Cílem tohoto kroku je zabránit dalšímu růstu cen potravin a reagovat na tlak voličů, kteří se potýkají s dlouhodobě zvýšenými životními náklady. Tato opatření přicházejí v době, kdy se Trumpova administrativa snaží zmírnit dopady vlastní celní politiky, která v uplynulých letech přispěla ke zvýšení cen základního zboží.Podle Bílého domu se výjimky z cel vztahují na produkty, které není možné v USA vyrábět v dostatečném množství, aby uspokojily domácí poptávku. Kromě potravin, jako jsou kokosové ořechy, avokáda nebo ananasy, se seznam rozšířil i o stovky dalších komodit, včetně vybraných druhů ořechů, kakaa či tropických plodů. Nařízení se zpětně vztahuje na období od 13. listopadu letošního roku.Reakce na ekonomické obavy voličůRozhodnutí o snížení cel je přímou reakcí na rostoucí nespokojenost voličů s cenovou hladinou potravin. Trumpova vláda čelí dlouhodobé kritice, že její protekcionistická obchodní politika, zaměřená na ochranu domácího průmyslu, vedla ve skutečnosti ke zvýšení životních nákladů. Nové opatření tak představuje pokus o zmírnění negativních důsledků těchto politik a o posílení důvěry veřejnosti před dalšími volbami.Úředník Bílého domu, který hovořil pod podmínkou anonymity, uvedl, že prezident tímto krokem naplňuje svůj slib přizpůsobovat obchodní dohody aktuálním potřebám. „Nyní je ten správný čas uvolnit některé položky, které prezident dříve slíbil,“ potvrdil americký obchodní zástupce Jamieson Greer, který označil rozhodnutí za součást širší strategie zaměřené na stabilizaci cen potravin a podporu spotřebitelů.Politický kontext hraje významnou roli – Republikánská strana nedávno utrpěla několik neúspěchů ve státních a místních volbách, kde její oponenti stavěli právě na tématu dostupnosti potravin a celkové životní úrovně. Trump se proto snaží ukázat, že je připraven jednat pragmaticky a upravit svou obchodní politiku, pokud to pomůže americkým domácnostem.Chcete využít této příležitosti?Hovězí maso, káva a rostoucí cenyJedním z hlavních důvodů pro uvolnění cel je dramatický vývoj na trhu s hovězím masem. Spojené státy čelí poklesu domácí produkce kvůli zmenšujícím se stádům skotu, což vede k rekordnímu růstu spotřebitelských cen. Aby se vyrovnala nedostatečná nabídka, Washington nedávno oznámil zvýšení nákupů hovězího z Argentiny. Tento krok ale vyvolal kritiku republikánských představitelů ze zemědělských států, kteří se obávají, že levnější import poškodí domácí farmáře.Podobná situace nastala i na trhu s kávou. Ceny kávy prudce vzrostly, když americká cla na Brazílii omezila obchodní vztahy mezi oběma zeměmi. Podle brazilské průmyslové skupiny Cecafé klesly dodávky kávy do USA od srpna do října o více než polovinu. Brazilský export je nyní zatížen 50% celním zatížením – z toho 10 % tvoří základní clo a 40 % představují dodatečné sankce uvalené jako reakce na politické spory mezi Washingtonem a Brasílií.Páteční úpravy se týkají pouze snížení 10% cla, takže většina dovozu kávy a hovězího masa zůstává nadále zatížena vysokými poplatky. Podle úředníků Bílého domu tato opatření umožní částečné zlevnění klíčových potravin, ale plné odstranění cenového tlaku zatím nelze očekávat.Trumpova cla na jihoamerické zemědělské produkty tak dál komplikují situaci na trhu, kde nedostatek nabídky a rostoucí poptávka vytvářejí tlak na rekordní úrovně cen. V důsledku toho se americké domácnosti potýkají s dražšími potravinami, a to i u produktů, které byly dříve běžnou součástí nákupních košíků.Tropické plodiny a širší dopadyVýjimky z cel zahrnují také další produkty, které nelze pěstovat na území Spojených států – například kakao, mražený pomerančový džus či různé druhy ořechů a tropického ovoce. Americké ministerstvo zemědělství uvádí, že tyto dovozní položky představují letos zhruba 18 % celkového dovozu zemědělských produktů. V peněžním vyjádření jde o hodnotu 39,4 miliardy dolarů, přičemž samotná káva tvoří přibližně třetinu této částky.Trumpova administrativa zároveň oznámila nové dohody s několika latinskoamerickými zeměmi, mimo jiné s Argentinou, Guatemalou, Salvadorem a Ekvádorem. Tyto dohody mají dále rozšířit dovoz potravin a surovin, které nejsou v USA dostupné ve významném množství, a tím pomoci stabilizovat trh i rozšířit nabídku.Podle ekonomických analytiků zůstává otázkou, zda tyto úpravy skutečně povedou k citelnému poklesu cen pro konečné spotřebitele, nebo půjde spíše o symbolický krok s omezeným dopadem. Faktem ale je, že Trump se tímto opatřením snaží zmírnit dopady vlastní celní politiky, která v minulých letech zvedla náklady na dovážené zboží.Z dlouhodobého pohledu může být páteční rozhodnutí prvním náznakem, že Bílý dům je ochoten přehodnotit svou obchodní strategii ve prospěch stabilnějších cen a spokojenějších voličů. Přesto zůstává jasné, že cla – i po úpravách – budou nadále tvořit významnou součást Trumpova ekonomického arzenálu.