů – zejména pokud by Čína omezila export minerálů, které se používají v polovodičích a elektromotorech.
Napětí zároveň ohrožuje i americké zemědělce, kteří jsou silně závislí na exportu sóji do Číny. Předchozí cla a čínské embargo na nákupy z USA už farmářům způsobily miliardové ztráty, které se vláda snažila kompenzovat dotacemi.
Diplomaté v Asii se nyní obávají, že eskalace může překreslit celý program summitu APEC a zabrzdit snahy o zklidnění globálních obchodních vztahů. Pro americké spojence, kteří se snaží udržet rovnováhu mezi Washingtonem a Pekingem, by to znamenalo ztíženou pozici – zejména pro Jižní Koreu, Japonsko a Austrálii.
Zatímco Čína staví svou pozici na strategických surovinách, Spojené státy mají výhodu v oblasti technologií a kapitálových trhů. Obě země tak nadále zůstávají ekonomicky propojené, ale politicky vzdálené.
Napětí mezi USA a Čínou tedy znovu eskaluje – a tentokrát může mít ještě širší dopady než první obchodní válka před několika lety. Trump zjevně zvyšuje tlak s cílem ukázat sílu a připravit půdu pro novou fázi vyjednávání, zatímco Peking posiluje svou pozici v dodavatelských řetězcích.
Jak se situace vyvine, bude záviset nejen na diplomatických jednáních, ale i na tom, zda světové trhy ustojí další kolo největšího geopolitického soupeření 21. století.
Zdroj: Shutterstock
Tento krok přichází poté, co Peking uvalil nová vývozní omezení na tzv. vzácné zeminy – klíčové materiály používané v high-tech průmyslu a obraně. Výsledkem je prudký nárůst napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa, který okamžitě otřásl finančními trhy.Trump na sociálních sítích napsal, že měl v plánu setkat se s prezidentem Si během summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství v Jižní Koreji, ale po posledních krocích Pekingu k tomu podle něj „není žádný důvod“. Dodal, že Spojené státy zvažují nejen zvýšení cel, ale i „řadu dalších protiopatření“.Tento výrok okamžitě znejistil trhy. Index S&P 500 klesl o více než 1,5 %, technologicky orientovaný Nasdaq 100 se propadl až o 2,4 % – nejvíce od 30. dubna. Neunikl ani zemědělský sektor: chicagské futures na sóju oslabily o 1,9 % na 10,03 USD za bušl, což znamenalo největší denní pokles od července.Trumpova hrozba přichází krátce po několika týdnech diplomatického klidu, kdy obě strany signalizovaly ochotu spolupracovat. Nyní se však zdá, že další obchodní příměří je v nedohlednu.Bývalá americká vyjednavačka Wendy Cutler upozornila, že tato výměna ukazuje, jak „křehké jsou bilaterální vztahy“. Podle ní není jisté, že se obě mocnosti dokážou vrátit k umírněnějšímu tónu, zvlášť před plánovaným setkáním lídrů v Asii.Chcete využít této příležitosti?Čína reaguje: vyšetřování Qualcommu a nové vývozní licenceSoučástí napětí je i nejnovější krok Pekingu: antimonopolní vyšetřování společnosti Qualcomm , jednoho z klíčových amerických dodavatelů polovodičů. Zároveň Čína oznámila, že zahraniční exportéři produktů obsahujících vzácné zeminy – i v malém množství – budou nově potřebovat vývozní licence. Ministerstvo obchodu to zdůvodnilo „ochranou národní bezpečnosti“.Vzácné zeminy jsou nezbytné pro výrobu motorů, magnetů, čipů i vojenské techniky, což z nich dělá strategickou zbraň v obchodní válce. Tyto materiály se již dříve staly předmětem sporu poté, co Trumpova administrativa zvýšila cla na čínské dovozy a Peking reagoval zastavením vývozu těchto surovin.Na jaře se obě strany dohodly na příměří, kdy Spojené státy část cel zrušily výměnou za obnovení vývozu minerálů. Nynější rozhodnutí Pekingu o nových vývozních kontrolách však znamená návrat ke konfrontaci.Trump na to reagoval ostrými slovy: USA jsou podle něj „nuceny finančně odpovědět“ a doplnil, že „na každý prvek, který se jim podařilo monopolizovat, máme dva“. Tato rétorika znovu potvrzuje, že Bílý dům vidí v ekonomické dominanci Číny přímou hrozbu americké suverenitě.Zhoršení vztahů a geopolitické důsledkyTrumpovy komentáře představují náhlou změnu tónu. Ještě den předtím prezident vyjádřil optimismus ohledně obnovení čínských nákupů americké sóji a pochvalně mluvil o osobních vztazích s čínským vůdcem. O den později však označil kroky Pekingu za „nepřátelské“ a obvinil Čínu, že „na nás vždy číhá“.Obchodní napětí mezi oběma zeměmi přitom kolísá již měsíce. Do hry vstupují i další témata – od boje proti fentanylu, přes budoucnost čínské aplikace TikTok v USA až po exportní kontroly na pokročilé technologie. V současnosti platí dočasné příměří, které pozastavilo zvýšení amerických cel do listopadu, ale jeho osud je po posledních událostech nejistý.Trump tvrdí, že mu „globální obchodní partneři posílají dopisy plné rozhořčení“ nad chováním Pekingu. Podle jeho vyjádření se Čína dopouští „velkého obchodního nepřátelství“, které může ovlivnit i další regiony.Zvlášť nešťastné označil prezident načasování čínských kroků – přišly právě ve chvíli, kdy Bílý dům oznámil mírovou dohodu mezi Izraelem a Hamasem, na jejímž zprostředkování se Trump podílel. V příspěvku na Truth Social napsal: „Čínské dopisy byly obzvláště nevhodné v den, kdy po třech tisících letech chaosu a bojů nastal mír na Blízkém východě.“Tento výrok měl podle analytiků symbolicky podtrhnout Trumpův kontrast mezi „mírotvorcem“ na jedné straně a „obráncem amerických zájmů“ na straně druhé.Obchodní válka 2.0? Dopady mohou být rozsáhléReakce trhů naznačují, že investoři se začínají připravovat na návrat tvrdé obchodní války. Akcie technologických firem i výrobců spotřebního zboží, které jsou na čínské dodavatelské řetězce nejvíce navázané, výrazně oslabily. Společnosti z oblasti čipů, elektroniky a výroby automobilů reagují na možné přerušení dodávek klíčových komponentů – zejména pokud by Čína omezila export minerálů, které se používají v polovodičích a elektromotorech.Napětí zároveň ohrožuje i americké zemědělce, kteří jsou silně závislí na exportu sóji do Číny. Předchozí cla a čínské embargo na nákupy z USA už farmářům způsobily miliardové ztráty, které se vláda snažila kompenzovat dotacemi.Diplomaté v Asii se nyní obávají, že eskalace může překreslit celý program summitu APEC a zabrzdit snahy o zklidnění globálních obchodních vztahů. Pro americké spojence, kteří se snaží udržet rovnováhu mezi Washingtonem a Pekingem, by to znamenalo ztíženou pozici – zejména pro Jižní Koreu, Japonsko a Austrálii.Zatímco Čína staví svou pozici na strategických surovinách, Spojené státy mají výhodu v oblasti technologií a kapitálových trhů. Obě země tak nadále zůstávají ekonomicky propojené, ale politicky vzdálené.Napětí mezi USA a Čínou tedy znovu eskaluje – a tentokrát může mít ještě širší dopady než první obchodní válka před několika lety. Trump zjevně zvyšuje tlak s cílem ukázat sílu a připravit půdu pro novou fázi vyjednávání, zatímco Peking posiluje svou pozici v dodavatelských řetězcích.Jak se situace vyvine, bude záviset nejen na diplomatických jednáních, ale i na tom, zda světové trhy ustojí další kolo největšího geopolitického soupeření 21. století.
Zářijové týdny roku 2025 přinesly na světových kapitálových trzích nebývalou vlnu optimismu. Investoři se dočkali hned tří mimořádně sledovaných primárních...