Rozpočet může porušit zákon o rozpočtové odpovědnosti
Fiskální pravidla mají chránit stát před budoucími krizemi
Optimističtější prognóza příjmy v řádu desítek miliard nezajistí
Dodatečné výdaje nejsou kryty příjmy ani povoleným deficitem
Uvedli to představitelé Národní rozpočtové rady (NRR), podle nichž by šlo o bezprecedentní situaci, která dosud nemá v české rozpočtové politice obdoby. Zákon přitom jasně stanovuje maximální přípustný schodek a jeho cílem je dlouhodobě chránit stabilitu veřejných financí.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již dříve připustila, že udržet deficit pod hranicí 300 miliard korun bude mimořádně obtížné. Vláda má návrh rozpočtu projednávat a schvalovat 26. ledna, přičemž podle NRR se už nyní rýsuje scénář, kdy výdaje převýší zákonem povolený rámec bez odpovídajícího krytí na straně příjmů.
<!– DIP popup–>
Rozpočet na hraně už v předchozí verzi
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl upozornil, že už návrh rozpočtu připravený předchozí vládou Petra Fialy (ODS) byl na hranici dodržení zákonných pravidel. Tento návrh počítal se schodkem 286 miliard korun, přičemž 49 miliard korun tvořily výdaje spadající pod výjimku z rozpočtových pravidel. I v tomto případě podle NRR nebyl prostor pro další navyšování výdajů prakticky žádný.
Zdroj: Canva
Nová vláda Andreje Babiše (ANO) však tento návrh odmítla a naznačila, že bude usilovat o vyšší výdajovou stránku rozpočtu. Podle rozpočtové rady je přitom nepravděpodobné, že by se tyto dodatečné výdaje podařilo pokrýt prostřednictvím vyšších příjmů vyplývajících z lepšího ekonomického vývoje. Jinými slovy, samotný růst ekonomiky podle NRR nemůže vytvořit fiskální prostor v řádu desítek miliard korun.
Hampl v této souvislosti uvedl, že „je téměř jisté, že návrh rozpočtu bude v rozporu s existujícím zákonem“. Jako konkrétní příklad zmínil přenesení plateb za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet, které vláda schválila na konci loňského roku. Tento krok má mít rozpočtový dopad zhruba 17 miliard korun, přičemž tyto výdaje nejsou podle NRR kryty ani dodatečnými příjmy, ani povoleným deficitem.
Národní rozpočtová rada očekává, že lednová ekonomická predikce ministerstva financí, o kterou se bude návrh rozpočtu opírat, bude optimističtější než předchozí prognózy. To by teoreticky mohlo znamenat vyšší daňové příjmy díky lepšímu hospodářskému růstu.
Hampl však zdůraznil, že i v případě příznivějších makroekonomických čísel nelze očekávat skokové zlepšení příjmů v rozsahu desítek miliard korun. Takové zlepšení by bylo nezbytné k tomu, aby bylo možné bez porušení zákona pokrýt vyšší výdaje, se kterými nová vláda počítá. Podle NRR by tedy případné opírání rozpočtu o výrazně optimističtější prognózu znamenalo spíše účetní než reálné řešení problému.
Člen rozpočtové rady Jan Pavel zároveň upozornil, že zákonná rozpočtová pravidla platí beze změny a do schválení rozpočtu se na nich nic nemění. „Zatím to nemá precedens, že by vláda rovnou říkala, že nebude respektovat zákon,“ uvedl. Podle něj by šlo o velmi problematický signál, který by mohl oslabit důvěryhodnost fiskální politiky státu.
Bezprecedentní situace a role fiskálních pravidel
Hampl rovněž oznámil, že se chce osobně zúčastnit jednání vlády o návrhu rozpočtu. Cílem je získat jasnou odpověď na otázku, jak může kabinet sestavit rozpočet ve zjevném nesouladu se zákonem, a přesto jej předložit ke schválení. Podle NRR nejde o technický detail, ale o zásadní problém, který se dotýká samotných základů rozpočtové odpovědnosti.
Zdroj: Canva
Jan Pavel připomněl, že smyslem rozpočtových pravidel je udržet prostor pro státní zásahy v době skutečných krizí, jakou byla například pandemie koronaviru. Fiskální pravidla mají zajistit, aby stát nebyl dlouhodobě zadlužený natolik, že v krizových situacích nebude schopen ekonomiku podpořit.
„Fiskální pravidla mají být nepříjemná, mají nás nutit dělat nepopulární věci,“ uvedl Pavel. Podle něj je klíčové, aby se politická přání přizpůsobovala pravidlům, nikoli aby se pravidla ohýbala podle aktuálních politických priorit. Právě v tom spočívá jejich ochranná funkce pro veřejné finance i pro ekonomickou stabilitu země.
Současná situace je tak podle Národní rozpočtové rady výjimečná nejen svým rozsahem, ale i tím, že se otevřeně hovoří o rozpočtu, který by mohl být schválen v rozporu s platným zákonem. To vyvolává otázky nejen o podobě letošního rozpočtu, ale i o dlouhodobém přístupu vlády k fiskální odpovědnosti a respektu k pravidlům, která mají chránit veřejné finance před nadměrným zadlužením.
Uvedli to představitelé Národní rozpočtové rady , podle nichž by šlo o bezprecedentní situaci, která dosud nemá v české rozpočtové politice obdoby. Zákon přitom jasně stanovuje maximální přípustný schodek a jeho cílem je dlouhodobě chránit stabilitu veřejných financí.Ministryně financí Alena Schillerová již dříve připustila, že udržet deficit pod hranicí 300 miliard korun bude mimořádně obtížné. Vláda má návrh rozpočtu projednávat a schvalovat 26. ledna, přičemž podle NRR se už nyní rýsuje scénář, kdy výdaje převýší zákonem povolený rámec bez odpovídajícího krytí na straně příjmů.<!– DIP popup–>Rozpočet na hraně už v předchozí verziPředseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl upozornil, že už návrh rozpočtu připravený předchozí vládou Petra Fialy byl na hranici dodržení zákonných pravidel. Tento návrh počítal se schodkem 286 miliard korun, přičemž 49 miliard korun tvořily výdaje spadající pod výjimku z rozpočtových pravidel. I v tomto případě podle NRR nebyl prostor pro další navyšování výdajů prakticky žádný.Nová vláda Andreje Babiše však tento návrh odmítla a naznačila, že bude usilovat o vyšší výdajovou stránku rozpočtu. Podle rozpočtové rady je přitom nepravděpodobné, že by se tyto dodatečné výdaje podařilo pokrýt prostřednictvím vyšších příjmů vyplývajících z lepšího ekonomického vývoje. Jinými slovy, samotný růst ekonomiky podle NRR nemůže vytvořit fiskální prostor v řádu desítek miliard korun.Hampl v této souvislosti uvedl, že „je téměř jisté, že návrh rozpočtu bude v rozporu s existujícím zákonem“. Jako konkrétní příklad zmínil přenesení plateb za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet, které vláda schválila na konci loňského roku. Tento krok má mít rozpočtový dopad zhruba 17 miliard korun, přičemž tyto výdaje nejsou podle NRR kryty ani dodatečnými příjmy, ani povoleným deficitem.Chcete využít této příležitosti?Optimističtější predikce příjmy nezachráníNárodní rozpočtová rada očekává, že lednová ekonomická predikce ministerstva financí, o kterou se bude návrh rozpočtu opírat, bude optimističtější než předchozí prognózy. To by teoreticky mohlo znamenat vyšší daňové příjmy díky lepšímu hospodářskému růstu.Hampl však zdůraznil, že i v případě příznivějších makroekonomických čísel nelze očekávat skokové zlepšení příjmů v rozsahu desítek miliard korun. Takové zlepšení by bylo nezbytné k tomu, aby bylo možné bez porušení zákona pokrýt vyšší výdaje, se kterými nová vláda počítá. Podle NRR by tedy případné opírání rozpočtu o výrazně optimističtější prognózu znamenalo spíše účetní než reálné řešení problému.Člen rozpočtové rady Jan Pavel zároveň upozornil, že zákonná rozpočtová pravidla platí beze změny a do schválení rozpočtu se na nich nic nemění. „Zatím to nemá precedens, že by vláda rovnou říkala, že nebude respektovat zákon,“ uvedl. Podle něj by šlo o velmi problematický signál, který by mohl oslabit důvěryhodnost fiskální politiky státu.Bezprecedentní situace a role fiskálních pravidelHampl rovněž oznámil, že se chce osobně zúčastnit jednání vlády o návrhu rozpočtu. Cílem je získat jasnou odpověď na otázku, jak může kabinet sestavit rozpočet ve zjevném nesouladu se zákonem, a přesto jej předložit ke schválení. Podle NRR nejde o technický detail, ale o zásadní problém, který se dotýká samotných základů rozpočtové odpovědnosti.Jan Pavel připomněl, že smyslem rozpočtových pravidel je udržet prostor pro státní zásahy v době skutečných krizí, jakou byla například pandemie koronaviru. Fiskální pravidla mají zajistit, aby stát nebyl dlouhodobě zadlužený natolik, že v krizových situacích nebude schopen ekonomiku podpořit.„Fiskální pravidla mají být nepříjemná, mají nás nutit dělat nepopulární věci,“ uvedl Pavel. Podle něj je klíčové, aby se politická přání přizpůsobovala pravidlům, nikoli aby se pravidla ohýbala podle aktuálních politických priorit. Právě v tom spočívá jejich ochranná funkce pro veřejné finance i pro ekonomickou stabilitu země.Současná situace je tak podle Národní rozpočtové rady výjimečná nejen svým rozsahem, ale i tím, že se otevřeně hovoří o rozpočtu, který by mohl být schválen v rozporu s platným zákonem. To vyvolává otázky nejen o podobě letošního rozpočtu, ale i o dlouhodobém přístupu vlády k fiskální odpovědnosti a respektu k pravidlům, která mají chránit veřejné finance před nadměrným zadlužením.
