Podle aktuálního předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad , se meziroční inflace v listopadu dostala na nejnižší úroveň od letošního dubna. Tempo růstu cen zpomalilo na 2,1 procenta, což představuje poměrně výrazný pokles oproti říjnové hodnotě, která činila 2,5 procenta. Tento výsledek naznačuje, že se celková cenová hladina v České republice postupně stabilizuje a přibližuje se k dlouhodobým cílům centrální banky, ačkoliv struktura inflace stále vykazuje určité disproporce mezi jednotlivými sektory hospodářství.Statistici zaznamenali nejen zpomalení meziročního růstu, ale také pokles cen v meziměsíčním srovnání. Spotřebitelské ceny v listopadu klesly o 0,3 procenta oproti předchozímu měsíci. Je však nutné zdůraznit, že se jedná o předběžná data. Definitivní a konečnou hodnotu listopadové inflace zveřejní ČSÚ až 10. prosince. Historická zkušenost z předchozích měsíců nicméně ukazuje, že úřad své předběžné odhady zpravidla potvrzuje bez větších korekcí, což dává těmto číslům vysokou váhu již nyní. Analytici se shodují, že za tímto příznivým vývojem stojí kombinace několika faktorů, především vývoj na trhu s energiemi a potravinami.Detailní pohled na cenové pohyby a vliv energiíPři hlubší analýze zveřejněných dat je zřejmé, že hlavním tahounem poklesu inflace byly v listopadu energie. Jedinou položkou spotřebního koše, která ve srovnání s loňským listopadem skutečně zlevnila, byly právě energie včetně pohonných hmot. Tento trend, který sledujeme již několik měsíců, pokračoval i v předposledním měsíci roku. Podle odhadů statistického úřadu ceny v této kategorii meziročně klesly o 3,8 procenta. Tento pokles hraje klíčovou roli v celkovém snížení inflačního čísla a funguje jako významná brzda růstu životních nákladů pro domácnosti i firmy.Je však důležité vnímat inflaci v širším kontextu. Pokud bychom totiž ze statistiky vyloučili vliv energií, obraz cenového vývoje by vypadal odlišně. Bez započítání energií by celková inflace v Česku v listopadu stoupla na hodnotu 2,9 procenta. Tento rozdíl jasně ukazuje, že zatímco externí vlivy a trhy s komoditami pomáhají srážet celkové číslo dolů, v ostatních částech ekonomiky jsou inflační tlaky stále přítomné, byť v mírnější formě než v minulosti.Statistici rovněž evidují zpomalení růstu cen u kategorie zboží. Ceny za zboží se v úhrnu zvýšily o 0,6 procenta, což je pozitivní zpráva, zejména v porovnání s říjnem, kdy tempo růstu v této kategorii dosahovalo 1,3 procenta. Tento vývoj naznačuje, že tlaky v dodavatelských řetězcích a v oblasti průmyslového zboží postupně polevují, což přispívá k celkovému uklidnění situace na trhu.<!– DIP popup–>Chcete využít této příležitosti?Potraviny brzdí, ale služby zůstávají drahéDalším významným faktorem, který přispěl k listopadovému výsledku, je vývoj cen potravin. Tato kategorie byla v posledních letech zdrojem značné volatility a nejistoty pro spotřebitele. Listopadová data však přinášejí určité uklidnění. Kategorie zahrnující potraviny, alkohol a tabák v listopadu meziročně zdražila o 2,8 procenta. Ačkoliv se stále jedná o růst, je to výrazné zpomalení oproti říjnu, kdy ceny v tomto segmentu rostly tempem 3,9 procenta. Rozkolísané ceny potravin tak sehrály svou roli v tom, že celková inflace klesla více, než se možná očekávalo.Na druhé straně spektra však stojí sektor služeb, který se ukazuje jako nejvíce odolný vůči snaze o snížení inflace. U služeb, včetně vodného, stouply spotřebitelské ceny meziročně o 4,6 procenta. Co je pro ekonomy varovným signálem, je fakt, že toto číslo je naprosto totožné s hodnotou z předchozího měsíce. Ceny služeb tedy neklesají a drží si svou dynamiku. Tento jev, často označovaný jako setrvačnost inflace služeb, odráží růst mezd a silnou domácí poptávku, a pro centrální bankéře představuje argument pro opatrnost. Zatímco zboží a energie zlevňují nebo rostou jen mírně, za kadeřníka, opravy nebo restaurace si Češi stále připlácejí výrazně více než loni.Historický kontext a reakce centrální bankyPro správné pochopení aktuálního čísla 2,1 procenta je nutné se podívat na vývoj v celém letošním roce. Nižší meziroční inflaci než v listopadu zaznamenali statistici naposledy letos v dubnu, kdy se hodnota dostala na 1,8 procenta. Od té doby inflace mírně rostla a svého letošního vrcholu dosáhla v červnu, kdy spotřebitelské ceny meziročně stouply o 2,9 procenta. Následně začala křivka opět klesat – v červenci inflace zvolnila na 2,7 procenta, v srpnu na 2,5 procenta a v září na 2,3 procenta. Po říjnovém mírném výkyvu na 2,5 procenta se tedy listopad vrací k trendu postupného snižování.Tento vývoj samozřejmě bedlivě sleduje Česká národní banka . Ačkoliv by se mohlo zdát, že pokles inflace téměř k dvouprocentnímu cíli by mohl vést k dalšímu uvolňování měnové politiky, analytici oslovení ČTK jsou v tomto ohledu skeptičtí. Podle jejich názoru zůstane ČNB opatrná. Hlavním důvodem je právě zmíněná vysoká inflace v sektoru služeb, která naznačuje, že inflační podhoubí v ekonomice stále existuje. Většina expertů se proto shoduje, že bankovní rada na svém prosincovém zasedání sazby měnit nebude. Centrální bankéři pravděpodobně budou chtít vidět více důkazů o tom, že i ceny služeb začnou zpomalovat, než přistoupí k dalším krokům. Nízká celková inflace tažená energiemi a volatilními potravinami totiž nemusí být zárukou dlouhodobé cenové stability, pokud jádrové složky inflace zůstávají zvýšené.