Klíčové body
- Měď letos posílila téměř o 40 % a míří k nejlepšímu roku od 2009
- Výpadky těžby a obavy z cel výrazně utáhly globální nabídku
- Energetická transformace a umělá inteligence podporují dlouhodobou poptávku
- Růst cen základních kovů naznačuje strukturální napětí na trhu
Tento vývoj korunuje mimořádně úspěšný rok, během něhož cena mědi vzrostla téměř o 40 %, což z ní činí jeden z nejvýkonnějších průmyslových kovů posledních let. Pokud se trend udrží, půjde o nejlepší roční výsledek mědi od roku 2009, tedy od období bezprostředně po globální finanční krizi.
Klíčovým faktorem růstu jsou narůstající obavy z napjaté globální nabídky v příštím roce. Trh s mědí se dlouhodobě potýká s podinvestováním do nových těžebních projektů, přičemž letošní rok přinesl hned několik vážných narušení produkce. Smrtelná nehoda ve druhém největším měděném dole na světě v Indonésii, závažná podzemní povodeň v Demokratické republice Kongo a smrtelný výbuch horniny v Chile, jednom z klíčových producentů mědi, výrazně omezily globální dodávky. Tyto události naplnily scénáře, před nimiž analytici varovali již delší dobu.

Dalším významným impulzem byly obavy z možného zavedení dovozních cel ze strany Spojených států. Obchodníci a průmysloví odběratelé v reakci na tuto hrozbu začali ve velkém přesouvat měď na americký trh, aby se vyhnuli potenciálním dodatečným nákladům. Tento přesun zásob způsobil lokální přetlak nabídky v USA, zatímco v ostatních regionech světa se dostupnost kovu dále zhoršila. Výsledkem byl dodatečný tlak na růst cen na globálních trzích.
Ve středu se cena mědi na London Metal Exchange vyšplhala až na historické maximum 12 282 dolarů za tunu, než uzavřela mírně níže. Podle analytiků je tento vývoj kombinací omezené nabídky, očekávání vyšší globální likvidity a relativně stabilního makroekonomického prostředí. Přestože se průmyslová aktivita v některých regionech zpomaluje, celková poptávka po mědi zůstává překvapivě robustní.
Silnou podporu cenám poskytují strukturální trendy spojené s energetickou transformací. Výstavba elektrických sítí, rozvoj obnovitelných zdrojů, modernizace přenosové infrastruktury i rozšiřování kapacit pro ukládání energie vyžadují obrovské objemy mědi. Tento kov je klíčovou surovinou pro elektrifikaci ekonomik a jeho význam v příštích letech dál poroste. Investoři zároveň stále více sázejí na to, že poptávku po mědi výrazně zvýší také rozvoj datových center a energeticky náročných aplikací spojených s umělou inteligencí.
Zajímavé je, že růst cen mědi přetrval i v prostředí, kde průmyslová poptávka vykazuje určité známky kolísání. To naznačuje, že současný trh je více tažen strukturálními faktory a omezeními na straně nabídky než krátkodobými výkyvy ekonomického cyklu. Tento obraz potvrzuje i vývoj dalších základních kovů, které se letos rovněž nacházejí v zisku.

Hliník v roce 2025 posílil přibližně o 16 %, a to zejména kvůli zpomalení růstu produkce v Číně a prudkému nárůstu nákladů na energii v dalších regionech. Zinek si připsal zhruba 4 % poté, co došlo k výpadkům v několika klíčových dolech. Ještě výraznější pohyb zaznamenal cín, jehož cena vyskočila o 47 % v reakci na zásah Indonésie proti nelegální těžbě. Celý sektor základních kovů tak těží z kombinace omezené nabídky a dlouhodobě příznivých strukturálních trendů.
Výhled na rok 2026 zůstává u mědi napjatý. Pokud nedojde k rychlému obnovení produkce nebo k výraznému ochlazení globální poptávky, může trh zůstat ve strukturálním deficitu. To zvyšuje pravděpodobnost, že vysoké ceny nebudou pouze krátkodobým výkyvem, ale odrazem nové rovnováhy na globálním trhu s mědí.




























