Členské státy Evropské unie se nedávno dohodly na společném postoji k návrhu zákona, který se zaměřuje na ochranu dětí před sexuálním zneužíváním online. Přestože tato legislativa byla vypracována s cílem posílit ochranu dětí a zabránit online zneužívání, výsledek jednání, které bylo oznámeno Evropskou radou, vzbudil mezi odborníky i aktivisty smíšené pocity. V podstatě totiž odráží snahu o vyvážení mezi ochranou soukromí jednotlivců a nutností zabránit hroznému zneužívání dětí.Postoj členských států EU, který byl přijat, představuje určité vítězství pro velké technologické společnosti, jako jsou Google a Meta. Tyto společnosti dlouhodobě argumentovaly, že povinnost identifikovat a odstraňovat případy sexuálního zneužívání dětí by mohla ohrozit soukromí uživatelů a vést k neadekvátnímu sledování. Tento argument rezonuje zejména v kontextu širšího odporu proti regulaci, který v posledních letech nabírá na síle, a to i v důsledku vlivu amerických politiků, jako je Donald Trump.Zatímco Evropský parlament v minulosti prosazoval přísnější opatření, nový postoj EU je poněkud mírnější. Zákon, který byl vypracován v roce 2022, měl za cíl posílit koordinaci mezi 27 zeměmi EU a snížit riziko online zneužívání. Podle nových pravidel budou online poskytovatelé muset lépe posoudit rizika spojená s jejich službami, pokud jde o šíření materiálů s dětskou pornografií a navazování kontaktů s dětmi pro účely sexuálního zneužívání. To by mělo zahrnovat přijímání preventivních opatření, ačkoli samotné prosazování těchto opatření bude ponecháno na jednotlivých členských státech.V prohlášení Evropské rady se uvádí, že národní vlády určí orgány zodpovědné za posuzování rizik a vyžadování zmírňujících opatření. Tyto orgány budou mít možnost uložit poskytovatelům služeb povinnosti týkající se dodržování pravidel. V případě nedodržení by mohly být uloženy pokuty, což ukazuje na snahu EU o zajištění odpovědnosti poskytovatelů za bezpečnost dětí na internetu.Jedním z dalších aspektů, který byl v rámci nového zákona projednáván, je možnost, aby společnosti dobrovolně kontrolovaly obsah sdílený na jejich platformách. To by mělo nastat po dubnu příštího roku, kdy vyprší stávající výjimka z pravidel ochrany soukromí. V rámci této legislativy také vznikne centrum EU pro sexuální zneužívání dětí, které bude zaměřeno na pomoc členským státům při dodržování předpisů a na poskytování podpory obětem zneužívání.Dánský ministr spravedlnosti, Peter Hummelgaard, veřejně uvítal dohodu mezi členskými státy, upozorňujíc na skutečnost, že za každým případem sdíleného obsahu s dětským zneužíváním se skrývá skutečné utrpení dětí. Jeho slova podtrhují naléhavost a důležitost této problematiky, která zasahuje do samotné podstaty ochrany nejzranitelnějších jedinců ve společnosti.Kromě toho se Evropský parlament také vyjádřil k potřebě stanovit minimální věk pro přístup dětí k sociálním médiím. Tento krok by měl sloužit k prevenci nárůstu problémů s duševním zdravím u adolescentů, kteří jsou vystaveni nadměrné expozici online obsahu. Přestože tato výzva není závazná, ukazuje, že téma ochrany dětí na internetu je stále více na pořadu dne.Chcete využít této příležitosti?V mezinárodním kontextu se také objevují iniciativy jako například plán Austrálie na zavedení prvního globálního zákazu sociálních médií pro děti mladší 16 let. Dánsko a Malajsie rovněž zvažují podobná opatření. Tyto kroky naznačují, že otázka ochrany dětí na internetu se stává prioritou nejen v EU, ale na celosvětové úrovni.Závěrem lze říci, že dohoda členských států EU o ochraně dětí na internetu představuje důležitý krok vpřed, ale i výzvu k tomu, jak efektivně chránit děti před zneužíváním, aniž by došlo k narušení jejich práva na soukromí. Je nezbytné, aby členské státy pracovaly na implementaci těchto pravidel a zajistily, že ochrana dětí bude mít přednost před komerčními zájmy technologických gigantů.