Federální rezervní systém oznámil, že na začátku prosince ukončí svůj program kvantitativního zpřísňování (QT), který dosud snižoval velikost jeho bilance. Ta momentálně činí téměř 7 bilionů dolarů. Tento krok znamená zásadní obrat v měnové politice Spojených států a otevírá cestu k možnému návratu k kvantitativnímu uvolňování (QE) – tedy nákupům aktiv s cílem dodat do systému likviditu. Předseda Fedu Jerome Powell uvedl, že centrální banka bude muset v určitém okamžiku začít znovu zvyšovat rezervy, aby držely krok s růstem bankovního systému a ekonomiky. „V určitém okamžiku budete chtít začít, aby rezervy postupně rostly,“ řekl Powell v rozhovoru pro CNBC. Podobně se vyjádřila i prezidentka dallaské pobočky Fedu Lorie Loganová, která upozornila, že pokud nedávný růst repo sazeb není dočasný, Fed bude muset znovu nakupovat aktiva, aby zabránil poklesu rezerv. Podle analýzy Marco Casiraghiho z investiční společnosti Evercore by Fed mohl v prvním čtvrtletí 2026 nakupovat až 50 miliard dolarů aktiv měsíčně, pravděpodobně státní pokladniční poukázky. Takové nákupy by sice primárně cílily na krátkodobý trh, ale mohly by nepřímo snižovat dlouhodobé výnosy a zvyšovat likviditu v systému. Zdroj: Getty images Ray Dalio: Fed riskuje novou bublinu Legendární investor Ray Dalio, zakladatel hedgeového fondu Bridgewater Associates, považuje tuto změnu za potenciálně nebezpečný krok. Upozorňuje, že kombinace expanzivní měnové politiky, nízkých úrokových sazeb a vysokých rozpočtových deficitů může vést k monetizaci vládního dluhu – tedy situaci, kdy centrální banka nepřímo financuje státní výdaje prostřednictvím nákupu dluhopisů. „Pokud se rozvaha Fedu začne výrazně rozšiřovat, zatímco sazby budou klesat a vláda bude nadále utrácet, uvidíme klasickou měnově-fiskální interakci, která povede k monetizaci dluhu,“ varuje Dalio. Dodává, že v současném prostředí, kdy jsou akciové trhy na maximech, nezaměstnanost minimální a inflace stále vysoká, může taková politika vytvořit novou tržní bublinu. Podle něj se situace liší od období po finanční krizi v roce 2008, kdy byla ekonomika oslabená a likvidita byla nezbytná k obnovení růstu. „Dnes vidíme silnou úvěrovou expanzi, vysoké ocenění akcií i aktiv spojených s umělou inteligencí. Fed tak může nechtěně podpořit další přehřátí trhů,“ napsal Dalio ve svém komentáři na LinkedIn. Inflační riziko a dopad na trhy Podle Dalia by zvýšené kvantitativní uvolňování mělo klasicky za následek pokles reálných úrokových sazeb a nárůst tržní likvidity. To by vedlo ke snížení rizikových prémií a růstu valuací akcií, především u technologických společností a sektorů s dlouhodobými výnosy. „QE zvyšuje poměry P/E a podporuje ocenění dlouhodobých aktiv – jako jsou technologie, AI nebo růstové akcie,“ uvedl. Krátkodobě by z tohoto trendu mohly profitovat i aktiva chránící před inflací, například zlato nebo dluhopisy indexované na inflaci. Z dlouhodobého hlediska však Dalio varuje, že by tento přebytek likvidity mohl mít podobné důsledky jako na přelomu let 1999 a 2010–2011, kdy se trhy dostaly do stavu nadměrného rizika a následně došlo k prudké korekci. „Takový nárůst likvidity bývá krátkodobě pozitivní, ale nakonec se stane neudržitelným. Jakmile Fed začne znovu zpřísňovat, může dojít k prasknutí bubliny,“ dodal. Dalio proto označil současný směr Fedu za „odvážnou, ale nebezpečnou sázku na růst“. Zvlášť upozornil, že politika uvolněných financí – jak fiskální, tak měnová – může vést k trvalejšímu inflačnímu tlaku. Trhy reagují smíšeně, investoři zůstávají opatrní Po oznámení Fedu se americké akciové futures pohybovaly smíšeně. Index S&P 500 po předchozím 0,4% růstu stagnoval, zatímco Nasdaq Composite lehce klesl. Naopak index Russell 2000 si připsal 1,5 %. Ceny ropy se znovu vyšplhaly nad 60 dolarů za barel a index amerického dolaru se vrátil pod hranici 100 bodů. Podle dat MarketWatch zůstává výkonnost akciových trhů od začátku roku pozitivní – S&P 500 přidal více než 15 %, zatímco Nasdaq vzrostl o více než 21 %. Ceny zlata posílily o přes 50 %, což naznačuje, že investoři začínají zajišťovat své pozice proti inflačním rizikům. Ekonomové však upozorňují, že nižší výnosy amerických dluhopisů mohou zpočátku působit podpůrně, ale zároveň zvyšují riziko přehřátí trhu. „Likvidita může krátkodobě přinést euforii, ale z historického pohledu tyto fáze obvykle končí přísnějším zpřísněním,“ připomíná Dalio. Zároveň varuje, že pokud Fed skutečně obnoví nákupy aktiv a vláda bude nadále prohlubovat deficity, může dojít k dalšímu oslabení dolaru a růstu cen komodit. Pro investory to znamená, že se otevírá prostor pro zisky v reálných aktivech – například v těžebních firmách, infrastruktuře a sektorech napojených na fyzická aktiva. Ray Dalio tak znovu upozorňuje na klíčovou dilema dnešní ekonomiky: jak dlouho může Fed podporovat růst, aniž by vyvolal novou bublinu a návrat inflace. Jeho varování míří nejen na centrální bankéře, ale i na investory, kteří v době rostoucí likvidity mohou podlehnout iluzi, že riziko už neexistuje. Pokud se Dalio nemýlí, současný obrat ve strategii Fedu by mohl být začátkem nového cyklu – tentokrát nikoli růstu, ale přehřátí a následné korekce, kterou trhy dobře znají z minulosti. Zdroj: Shutterstock