Najdete jej totiž na každé americké stodolarovce. A to je shodou okolností nejvyšší nominální bankovka, kterou americký Fed v současnosti vypouští do oběhu.

Dne 17. ledna roku 1706 se narodil Benjamin Franklin. Za svého života se stal významným americkým vynálezcem, podnikatelem a jedním z otců zakladatelů Spojených států. Pojďme si připomenout jeho fenomenální odkaz.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

• 1601 – Francie uzavřela výhodnou mírovou smlouvu se Savojskem. Francie získala od Savojska Bresse, Bugey, Valromey a Gex.
• 1773 – Výprava Jamese Cooka překročila jako první jižní polární kruh.
• 1852 – Británie uznala nezávislost Transvaalu.
• 1893 – Americké námořnictvo provedlo ozbrojenou intervenci na Havaji a svrhlo vládu královny Liliuokalani.
• 1929 – V komiksu se poprvé objevila postava Pepka námořníka.
• 1944 – Začala bitva o Monte Cassino.
• 1991 – Brzy ráno začala operace Pouštní bouře (válka v Zálivu).
• 1995 – V 5:46 japonského času zasáhlo oblast města Kóbe zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy škály. Vyžádalo si 6 434 obětí.
• 2002 – Při erupci sopky Nyiragongo v Demokratické republice Kongo zemřelo 250 osob a více než 120 tisíc lidí jich přišlo o domov.
• 2005 – V iráckém Mosulu byl krátce unesen tamní katolický arcibiskup Basile Georges Casmoussa. Neznámí únosci ho po zjištění jeho totožnosti propustili.
• 2009 – Na Slovensku přestala platit slovenská koruna a jako nová měna bylo zavedeno euro.

A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1977 – Společnost Apple Inc. na veletrhu West Coast Computer Faire představila Apple II, jeden z prvních úspěšných masově vyráběných osobních počítačů, a přispěla tak k rozvoji odvětví osobních počítačů.
• 1984 – Společnost Apple Inc. představila počítač Macintosh, na který byla natočena slavná reklama „1984“ v režii Ridleyho Scotta, a který znamenal revoluci v designu a použitelnosti osobních počítačů.
• 1991 – Během války v Perském zálivu začala operace Pouštní bouře, která měla významné ekonomické důsledky pro světový ropný průmysl a mezinárodní podniky.
• 2005 – V Toulouse ve Francii byl oficiálně představen Airbus A380, největší osobní letadlo na světě, které představilo pokrok v letecké technologii a výrobě.
• 2018 – Stavební a outsourcingová společnost Carillion ve Velké Británii vstoupila do likvidace, což znamenalo jeden z největších firemních bankrotů v britské historii.

Benjamin Franklin byl americký tiskař a vydavatel, spisovatel, vynálezce a vědec, diplomat. Jeden z nejvýznamnějších otců zakladatelů, Franklin pomáhal sepsat Deklaraci nezávislosti a byl jedním z jejích signatářů, zastupoval Spojené státy ve Francii během americké revoluce a byl delegátem Ústavodárného shromáždění. Významně přispěl k rozvoji vědy, zejména v oblasti poznání elektřiny, a je připomínán pro svůj vtip, moudrost a eleganci.

Franklin se narodil jako desátý syn ze sedmnácti dětí muže, který vyráběl mýdlo a svíčky, což bylo jedno z nejnižších řemesel. Ve věku, který upřednostňoval prvorozeného syna, byl Franklin, jak jízlivě poznamenal ve své autobiografii, „nejmladším synem nejmladšího syna za pět generací zpět“. Číst se naučil velmi brzy, jeden rok chodil na gymnázium a další pod vedením soukromého učitele, ale jeho formální vzdělání skončilo v deseti letech. Ve dvanácti letech se vyučil tiskařem u svého bratra Jamese. Mistrovství v tiskařském řemesle, na které byl hrdý až do konce svého života, dosáhl v letech 1718 až 1723. Ve stejném období neúnavně četl a učil se efektivně psát.

Nejprve se nadchl pro poezii, ale znechucen kvalitou své vlastní tvorby se jí vzdal. S prózou to bylo jinak. Mladý Franklin objevil svazek časopisu The Spectator – se slavnými periodickými eseji Josepha Addisona a sira Richarda Steela, který vycházel v Anglii v letech 1711-12 – a viděl v něm prostředek ke zdokonalení svého psaní. Četl tyto články ze Spectatoru znovu a znovu, opisoval je a přepisoval a pak se je snažil vybavit zpaměti. Dokonce je převáděl do poezie a pak zpět do prózy. Franklin si stejně jako všichni zakladatelé uvědomoval, že kvalifikovaně psát je v 18. století tak vzácný talent, že každý, kdo to umí dobře, na sebe okamžitě upoutá pozornost. „Psaní prózy“ se stalo, jak vzpomínal ve své autobiografii, „v průběhu mého života velmi užitečným a bylo hlavním prostředkem mého pokroku“.

V roce 1721 založil James Franklin týdeník New-England Courant, do kterého mohli přispívat čtenáři. Šestnáctiletý Benjamin si tyto příspěvky přečetl a snad i sepsal a rozhodl se, že by to mohl dělat stejně dobře i on sám. V roce 1722 napsal sérii čtrnácti esejů podepsaných „Silence Dogood“, v nichž zesměšňoval vše od pohřebních řečí až po studenty Harvardovy koleje. Pro tak mladého člověka, který na sebe vzal podobu ženy středního věku, to byl pozoruhodný výkon a Franklin měl „znamenité potěšení“ z toho, že jeho bratr a ostatní nabyli přesvědčení, že tyto eseje mohl napsat pouze vzdělaný a geniální myslitel.

Koncem roku 1722 se James Franklin dostal do problémů s provinčními úřady a bylo mu zakázáno tisknout a vydávat Courant. Aby udržel noviny v chodu, propustil svého mladšího bratra z původního učednického poměru a jmenoval ho jmenovitým vydavatelem novin. Byly sepsány nové smlouvy, které však nebyly zveřejněny. O několik měsíců později, po ostré hádce, Benjamin tajně odešel z domova, protože si byl jistý, že James „nepůjde k soudu“ a neodhalí lest, kterou vymyslel.

Když se Franklinovi nepodařilo najít práci v New Yorku, odešel v 17 letech do Filadelfie, ovládané kvakery, která byla mnohem otevřenější a nábožensky tolerantnější než puritánský Boston. Jednou z nejpamátnějších scén Autobiografie je popis jeho příjezdu v neděli ráno, kdy byl unavený a hladový. Když našel pekárnu, požádal o chléb za tři groše a dostal „tři skvělé nadýchané rohlíky“. Nesl jeden pod paží a chroupal třetí a kráčel po Market Street kolem dveří rodiny Readových, kde stála Deborah, jeho budoucí žena. Ta ho uviděla a „myslela si, že jsem udělal, což jsem určitě udělal, ten nejtrapnější směšný zjev“.

O několik týdnů později už bydlel u Readových a byl zaměstnán jako tiskař. Na jaře roku 1724 si užíval společnosti dalších mladých mužů se zálibou v četbě a také guvernér Pensylvánie sir William Keith ho nabádal, aby začal sám podnikat. Na Keithův návrh se Franklin vrátil do Bostonu, aby se pokusil získat potřebný kapitál. Jeho otec si myslel, že je na takový podnik příliš mladý, a tak Keith nabídl, že účet zaplatí sám, a zařídil Franklinovu cestu do Anglie, aby si mohl vybrat písmo a navázat kontakty s londýnskými papírníky a knihkupci. Franklin si s Deborou Readovou vyměnil „několik slibů“ ohledně sňatku a s mladým přítelem Jamesem Ralphem jako společníkem odplul do Londýna v listopadu 1724, tedy něco málo přes rok po příjezdu do Filadelfie. Teprve když byla jeho loď dávno na moři, uvědomil si, že guvernér Keith nedodal slíbené úvěrové a seznamovací dopisy

V Londýně Franklin rychle našel zaměstnání ve svém oboru a mohl půjčit peníze Ralphovi, který se snažil prosadit jako spisovatel. Oba mladí muži si užívali divadla a dalších radovánek ve městě, včetně žen. Během pobytu v Londýně napsal Franklin Deistický pamflet A Dissertation on Liberty and Necessity, Pleasure and Pain (1725), který byl inspirován tím, že napsal text pro morální traktát Williama Wollastona The Religion of Nature Delineated. Franklin ve svém eseji tvrdil, že jelikož lidé nemají skutečnou svobodu volby, nejsou za své činy morálně odpovědní. To bylo možná pěkné ospravedlnění jeho požitkářského chování v Londýně a ignorování Debory, které napsal jen jednou. Později pamflet zavrhl a všechny výtisky, které ještě vlastnil, až na jeden spálil.

V roce 1726 už byl Franklin z Londýna unavený. Uvažoval, že se stane potulným učitelem plavání, ale když mu kvakerský obchodník Thomas Denham nabídl místo úředníka ve svém obchodě ve Filadelfii s vyhlídkou na tučné provize v západoindickém obchodě, rozhodl se vrátit domů.

Úspěchy a vynálezy Benjamina Franklina

Denham však zemřel několik měsíců poté, co Franklin nastoupil do jeho obchodu. Dvacetiletý mladík se vrátil k tiskařskému řemeslu a v roce 1728 se mu podařilo uzavřít partnerství s přítelem. O dva roky později si půjčil peníze, aby se mohl stát jediným majitelem.

Jeho soukromý život byl v této době velmi komplikovaný. Deborah Readová se vdala, ale její manžel ji opustil a zmizel. Jeden dohazovačský podnik ztroskotal, protože Franklin chtěl věno ve výši 100 liber na splacení dluhu z podnikání. Silný sexuální pud, „ta těžko ovladatelná vášeň mládí“, ho posílal k „nízkým ženám“ a on si myslel, že se velmi potřebuje oženit. Jeho náklonnost k Deboře „ožila“, a tak si ji 1. září 1730 „vzal za ženu“. V té chvíli byla Debora možná jedinou ženou ve Filadelfii, která ho chtěla, protože do manželství přivedl nemanželského syna Williama, právě narozeného z ženy, která nebyla nikdy identifikována. Franklinovo manželství trvalo až do Debořiny smrti v roce 1774. Měli spolu syna Frankyho, který zemřel ve čtyřech letech, a dceru Sarah, která je oba přežila. William byl vychováván v domácnosti a s Deborou zřejmě nevycházel dobře.

Prvním úspěchem Franklina a jeho společníka bylo zajištění tisku pennsylvánské papírové měny. Franklin pomohl tento obchod získat napsáním knihy A Modest Enquiry into the Nature and Necessity of a Paper Currency (1729) a později se stal také veřejným tiskařem New Jersey, Delaware a Marylandu. K dalším peněžním podnikům patřily Pennsylvania Gazette, které Franklin vydával od roku 1729 a které jsou obecně považovány za jedny z nejlepších koloniálních novin, a almanach Poor Richard’s, vydávaný každoročně v letech 1732 až 1757. Navzdory některým neúspěchům se Franklinovi dařilo. Vydělal dost na to, aby mohl půjčovat peníze i s úroky a investovat do pronájmu nemovitostí ve Filadelfii a mnoha pobřežních městech. Měl franšízy nebo partnerství s tiskaři v Karolíně, New Yorku a britské Západní Indii. Koncem 40. let 17. století se stal jedním z nejbohatších kolonistů v severní části severoamerického kontinentu.

Jak vydělával peníze, vymýšlel různé projekty na zlepšení společnosti. V roce 1727 zorganizoval Junto neboli Klub kožených zástěr, v němž se debatovalo o otázkách morálky, politiky a přírodní filozofie a vyměňovaly se poznatky o obchodních záležitostech. Potřeba členů Junto mít snadnější přístup ke knihám vedla v roce 1731 k založení filadelfské knihovnické společnosti. Prostřednictvím Junta navrhl Franklin zřízení placené městské stráže neboli policie. Referát přednesený téže skupině vyústil v organizaci dobrovolné hasičské společnosti. V roce 1743 usiloval o mezikoloniální verzi Junto, což vedlo k založení Americké filozofické společnosti. V roce 1749 publikoval Proposals Relating to Education of Youth in Pennsilvania (Návrhy týkající se vzdělávání mládeže v Pensylvánii); v roce 1751 byla založena Filadelfská akademie, z níž vyrostla Pensylvánská univerzita. Stal se také nadšeným členem svobodných zednářů a podporoval jejich „osvícené“ cíle.