8. prosince – Fed povoluje úročit běžné účty

Dne 8. prosince roku 1975 Federální rezervní systém Spojených států povolil bankám nabízet úročení běžných účtů. To znamenalo významnou změnu v bankovních postupech a přispělo k vývoji moderního bankovnictví. Fed tímto krokem ve velkém ovlivnil světovou ekonomiku, a vlastně i samotný způsob, jakým běžní lidé přistupují k bankovním službám všeobecně.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

• 1792 – Henry Laurens byl první člověk v USA, jehož tělo bylo spáleno v krematoriu.
• 1864 – Papež Pius IX. vydal protimodernistickou encykliku Quanta cura a spolu s ní Syllabus omylů.
• 1869 – Začal první vatikánský koncil.
• 1941 – Druhá světová válka: USA, Čína a Nizozemsko vyhlásili válku Japonsku po jeho útoku na Pearl Harbor.
• 1941 – Druhá světová válka: Japonsko napadlo britskou kolonii Hongkong.
• 1941 – Zřízen vyhlazovací tábor Chełmno (Kulmhof).
• 1980 – V New Yorku byl zastřelen hudebník John Lennon.
• 1991 – Setkání ruských, ukrajinských a běloruských představitelů, kteří se dohodli na vytvoření nové organizace – Společenství nezávislých států.
• 2004 – Oranžová revoluce: Opozice ukončila protesty na náměstí Nezávislosti v Kyjevě i v dalších městech. Zrušila také blokády vládních budov.
• 2004 – V peruánském městě Cuzco byla podepsána deklarace o vytvoření Unie jihoamerických národů (South American Community of Nations).
• 2013 – Metalová skupina Metallica odehrála koncert na polární stanici Base Carlini na Antarktidě a stala se tak první hudební skupinou v historii, která vystoupila naživo na všech kontinentech.

A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1864 – Clarendonova komise, kterou zřídila britská vláda, aby prošetřila stav Oxfordské univerzity, vydala svou zprávu. Tato zpráva vedla k reformám ve správě a učebních plánech univerzity.
• 1901 – Ve švédském Stockholmu byly uděleny první Nobelovy ceny za fyziku, chemii, lékařství, literaturu a mír. Nobelovy ceny jsou v těchto oborech i nadále prestižními oceněními.
• 1993 – Spojené státy, Kanada a Mexiko podepsaly Severoamerickou dohodu o volném obchodu NAFTA. Tato obchodní dohoda měla významné důsledky pro podniky v Severní Americe.
• 2011 – Groupon, oblíbená online platforma pro denní nabídky a slevy, vstoupila na burzu prostřednictvím IPO. V té době šlo o jedno z největších technologických IPO.

Federální rezervní systém funguje jako centrální bankovní orgán Spojených států. Působí jako fiskální agent vlády USA, je správcem rezervních účtů komerčních bank, poskytuje půjčky komerčním bankám a dohlíží na zásobování měnou včetně mincí v koordinaci s americkou mincovnou. Systém byl vytvořen zákonem o Federálních rezervách, který prezident Woodrow Wilson podepsal 23. prosince 1913. Skládá se z Rady guvernérů Federálního rezervního systému, 12 federálních rezervních bank, Federálního výboru pro volný trh a Úřadu pro finanční ochranu spotřebitelů (Consumer Financial Protection Bureau, CFPB), který byl v roce 2010 pověřen Dodd-Frankovým zákonem o reformě Wall Street a ochraně spotřebitele (CFPB převzal některé funkce bývalého Poradního výboru pro ochranu spotřebitelů, který existoval v letech 1976-2011). Jeho členy je několik tisíc bank.

Sedmičlenná Rada guvernérů Federálního rezervního systému určuje povinné minimální rezervy členských bank v rámci zákonných limitů, přezkoumává a určuje diskontní sazby stanovené 12 federálními rezervními bankami a přezkoumává rozpočty rezervních bank. Předsedu Rady guvernérů jmenuje na čtyřleté funkční období prezident Spojených států.

Federální rezervní banka je soukromá společnost založená podle zákona o federálních rezervách, aby sloužila veřejnému zájmu; řídí ji rada devíti ředitelů, z nichž šest je voleno členskými bankami a tři jsou jmenováni Radou guvernérů Federálního rezervního systému. Dvanáct federálních rezervních bank sídlí v Atlantě, Bostonu, Chicagu, Clevelandu, Dallasu, Kansas City ve státě Missouri, Minneapolisu ve státě Minnesota, New Yorku, Filadelfii, Richmondu ve Virginii, St. Louis ve státě Missouri a San Francisku.

Dvanáctičlenný Federální výbor pro volný trh, který se skládá ze sedmi členů Rady guvernérů, prezidenta Federální rezervní banky v New Yorku a čtyř členů volených federálními rezervními bankami, odpovídá za stanovení politiky federálních rezervních bank, která podporuje dlouhodobé cíle cenové stability (tj. kontrolu inflace prostřednictvím úpravy úrokových sazeb) a maximální udržitelné zaměstnanosti. Federální poradní sbor, jehož úloha je čistě poradní, se skládá z jednoho zástupce z každého z 12 okresů Federální rezervní banky.

Federální rezervní systém vykonává své regulační pravomoci několika způsoby, z nichž nejdůležitější lze klasifikovat jako nástroje přímé nebo nepřímé kontroly. Jednu z forem přímé kontroly lze vykonávat úpravou sazby zákonných rezerv, tj. podílu vkladů, které musí členská banka držet na svém účtu rezerv, a tím zvýšit nebo snížit objem nových úvěrů, které mohou komerční banky poskytovat. Protože úvěry dávají vzniknout novým vkladům, potenciální nabídka peněz se tímto způsobem rozšiřuje nebo snižuje.

Nabídku peněz lze ovlivnit také manipulací s diskontní sazbou, což je úroková sazba, kterou banky Federálního rezervního systému účtují členským bankám za krátkodobé zajištěné úvěry. Vzhledem k tomu, že tyto úvěry banky obvykle požadují, aby udržely rezervy na požadované úrovni, má zvýšení nákladů na tyto úvěry podobný účinek jako zvýšení povinných minimálních rezerv.

Klasickou metodou nepřímé regulace jsou operace na volném trhu, které byly poprvé široce použity ve 20. letech 20. století a nyní se denně používají k drobným úpravám na trhu. Prodeje nebo nákupy cenných papírů Federální rezervní bankou na volném trhu mají tendenci snižovat nebo zvyšovat objem rezerv komerčních bank; např. když Federální rezervní banka prodává cenné papíry, kupující za ně platí šeky vystavenými na jejich vklady, čímž snižují rezervy bank, na které jsou šeky vystaveny.