Ve spolupráci s obcemi chce postavit větrné elektrárny s celkovým výkonem přes 600 megawattů . Tento záměr představuje zásadní posun v oblasti obnovitelných zdrojů, zejména s ohledem na dosavadní situaci v Česku, kde je využití větrné energie stále velmi omezené.K dnešnímu dni společnost uzavřela 41 smluv o spolupráci s obcemi po celé republice. Pro srovnání – na konci loňského roku činil celkový výkon všech větrných elektráren v Česku přibližně 371 MW, což znamená, že plánovaný výkon nových projektů více než dvojnásobně převyšuje současnou kapacitu. Tento rozdíl ukazuje, jak zásadní by plánovaný rozvoj mohl pro větrnou energetiku v Česku být.Česko dlouhodobě patří mezi země s minimálním využitím větru. V loňském roce pokryly větrné zdroje pouze jedno procento domácí spotřeby elektřiny, a podíl navíc v posledních letech spíše stagnuje. V rámci Evropské unie je kontrast ještě výraznější – celoevropský podíl větrné energie na spotřebě dosáhl 20 procent. Plán ČEZ tak nepředstavuje jen další investici, ale potenciální krok ke snížení této propasti.<!– DIP popup–>Klíčová role obcí v rozvoji nových projektůPodle vedení společnosti je partnerství s obcemi zásadní. Člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika Jan Kalina uvedl, že společný postup je nezbytný pro úspěšný rozvoj větrných projektů. Právě obce totiž rozhodují o územním plánování, dopadu staveb na okolí a komunikaci s místními obyvateli. Kalina zdůraznil, že celkový potenciální výkon větrných turbín ve smluvně zajištěných lokalitách překročil hranici 600 MW, což potvrzuje rozsah a reálnost připravovaných kroků.ČEZ zatím nalezl partnerské obce v 11 krajích České republiky. Významný potenciál vidí zejména na Vysočině, ale také ve Středočeském, Moravskoslezském, Pardubickém a Libereckém kraji. Firma zároveň uvedla, že v ideálním případě preferuje spolupráci s více obcemi sdruženými v mikroregionech. Tento přístup umožňuje lepší koordinaci projektů, které mohou zasahovat širší území a vyžadovat komplexnější plánování.Ředitelka společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje Kateřina Bičáková uvedla, že postoj obcí k větrné energetice se mění. Zkušenosti obyvatel s již existujícími větrnými elektrárnami podle ní přispívají k tomu, že jsou projekty vnímány pozitivněji. Jako příklad uvedla obec Věžnice na Vysočině, kde dlouhodobé fungování větrných turbín ovlivnilo postoje obce i jejího okolí. Tento vývoj ukazuje, že přímá zkušenost může hrát významnou roli v přijímání nových projektů.Chcete využít této příležitosti?Současný stav větrné energetiky v Česku a cíle do roku 2030ČEZ v současnosti provozuje větrné elektrárny s celkovým výkonem 8 MW na dvou místech – dvě turbíny ve Věžnici na Vysočině a další v Janově u Litomyšle. Tyto kapacity jsou však ve srovnání s evropským průměrem zanedbatelné. Právě proto společnost deklaruje strategii, v níž mají větrné elektrárny v budoucnu doplňovat rostoucí fotovoltaický sektor.Do roku 2030 chce ČEZ investovat až 40 miliard korun do nových obnovitelných zdrojů. Větrná energetika tvoří významnou část těchto plánů. Cílem je diverzifikovat energetický mix, snížit závislost na tradičních zdrojích a posílit energetickou stabilitu. Aktuální stav – pouhé jedno procento podílu větrných elektráren na spotřebě – ukazuje, že nejde jen o modernizaci, ale o zásadní systémovou změnu.Celkový výkon plánovaných větrných elektráren přes 600 MW by mohl znamenat významné posílení domácí výroby bezemisní energie. Zároveň by to byl první skutečně velký krok směrem k evropskému standardu, kde větrná energie tvoří již pětinu spotřeby.Proměna veřejného postoje jako klíčová podmínka dalších projektůKromě technických a investičních aspektů bude rozhodující také postoj veřejnosti. Bičáková zdůraznila, že rostoucí míra zkušeností obyvatel s větrnými instalacemi vede k větší otevřenosti novým projektům. Tam, kde již větrné elektrárny fungují, si lidé mohou vytvořit realistický názor založený na vlastní zkušenosti, nikoliv na obavách nebo spekulacích.Tento posun je důležitý, protože rozvoj větrné energetiky vyžaduje dlouhodobou spolupráci, územní souhlas a vyjednávání s lokálními komunitami. Když jsou projekty dobře zasazené do místních podmínek a doprovázené otevřenou komunikací, může se větrná energie stát akceptovanou součástí regionálního rozvoje.