Podle měsíční zprávy Barclays zaznamenaly akcie v regionu největší pokles od tzv. „dne osvobození“. Důvod byl dvojí: jednak sílící obavy investorů z možné bubliny spojené s rozvojem umělé inteligence, jednak zpřísnění likvidity, které zatížilo riziková aktiva. Navzdory dramatickým intraměsíčním výkyvům ale trh dokázal část ztrát ke konci měsíce vymazat, a to především díky opětovnému nárůstu sázek na prosincové snížení sazeb v USA.

Výnosy evropských akcií byly v listopadu nejslabší od března. To se odrazilo i na globálním portfoliu postaveném ve stylu 60:40 (akcie : dluhopisy), jehož výkon v listopadu stagnoval. Akciová část portfolia byla „mírně v červených číslech“, jak uvádí Barclays. Tlak byl patrný zejména v první části měsíce, kdy investoři začali prudce přehodnocovat ocenění technologických firem těžících z AI boomu. Diskuse o tom, zda se kolem AI začíná tvořit bublina, vyvolala prodejní vlnu, která zasáhla nejen USA, ale i evropské trhy.

Zpráva Barclays popisuje listopad jako měsíc neustálé nervozity. Investoři reagovali na oscilující očekávání úrokových sazeb — nejprve panovaly pochybnosti o tom, zda Fed vůbec přistoupí ke snížení sazeb v prosinci. Teprve koncem měsíce se očekávání znovu posunula směrem k uvolnění, což pomohlo akciím stabilizovat výkon a dluhopisům přineslo mírnou výhodu.

Evropské trhy jako celek nakonec podle Barclays „mírně překonaly očekávání“. Zvláště dobře si vedly periferní země eurozóny, zejména díky silným výsledkům bankovního sektoru. Tyto země tak částečně kompenzovaly negativní sentiment způsobený obavami z fiskálních výdajů v Německu, které vyvolaly nejistotu ohledně dlouhodobé fiskální stability regionu. Ve Spojeném království se akcie obchodovaly v souladu s evropským trendem, zatímco státní dluhopisy těžily z vládního rozpočtu, který v posledních listopadových dnech poskytl impuls domácím titulům.

Globálně nejhůře dopadl technologický sektor — ať už v USA, nebo v Evropě. Obavy z nadhodnocení firem orientovaných na umělou inteligenci vyvolaly nejvýraznější výprodeje. V kontrastu s tím si defenzivní sektory vedly velmi dobře. Zdravotnictví bylo nejsilnější díky zmírnění obav ohledně cen léků. Finanční sektor ukázal odolnost, podpořen stabilními zisky a stabilními výnosy bank.

Prodejní tlak se ale neomezil jen na akcie. Bitcoin se v listopadu propadl o 17 % kvůli obavám o likviditu a slabému zájmu retailových investorů. Ropa klesla kvůli rostoucímu globálnímu přebytku nabídky. Naopak zlato a základní komodity posílily — částečně díky zvýšené poptávce spojené s investicemi do infrastruktury pro umělou inteligenci a souvisejícími kapitálovými výdaji.

Z hlediska toků kapitálu byly listopadové pohyby překvapivě smíšené. Barclays uvedla, že celkový příliv kapitálu do akcií dosáhl nejvyšší úrovně od začátku roku, přestože trhy byly mimořádně volatilní. Hedgeové fondy svou expozici snížily, zatímco retailoví investoři zůstali opatrní. Naproti tomu institucionální investoři („skutečné peníze“) nakupovali ve všech regionech — od Evropy až po rozvíjející se trhy.

Tyto trhy ostatně patřily mezi příjemné překvapení. Evropa i Japonsko zaznamenaly malé, ale stabilní přílivy kapitálu. Rozvíjející se trhy, včetně Číny, přilákaly silnější zájem a došlo i k obnovení zahraničních nákupů čínských akcií. Přesto však asijské trhy z Číny, Jižní Koreje a Tchaj-wanu zůstaly pod tlakem kvůli poklesu obchodů zaměřených na umělou inteligenci, které předtím několik měsíců táhly regionální výkonnost.

Chování faktorů se lišilo mezi USA a Evropou. V USA prudce oslabila dynamika — což negativně dopadlo na růstové akcie. V Evropě byla dynamika jen mírně nižší, zatímco hodnotové tituly naopak výrazně překonávaly trh. Defenzivní akcie s nízkou volatilitou těžily z prudkého nárůstu kolísavosti na globálních trzích. Slabší výkonnost velkých technologických firem také otevřela prostor pro menší společnosti, které dokázaly dosáhnout lepších výsledků.

Závěrem Barclays uvádí, že listopad byl měsícem prudkých změn nálady — od panických výprodejů až po rychlé oživení, které vymazalo velkou část ztrát. Klíčovou roli přitom sehrála kombinace obav z umělé inteligence, změn v očekáváních monetární politiky a zvýšené volatility napříč aktivy.