Čína naplnila svůj počáteční závazek nákupu 12 milionů tun amerických sójových bobů, což potvrdil ministr financí Scott Bessent.
Dohoda předpokládá roční odběr 25 milionů tun americké sóji v následujících třech letech, avšak nestálá obchodní politika USA a hrozby nových cel vyvolávají na trhu nejistotu.
Podíl USA na čínském dovozu sóji klesl na 21 %, zatímco Brazílie loni zajišťovala více než 70 % dodávek v rámci strategie diverzifikace zdrojů.
Data USDA k 8. lednu potvrdila nákup přes 8 milionů tun, přičemž následné denní objednávky se pohybovaly v rozmezí 132 000 až 300 000 tun.
Čína splnila svůj počáteční závazek nakoupit 12 milionů tun sójových bobů ze Spojených států, nicméně není zcela jasné, zda obchodní dohoda oznámená v říjnu odolá neustále se měnící obchodní politice prezidenta Donalda Trumpa. Tato nejistota přichází v době, kdy se američtí farmáři stále potýkají s vysokými výrobními náklady a volatilitou na trzích.
Hrozba nových cel a politická rizika
Začátkem tohoto měsíce prezident Trump prohlásil, že uvalí 25% cla na jakoukoli zemi, která nakupuje od Íránu, což by se přímo dotklo i Číny. Následně o víkendu pohrozil zavedením 10% cel na osm nejbližších amerických spojenců v Evropě, pokud budou nadále oponovat jeho snahám o získání Grónska.
Obchodní politika administrativy se tak nadále rychle mění. Chad Hart, zemědělský ekonom z Iowa State University, varuje, že tato nestabilita by mohla podkopat obchodní dohodu s Čínou. V sázce je závazek největšího světového nákupčího sóji odebírat 25 milionů tun americké komodity v každém z následujících tří let.
„Co znamenají tato nová cla pro dohodu? Ruší ji? Je stále závazná? To je nyní otázka, která hýbe trhem,“ komentoval situaci Hart.
Peking během loňského léta v rámci obchodní války s Washingtonem pozastavil veškeré nákupy americké sóji, ale po setkání Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji souhlasil s jejich obnovením. Ministr financí Scott Bessent v úterním rozhovoru pro Fox News na okraji ekonomického fóra ve švýcarském Davosu potvrdil, že Čína tento milník splnila.
Po setkání se svým čínským protějškem, viceprezidentem He Lifengem, Bessent uvedl, že Peking zůstává odhodlán plnit své závazky. „Řekl mi, že právě tento týden dokončili nákupy sóji a těšíme se na příští rok s objemem 25 milionů tun. Udělali vše, co slíbili,“ dodal Bessent.
Vývoj trhu a konkurence
Ještě loni na podzim předběžná data amerického ministerstva zemědělství (USDA) vyvolávala pochybnosti o tom, zda Čína dohodu dodrží, protože s nákupy začala pomalu a v oficiálních číslech existuje časové zpoždění. Úterní data USDA však ukázala, že Čína do 8. ledna nakoupila více než 8 milionů tun americké sóji. Denní reporty navíc indikovaly, že od té doby Čína zadala několik dalších objednávek v rozmezí od 132 000 tun do více než 300 000 tun.
Z globálního pohledu však Čína v posledních letech přesunula velkou část svých nákupů do Brazílie a Argentiny, aby diverzifikovala zdroje a našla nejlevnější nabídky. Podle údajů Světové banky tvořily v loňském roce brazilské boby více než 70 % čínského dovozu, zatímco podíl USA klesl na 21 %.
Klíčové body
Čína naplnila svůj počáteční závazek nákupu 12 milionů tun amerických sójových bobů, což potvrdil ministr financí Scott Bessent.
Dohoda předpokládá roční odběr 25 milionů tun americké sóji v následujících třech letech, avšak nestálá obchodní politika USA a hrozby nových cel vyvolávají na trhu nejistotu.
Podíl USA na čínském dovozu sóji klesl na 21 %, zatímco Brazílie loni zajišťovala více než 70 % dodávek v rámci strategie diverzifikace zdrojů.
Data USDA k 8. lednu potvrdila nákup přes 8 milionů tun, přičemž následné denní objednávky se pohybovaly v rozmezí 132 000 až 300 000 tun.
Čína splnila svůj počáteční závazek nakoupit 12 milionů tun sójových bobů ze Spojených států, nicméně není zcela jasné, zda obchodní dohoda oznámená v říjnu odolá neustále se měnící obchodní politice prezidenta Donalda Trumpa. Tato nejistota přichází v době, kdy se američtí farmáři stále potýkají s vysokými výrobními náklady a volatilitou na trzích.
Hrozba nových cel a politická rizika
Začátkem tohoto měsíce prezident Trump prohlásil, že uvalí 25% cla na jakoukoli zemi, která nakupuje od Íránu, což by se přímo dotklo i Číny. Následně o víkendu pohrozil zavedením 10% cel na osm nejbližších amerických spojenců v Evropě, pokud budou nadále oponovat jeho snahám o získání Grónska.
Obchodní politika administrativy se tak nadále rychle mění. Chad Hart, zemědělský ekonom z Iowa State University, varuje, že tato nestabilita by mohla podkopat obchodní dohodu s Čínou. V sázce je závazek největšího světového nákupčího sóji odebírat 25 milionů tun americké komodity v každém z následujících tří let.
„Co znamenají tato nová cla pro dohodu? Ruší ji? Je stále závazná? To je nyní otázka, která hýbe trhem,“ komentoval situaci Hart.
Chcete využít této příležitosti?Potvrzení dohody na fóru v Davosu
Peking během loňského léta v rámci obchodní války s Washingtonem pozastavil veškeré nákupy americké sóji, ale po setkání Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji souhlasil s jejich obnovením. Ministr financí Scott Bessent v úterním rozhovoru pro Fox News na okraji ekonomického fóra ve švýcarském Davosu potvrdil, že Čína tento milník splnila.
Po setkání se svým čínským protějškem, viceprezidentem He Lifengem, Bessent uvedl, že Peking zůstává odhodlán plnit své závazky. „Řekl mi, že právě tento týden dokončili nákupy sóji a těšíme se na příští rok s objemem 25 milionů tun. Udělali vše, co slíbili,“ dodal Bessent.
Vývoj trhu a konkurence
Ještě loni na podzim předběžná data amerického ministerstva zemědělství vyvolávala pochybnosti o tom, zda Čína dohodu dodrží, protože s nákupy začala pomalu a v oficiálních číslech existuje časové zpoždění. Úterní data USDA však ukázala, že Čína do 8. ledna nakoupila více než 8 milionů tun americké sóji. Denní reporty navíc indikovaly, že od té doby Čína zadala několik dalších objednávek v rozmezí od 132 000 tun do více než 300 000 tun.
Z globálního pohledu však Čína v posledních letech přesunula velkou část svých nákupů do Brazílie a Argentiny, aby diverzifikovala zdroje a našla nejlevnější nabídky. Podle údajů Světové banky tvořily v loňském roce brazilské boby více než 70 % čínského dovozu, zatímco podíl USA klesl na 21 %.
Klíčové body
Čína naplnila svůj počáteční závazek nákupu 12 milionů tun amerických sójových bobů, což potvrdil ministr financí Scott Bessent.
Dohoda předpokládá roční odběr 25 milionů tun americké sóji v následujících třech letech, avšak nestálá obchodní politika USA a hrozby nových cel vyvolávají na trhu nejistotu.
Podíl USA na čínském dovozu sóji klesl na 21 %, zatímco Brazílie loni zajišťovala více než 70 % dodávek v rámci strategie diverzifikace zdrojů.
Data USDA k 8. lednu potvrdila nákup přes 8 milionů tun, přičemž následné denní objednávky se pohybovaly v rozmezí 132 000 až 300 000 tun.
Čína splnila svůj počáteční závazek nakoupit 12 milionů tun sójových bobů ze Spojených států, nicméně není zcela jasné, zda obchodní dohoda oznámená v říjnu odolá neustále se měnící obchodní politice prezidenta Donalda Trumpa. Tato nejistota přichází v době, kdy se američtí farmáři stále potýkají s vysokými výrobními náklady a volatilitou na trzích. Hrozba nových cel a politická rizika Začátkem tohoto měsíce prezident Trump prohlásil, že uvalí 25% cla na jakoukoli zemi, která nakupuje od Íránu, což by se přímo dotklo i Číny. Následně o víkendu pohrozil zavedením 10% cel na osm nejbližších amerických spojenců v Evropě, pokud budou nadále oponovat jeho snahám o získání Grónska. Obchodní politika administrativy se tak nadále rychle mění. Chad Hart, zemědělský ekonom z Iowa State University, varuje, že tato nestabilita by mohla podkopat obchodní dohodu s Čínou. V sázce je závazek největšího světového nákupčího sóji odebírat 25 milionů tun americké komodity v každém z následujících tří let. „Co znamenají tato nová cla pro dohodu? Ruší ji? Je stále závazná? To je nyní otázka, která hýbe trhem,“ komentoval situaci Hart.
Potvrzení dohody na fóru v Davosu Peking během loňského léta v rámci obchodní války s Washingtonem pozastavil veškeré nákupy americké sóji, ale po setkání Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji souhlasil s jejich obnovením. Ministr financí Scott Bessent v úterním rozhovoru pro Fox News na okraji ekonomického fóra ve švýcarském Davosu potvrdil, že Čína tento milník splnila. Po setkání se svým čínským protějškem, viceprezidentem He Lifengem, Bessent uvedl, že Peking zůstává odhodlán plnit své závazky. „Řekl mi, že právě tento týden dokončili nákupy sóji a těšíme se na příští rok s objemem 25 milionů tun. Udělali vše, co slíbili,“ dodal Bessent. Vývoj trhu a konkurence Ještě loni na podzim předběžná data amerického ministerstva zemědělství (USDA) vyvolávala pochybnosti o tom, zda Čína dohodu dodrží, protože s nákupy začala pomalu a v oficiálních číslech existuje časové zpoždění. Úterní data USDA však ukázala, že Čína do 8. ledna nakoupila více než 8 milionů tun americké sóji. Denní reporty navíc indikovaly, že od té doby Čína zadala několik dalších objednávek v rozmezí od 132 000 tun do více než 300 000 tun. Z globálního pohledu však Čína v posledních letech přesunula velkou část svých nákupů do Brazílie a Argentiny, aby diverzifikovala zdroje a našla nejlevnější nabídky. Podle údajů Světové banky tvořily v loňském roce brazilské boby více než 70 % čínského dovozu, zatímco podíl USA klesl na 21 %.
