Podpora v nezaměstnanosti se od ledna výrazně změní, v úvodu dosáhne až 80 % výdělku

Nová pravidla zásadně mění výši podpory v jednotlivých fázích nezaměstnanosti, rozšiřují okruh lidí, kteří mají nárok na vyšší dávky, a zároveň upravují délku jejich vyplácení. Změny vycházejí z novely zákona o zaměstnanosti, kterou prosadila vláda v minulém volebním období, a jsou úzce provázány s takzvanou flexinovelou zákoníku práce.<!– DIP popup–>Hlavním cílem úprav je rozpohybovat pracovní trh, snížit obavy lidí ze změny zaměstnání a vytvořit prostředí, ve kterém nebude krátkodobá nezaměstnanost znamenat výrazný finanční propad. Zároveň mají nová pravidla usnadnit firmám hledání pracovníků a podpořit ochotu zaměstnanců ke změně pozice, rekvalifikaci či profesnímu posunu.Vyšší podpora v prvních měsících a nový stropNejviditelnější změnou je výrazné zvýšení podpory v prvních měsících nezaměstnanosti. Dosud činila podpora na začátku 65 procent předchozího výdělku, nově se zvyšuje na 80 procent. Tato vyšší částka má lidem poskytnout větší finanční jistotu v období, kdy si aktivně hledají nové zaměstnání.Zároveň však zůstává zachován horní limit, aby systém nebyl neomezeně nákladný. Maximální výše podpory bude odpovídat 80 procentům průměrné mzdy za první tři letošní čtvrtletí, což představuje zhruba 38 500 korun měsíčně. I lidé s nadprůměrnými příjmy tak budou mít dávku zastropovanou.Délka vyplácení této zvýšené podpory se liší podle věku. Uchazeči o zaměstnání do 52 let budou 80 procent svého výdělku pobírat první dva měsíce, lidé starší 52 let pak první tři měsíce. Smyslem tohoto rozlišení je zohlednit obtížnější návrat starších pracovníků na trh práce.Chcete využít této příležitosti?Postupné snižování a změny v délce vypláceníPo úvodní fázi se podpora postupně snižuje. V dalších měsících zůstává částka na úrovni 50 procent předchozího výdělku, a to opět s rozdíly podle věku. U osob do 52 let se tato sazba uplatní ve třetím a čtvrtém měsíci nezaměstnanosti, u starších uchazečů ve čtvrtém až šestém měsíci.Zásadní změna přichází v pozdější fázi. Podpora klesne na 40 procent výdělku, zatímco dosud činila 45 procent. Stát tím vysílá jasný signál, že systém má lidi motivovat k návratu do práce a že dlouhodobá nezaměstnanost nemá být finančně zvýhodněná.Současně se mění i věkové hranice pro délku pobírání podpory. Dosud byla hranice nastavena na 50 let, nově se posouvá na 52 let. Do tohoto věku bude možné pobírat podporu pět měsíců. Ve věku od 52 do 57 let se doba prodlužuje na osm měsíců a od 57 let na jedenáct měsíců. Posun věkových hranic souvisí s postupným zvyšováním důchodového věku a snahou lépe zohlednit realitu pracovního trhu u starších lidí.Konec krácení při dobrovolném odchoduVýznamnou změnou je zrušení krácení podpory při dobrovolném odchodu ze zaměstnání. Dosud platilo, že lidé, kteří dali výpověď sami, měli nárok pouze na 45 procent svého předchozího výdělku. Nově se tento rozdíl ruší a výše podpory se bude řídit pouze věkem, nikoli důvodem ukončení pracovního poměru.Cílem této úpravy je odstranit bariéry mobility na trhu práce. Podle analýz ministerstva práce si lidé, kteří mění zaměstnání z vlastní iniciativy, často finančně polepší. Ti, kteří si novou práci najdou sami, si v průměru zvýší mzdu o 12 procent. Uchazeči, kteří nastupují do zaměstnání z evidence úřadu práce, pak pobírají v průměru o osm procent vyšší mzdu. Nová pravidla mají tyto přechody usnadnit a snížit strach z dočasného výpadku příjmů.Rekvalifikace, důchody a přísnější návrat k podpořeZměny se dotýkají také rekvalifikací, které mají hrát větší roli v přizpůsobování pracovní síly potřebám ekonomiky. Podpora při rekvalifikaci se zvyšuje ze 60 na 80 procent průměrné mzdy a vztahuje se i na dny účasti na kurzech. To má lidem umožnit, aby se bez výrazného finančního tlaku přeškolili na profese, po kterých je na trhu práce vyšší poptávka.Novela zároveň zpřísňuje podmínky pro opětovné získání podpory. Zatímco dosud stačilo odpracovat a odvádět pojistné šest měsíců, nově to bude devět měsíců. Smyslem této změny je omezit opakované krátké čerpání podpory bez delší pracovní aktivity.Úpravy věkových hranic a délky podpory jsou také propojeny s debatou o důchodovém věku. Ten se v posledních letech postupně zvyšuje a podle současných plánů by se měl dostat až na 67 let. Právě delší pracovní život zvyšuje potřebu pružnějších pravidel pro podporu v nezaměstnanosti, zejména u lidí v předdůchodovém věku.Celkově lze říci, že nová pravidla mění filozofii systému. Více chrání lidi na začátku nezaměstnanosti, podporují aktivní hledání práce a rekvalifikaci, ale zároveň jsou přísnější vůči dlouhodobému setrvávání bez zaměstnání.