Klíčové body
- Inflace v eurozóně v listopadu mírně vzrostla na 2,2 %, jádrová inflace zůstala stabilní
- Růst cen služeb posílil argument ECB pro stabilní úrokové sazby
- Většina analytiků čeká, že ECB ponechá sazby beze změny minimálně do roku 2026
Podle údajů Eurostatu vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,2 %, což znamená mírné zrychlení oproti říjnovým 2,1 %. Jde o hodnotu lehce nad mediánem odhadů ekonomů oslovených agenturou Bloomberg, kteří očekávali větší stabilitu. Jádrová inflace, očištěná o volatilní položky jako energie a potraviny, zůstala beze změny na úrovni 2,4 %. Právě tato stabilita jádrových cen je pro Evropskou centrální banku zásadní, protože odráží skutečné domácí inflační tlaky.
Důležitým prvkem v listopadových datech byl i růst cen služeb, tedy sektoru, který ECB sleduje jako barometr mzdových tlaků a celkové robustnosti domácí poptávky. Jejich mírné zvýšení posílilo argumentaci vedení centrální banky, že další snižování sazeb zatím není na pořadu dne. Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že měnová politika je „nastavena správně“ a že ECB je v „dobré pozici“, protože dosavadní inflační cyklus se podařilo dostat pod kontrolu.
Investoři i ekonomové s tímto hodnocením souhlasí. Konsenzus trhu nyní očekává, že depozitní sazba zůstane na úrovni 2 %, kam byla snížena z vrcholu 4 % po sérii osmi čtvrtprocentních snížení. Stabilita sazeb tak bude pravděpodobně pokračovat i na prosincovém zasedání, kde ECB představí nové ekonomické projekce včetně prvního výhledu na rok 2028.

Odlišný vývoj mezi státy ukazuje, proč má ECB těžkou práci
Inflace v eurozóně jako celku se již devět měsíců drží poblíž úrovně 2 %, která odpovídá cíli centrální banky. To ale neznamená, že situace je napříč členskými státy homogenní. Právě naopak – listopadová data ukázala výrazné rozdíly.
V Německu inflace zrychlila, což zčásti odráží specifické cenové efekty a vývoj na tamním trhu služeb. Ve Francii zůstala inflace stabilní, zatímco ve Španělsku a Itálii se tempo růstu cen zpomalilo. Tyto rozdíly ukazují, že eurozóna stále čelí rozsáhlé heterogenitě ekonomických podmínek, což komplikovalo i předchozí cyklus zpřísňování a následného uvolňování sazeb.
Právě v oblasti služeb je patrné, že mzdy stále reagují na minulý růst cen. Růst mezd v některých odvětvích dohání předchozí inflační šok, což drží ceny služeb výše. ECB však upozorňuje, že růst mezd by se měl v následujících měsících postupně normalizovat, jak naznačuje tracker kolektivních smluv monitorovaný centrální bankou.
Výrazné regionální rozdíly potvrzují i národní statistiky, které podtrhují, že veřejné finance, struktura ekonomiky i spotřebitelské chování se jednotlivých zemích vyvíjejí odlišným tempem. Pro ECB to znamená obtížnější vyhodnocování dat i větší nároky na komunikaci budoucí politiky.
Výhled ECB: stabilita jako základ strategie
ECB v posledních měsících zdůrazňuje, že klíčovým tématem je trvalost poklesu inflace. A zatímco celková inflace se drží blízko cílové úrovně, právě jádrová inflace a rezistence cen služeb jsou důvody, proč vedení banky nechce spěchat se snižováním sazeb.
Na prosincovém zasedání budou zveřejněny nové prognózy, které nabídnou první výhled až do roku 2028. Předchozí odhady centrální banky naznačovaly, že inflace může dočasně klesnout pod 2 %, což může být navíc zesíleno opožděným dopadem nového systému EU pro oceňování emisí uhlíku. Několik představitelů ECB však varovalo, aby analytici nepřeceňovali význam tohoto faktoru, protože jde o technickou úpravu, nikoli o strukturální změnu inflačního prostředí.
Atraktivní je ale i vývoj v oblasti mezd. Ty sice stále odrážejí minulý cenový růst, ale postupně se vracejí k úrovním kompatibilním s cenovou stabilitou. To je klíčová podmínka pro udržitelné přibližování inflace k cíli ECB. Jak uvedl hlavní ekonom Bloomberg Economics David Powell, služby zůstávají pro ECB hlavním důvodem obav, protože právě jejich ceny nejčastěji odrážejí domácí náklady.
Jaké faktory mohou rozhodnout v roce 2026
Přestože ECB v současnosti vyjadřuje spokojenost se svým nastavením měnové politiky, rozhodně nikdo v jejím vedení nepodléhá falešnému klidu. Jak zdůraznil viceprezident Luis de Guindos, trhy momentálně počítají se stabilitou, ale úředníci jsou „otevřeni úpravám“, pokud by se výhled výrazně změnil.
Rok 2026 může ovlivnit několik faktorů. Patří sem vývoj mezd, rychlost ochlazování jádrové inflace, dopady geopolitických rizik a výkon evropské ekonomiky. Je zřejmé, že některé segmenty se začínají zvedat, což podporuje stabilizaci ekonomického prostředí. Analytici proto očekávají, že sazby zůstanou beze změny minimálně do roku 2026 – a to i v případě, že inflace krátkodobě kolísá.
ECB tak stojí na rovnovážné hraně mezi rizikem příliš rychlého uvolnění, které by mohlo znovu rozpumpovat inflační tlaky, a rizikem přílišné restriktivnosti, která by brzdila oživení hospodářství. Současná data naznačují, že tato rovnováha je zatím udržitelná, a že inflace směřuje správným směrem.




























