Americký prezident Donald Trump překvapil svět, když oznámil, že Spojené státy obnoví jaderné testy – poprvé od roku 1992. Tím vyvolal obavy z nového globálního zbrojního závodu, který by mohl destabilizovat mezinárodní bezpečnostní prostředí.„Brzy se to dozvíte, ale budeme provádět nějaké zkoušky,“ uvedl Trump během letu z Washingtonu na Floridu. „Ostatní země to dělají. Pokud to budou dělat oni, budeme to dělat i my.“Tímto výrokem potvrdil, že jeho administrativa zvažuje zásadní odklon od dosavadní politiky Spojených států, které se po desetiletí snažily udržet moratorium na jaderné testy. Oznámení přitom přišlo jen několik minut před plánovaným summitem s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji – a způsobilo zmatek mezi spojenci i vojenskými představiteli.Trumpův postoj je o to překvapivější, že během svého druhého funkčního období dříve podporoval jednání o denuklearizaci s Čínou i Ruskem. Odborníci i bývalí diplomaté označují tento krok za nepochopitelný a potenciálně nebezpečný.Kritici zároveň upozorňují, že Spojené státy disponují moderním programem tzv. správy zásob, který zajišťuje spolehlivost jaderného arzenálu bez potřeby nových podzemních nebo atmosférických testů. Obnovení testů by tak podle nich nemělo vědecké ani vojenské opodstatnění a mohlo by vyvolat řetězovou reakci mezi dalšími jadernými mocnostmi.Obavy z nového zbrojního závoduReakce odborné veřejnosti byla okamžitá. Daryl Kimball, výkonný ředitel Arms Control Association, označil prezidentův postoj za „nesoudržný, neinformovaný a kontraproduktivní“. Varoval, že pokud by USA skutečně testy obnovily, mohlo by to spustit „nejnebezpečnější závod v jaderném testování za posledních 25 let“.K podobným závěrům dospěli i experti v oblasti strategické obrany. Pete Hegseth, ministr obrany, se snažil situaci uklidnit, když uvedl, že prezident má jasno v motivech a že Pentagon a ministerstvo energetiky budou testy provádět společně. „Potřebujeme mít důvěryhodný jaderný odstrašující prostředek… a obnovení testů je k tomu velmi zodpovědný způsob,“ uvedl Hegseth. Podle něj by testování mělo zajistit, že americké jaderné zbraně zůstanou spolehlivým nástrojem odstrašení, a tím se prý sníží pravděpodobnost skutečného konfliktu.Chcete využít této příležitosti?Naopak viceadmirál Richard Correll, nominovaný do čela amerického Strategického velitelství, upozornil, že Trumpova slova nemusela nutně znamenat faktickou přípravu jaderných výbuchů. Připomněl, že ani Čína, ani Rusko dosud žádné výbušné jaderné testy neprovedly, a varoval před zbytečnými závěry.V Kongresu i mezi obyvateli Nevady, kde by se případné testy konaly, se však zvedla vlna nevole. Demokratická kongresmanka Dina Titusová obvinila prezidenta, že „upřednostnil své ego a autoritářské ambice před zdravím a bezpečností obyvatel“. Připomněla, že obnovení testů by odporovalo dlouholetým závazkům USA v oblasti kontroly zbraní a nešíření jaderných zbraní.Reakce mezinárodní komunity a odborníkůBývalá americká vyjednavačka pro kontrolu zbraní Rose Gottemoellerová ze Stanfordovy univerzity uvedla, že Trump mohl být k tomuto kroku vyprovokován výroky Vladimira Putina o programu Burevestnik – ruské střele s jaderným pohonem. Dodala však, že Putinova slova se týkala testování pohonných systémů, nikoliv jaderných hlavic, a že Trumpova reakce byla pravděpodobně přehnaná.Gottemoellerová upozornila, že příprava jakýchkoliv rozsáhlých podzemních testů by trvala měsíce a probíhala by zřejmě v nevadské poušti, kde Spojené státy uskutečnily svůj poslední test v roce 1992. Zdůraznila také, že i samotná možnost takových testů vyvolává v odborných kruzích obrovské obavy.Podle ní je možné, že místo klasických výbuchů se Trump rozhodne zvýšit počet neexplozivních experimentů s jadernými materiály, které by probíhaly v kontrolovaných kontejnerech. Tyto testy s „nulovým výtěžkem“ jsou v souladu se Smlouvou o všeobecném zákazu jaderných zkoušek z roku 1996, kterou USA podepsaly, ale nikdy neratifikovaly. Naproti tomu Rusko a Čína údajně prováděly testy s malým výtěžkem – tedy jaderné výbuchy s nízkým uvolněním energie.Gottemoellerová varovala, že někteří zastánci testování mohou využít situace k prosazení porušení současných omezení, která Spojené státy dodržují již téměř tři desetiletí. Podle ní se může objevit tlak na to, „dělat to, co Rusové a Číňané údajně dělají“, což by znamenalo faktický konec dlouhodobého moratoria.Nejasné záměry a možné důsledkyAnalytici se shodují, že Trumpovy komentáře mohou být spíše vyjednávací strategií než konkrétním plánem. Mnozí se domnívají, že tímto krokem chce prezident posílit pozici USA při jednáních s Čínou, Ruskem a dalšími mocnostmi. Přesto jeho výroky vyvolaly bouřlivé spekulace o budoucím směřování americké jaderné politiky.„Vzhledem k tomu, že Trumpovy komentáře byly nejednoznačné, jsme stále v režimu vyčkávání,“ uvedl James Acton, spolureditel programu jaderné politiky v Carnegie Endowment for International Peace. Dodal, že pokud by Spojené státy skutečně provedly test jaderné hlavice, téměř jistě by se tak stalo pod zemí v Nevadě, ale jeho dopady by byly globální.Podle Actona by Čína, Rusko i Severní Korea pravděpodobně reagovaly vlastními testy – což by zcela zvrátilo desetiletí diplomatických snah o omezení jaderného napětí. Obnovení testů by tak neznamenalo jen technický experiment, ale především politický signál, který by mohl otřást důvěrou v mezinárodní dohody o kontrole zbraní.