Rozporuplný politik, který nicméně ve velkém ovlivňuje chod dnešního světa. Jaký je příběh aktuálně nejmocnějšího politika planety? Tedy minimálně podle klasických měřítek. Dne 20. ledna roku 2021 celý svět sledoval inauguraci Joea Bidena do funkce 46. prezidenta Spojených států. Tato nedávná událost je z dnešního pohledu poněkud kontroverzní, stejně jako osoba samotného vůdce největší ekonomiky na světě. Aktuálně je před námi nový volební rok, proto si pojďme toto téma trochu připomenout. Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více: 1265 – Poprvé zasedal první anglický volený parlament (Montfortův parlament). 1649 – V Londýně začal proces s králem Karlem I., zrežírovaný Cromwellem. Byl prohlášen za tyrana, zrádce, vraha, nepřítele národa. I když se Karel I. Stuart před svými soudci celkem úspěšně obhajoval, byl rozdílem jednoho hlasu odsouzen k smrti. 1848 – Král Frederik VII. oznámil zavedení konstituční monarchie v Dánsku. 1940 – Začala Druhá bitva u Taipale (skončila 13. března 1940). 1942 – Nacisté na konferenci ve Wannsee (Berlín) rozhodli, že konečným řešením židovské otázky bude likvidace Židů. 1944 – Rudá armáda dobyla nazpět město Novgorod. 1945 – Maďarsko uzavřelo v Moskvě příměří se spojenci. 1981 – V den uvedení Ronalda Reagana do úřadu prezidenta USA bylo v Teheránu po více než 14 měsících propuštěno 52 amerických rukojmích. 1996 – Na území Palestinské autonomie proběhly volby, byla zvolena Palestinská rada a Jásir Arafat se stal prezidentem. 1998 – Prezidentem České republiky byl na dalších pět let zvolen opět Václav Havel. A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1885 – Byla založena společnost American Telephone and Telegraph Company (AT&T). Později se stala jednou z největších telekomunikačních společností ve Spojených státech. 1942 – Spojené státy založily Radu pro válečnou výrobu, která hrála klíčovou roli při řízení průmyslové výroby během druhé světové války. 1969 – Richard Nixon byl inaugurován jako 37. prezident Spojených států. Během svého prezidentského období zavedl striktní hospodářskou politiku, například kontrolu mezd a cen, a nakonec vyřadil Spojené státy ze zlatého standardu, což mělo dopad na podniky a hospodářství. 1983 – Byl představen Apple Lisa, jeden z prvních osobních počítačů společnosti Apple Inc. Byl to jeden z prvních počítačů s grafickým uživatelským rozhraním (GUI). 1999 – Čínská zpravodajská služba informovala o úspěšném přistání historicky první čínské sondy na Měsíci, lunární sondy Chang'e 1. Tato událost znamenala významný vstup Číny do výzkumu vesmíru. Joe Biden a jeho kontroverzní politika a příběh Joe Biden (narozen 20. listopadu 1942, Scranton, Pensylvánie, USA) 46. prezident USA (2021- ) a 47. viceprezident USA (2009-17) v demokratické vládě prezidenta Baracka Obamy. Předtím zastupoval stát Delaware v Senátu USA (1973-2009). V dubnu 2023 Joe Biden oficiálně oznámil svou kandidaturu na znovuzvolení prezidentem v roce 2024. Biden, který vyrůstal ve Scrantonu v Pensylvánii a v okrese New Castle v Delaware, získal v roce 1965 bakalářský titul na Delawarské univerzitě a v roce 1968 titul z práv na Syrakuské univerzitě v New Yorku. V této době se oženil (1966) s Neilií Hunterovou a manželé měli později tři děti. Po absolvování právnické fakulty se Biden vrátil do Delawaru, kde pracoval jako advokát, a poté se rychle začal věnovat politice a v letech 1970-1972 působil v okresní radě New Castle. Do Senátu USA byl zvolen v roce 1972 ve věku 29 let, čímž se stal pátým nejmladším senátorem v historii. O měsíc později jeho manželka a malá dcera zahynuly při autonehodě a jeho dva synové byli vážně zraněni. Přestože uvažoval o pozastavení politické kariéry, Biden se nechal přesvědčit, aby v roce 1973 vstoupil do Senátu, a poté šestkrát zvítězil ve volbách a stal se nejdéle sloužícím senátorem státu Delaware. V roce 1977 se oženil s pedagožkou Jill Jacobsovou a později se jim narodila dcera. Kromě funkce amerického senátora působil Biden také jako mimořádný profesor (1991-2008) na pobočce Widener University School of Law ve Wilmingtonu ve státě Delaware. Jako senátor se Biden věnoval zahraničním vztahům, trestní justici a protidrogové politice. Působil v senátním výboru pro zahraniční vztahy, dvakrát byl jeho předsedou (2001-03; 2007-09), a ve výboru pro justici, kde v letech 1987-1995 zastával funkci předsedy. Obzvláště otevřeně se vyjadřoval k otázkám souvisejícím s konfliktem v Kosovu na konci 90. let, kdy naléhal na zásah USA proti srbským silám na ochranu Kosovanů před ofenzivou srbského prezidenta Slobodana Miloševiče. Pokud jde o válku v Iráku (2003-2011), Biden navrhl plán rozdělení jako způsob, jak udržet jednotný a mírový Irák. Biden byl také členem Mezinárodního výboru pro kontrolu drog a byl hlavním senátorem při psaní zákona, kterým byl zřízen úřad "drogového cara", funkce, která dohlíží na národní politiku kontroly drog. Biden usiloval o prezidentskou nominaci Demokratické strany v roce 1988, ale odstoupil poté, co vyšlo najevo, že části jeho předvolebního projevu byly bez patřičného uvedení autora plagiáty od vůdce britské Labouristické strany Neila Kinnocka. Jeho prezidentská kampaň v roce 2008 nikdy nenabyla na síle a po pátém místě v demokratickém volebním shromáždění v Iowě v lednu téhož roku z boje odstoupil. (Zprávy o volbách v roce 2008 viz Prezidentské volby ve Spojených státech amerických v roce 2008). Poté, co Barack Obama nashromáždil dostatečný počet delegátů, aby si zajistil demokratickou prezidentskou nominaci, se Biden stal hlavním favoritem na Obamova viceprezidentského kandidáta. Dne 23. srpna Obama oficiálně oznámil výběr Bidena jako kandidáta Demokratické strany na viceprezidenta a 27. srpna si Obama a Biden zajistili nominaci Demokratické strany. Dne 4. listopadu porazila dvojice Obama-Biden Johna McCaina a jeho protikandidátku Sarah Palinovou a Biden také snadno zvítězil ve znovuzvolení do Senátu USA. Krátce před složením přísahy viceprezidenta 20. ledna 2009 na post senátora rezignoval. V listopadu 2012 byli Obama a Biden znovu zvoleni na druhé funkční období, když porazili republikánskou kandidátku Mitta Romneyho a Paula Ryana. Jako viceprezident hrál Biden v administrativě aktivní roli, byl vlivným Obamovým poradcem a hlasitým podporovatelem jeho iniciativ. Kromě toho byl pověřen významnými úkoly. Pomohl odvrátit několik rozpočtových krizí a sehrál klíčovou roli při formování americké politiky v Iráku. V roce 2015 zemřel jeho nejstarší syn Beau na rakovinu mozku; Biden o této zkušenosti vypráví v knize Promise Me, Dad: A Year of Hope, Hardship, and Purpose (2017). O několik měsíců později Biden - který se těšil vysoké přízni, mimo jiné díky upřímnosti a přívětivému vystupování, jež rezonovalo s veřejností - oznámil, že se nezúčastní prezidentských voleb v roce 2016, s tím, že rodina stále truchlí. Místo toho vedl kampaň pro Hillary Clintonovou, která nakonec volby prohrála s Donaldem Trumpem. Bidenův blízký vztah s Obamou byl patrný, když ho ten 12. ledna 2017, jen několik dní před jejich odchodem z úřadu, překvapil udělením Prezidentské medaile svobody s vyznamenáním. Při předávání tohoto zřídka udělovaného vyznamenání Obama o Bidenovi hovořil jako o "mém bratrovi". Později téhož roku Biden s manželkou založili Bidenovu nadaci, charitativní skupinu, která se angažuje v různých kauzách. Zdroj: BurzovníSvět.cz Biden se nadále angažoval v politice a byl hlasitým kritikem prezidenta Donalda Trumpa. Sám Biden čelil odsouzení, když ho v roce 2019 různé ženy obvinily z nevhodného fyzického kontaktu, zejména z objímání a líbání. Ačkoli jeho reakce byla široce zesměšňována - "Omlouvám se, že jsem nerozuměl více….neomlouvám se za nic, co jsem kdy udělal. Nikdy jsem se záměrně nechoval neuctivě k žádnému muži ani ženě" - jeho popularita zůstala vysoká. Uprostřed sílících spekulací, že se bude v roce 2020 ucházet o prezidentský úřad, oznámil Biden v dubnu 2019 svou kandidaturu a připojil se tak k přeplněnému poli demokratů. Biden se okamžitě stal předním kandidátem a prosazoval platformu, která byla považována za umírněnou, zejména ve srovnání s takovými kandidáty, jako je Bernie Sanders. Špatný výkon v první stranické debatě v červnu 2019 však vyvolal otazníky nad Bidenem a jeho podpora poklesla. Po prvních třech nominačních kláních na začátku roku 2020 se zdálo, že Sanders je připraven stát se kandidátem strany. Obavy o Sandersovu volitelnost v parlamentních volbách však povzbudily umírněné voliče a v Jižní Karolíně koncem února Biden drtivě zvítězil. Řada kandidátů následně odstoupila a počátkem března se z volebního klání stal souboj dvou mužů mezi Bidenem a Sandersem. Jak Biden zaznamenával další vítězství, brzy se ujal vedení v počtu delegátů. Poté, co rychlé šíření pandemie COVID-19 ve Spojených státech zastavilo kampaně, Sanders v dubnu odstoupil a Biden se stal předpokládaným demokratickým kandidátem. V následujících měsících Biden nastínil platformu, která zahrnovala řadu politik, jež oslovily progresivisty. Podporoval zejména vládní pomoc komunitám s nízkými příjmy, ambiciózní legislativu týkající se změny klimatu, dostupnou péči o děti a rozšíření federálních plánů zdravotního pojištění, jako je zákon o ochraně pacientů a dostupné péči, který byl přijat za Obamova prezidentství. V této době získal Biden v celostátních průzkumech poněkud výrazný náskok před Trumpem, částečně kvůli kritice prezidentovy reakce na pandemii COVID-19, která způsobila hospodářský pokles, jenž se vyrovnal Velké hospodářské krizi. V srpnu 2020 si Biden vybral Kamalu Harrisovou jako svou protikandidátku - stala se první Afroameričankou, která se objevila na celostátní kandidátce velké strany - a později téhož měsíce byl oficiálně jmenován demokratickým prezidentským kandidátem. Ačkoli předvolební průzkumy ukazovaly, že Biden má v klíčových bojových státech výrazný náskok, skutečný souboj se ukázal být mnohem těsnější. Přesto se Bidenovi a Harrisové podařilo obnovit takzvanou "modrou zeď" přes středozápadní státy Rezavého pásu a 7. listopadu, čtyři dny po volbách, si Biden zajistil 270 hlasů volitelů potřebných k získání prezidentského úřadu. Bidenův konečný součet hlasů voličů byl 306 oproti Trumpovým 232; Biden vyhrál lidové hlasování o více než sedm milionů hlasů. Trump a několik dalších republikánských představitelů následně výsledky voleb napadli a tvrdili, že došlo k volebnímu podvodu. Přestože byla podána řada žalob, nebyly předloženy žádné důkazy, které by tato obvinění potvrzovaly, a naprostá většina případů byla zamítnuta. V této době Biden a Harrisová zahájili přechod na novou administrativu, oznámili program a vybrali zaměstnance. Počátkem prosince všechny státy potvrdily výsledky voleb a proces se poté přesunul do Kongresu ke konečnému potvrzení. Na pozadí Trumpových opakovaných výzev, aby republikáni volby zrušili, skupina republikánských členů Kongresu, zejména senátoři Josh Hawley (Missouri) a Ted Cruz (Texas), oznámila, že napadne volitele z různých států. Když 6. ledna 2021 řízení začalo, velký dav Trumpových příznivců pochodoval ke Kapitolu z mítinku poblíž Bílého domu, kde Trump pronesl plamenný projev, v němž opakoval nepravdivá obvinění demokratů z volebních podvodů a vyzýval své příznivce, aby "bojovali jako o život". Výtržníci, kteří přemohli policii Kapitolu, vtrhli do komplexu a demolovali a rabovali v jeho interiéru, což mělo za následek smrt pěti lidí, včetně jednoho policisty Kapitolu (viz Útok na Kapitol Spojených států v roce 2021). Po několika hodinách byla budova nakonec zajištěna a Biden a Harrisová byli potvrzeni jako vítězové. O dva týdny později, za mohutné přítomnosti bezpečnostních složek, složil Biden prezidentskou přísahu. Zdroj: BurzovníSvět.cz