Eskalace geopolitického napětí mezi USA a Evropou vyvolala výprodej na akciových trzích a oslabení dolaru, zatímco ceny zlata a stříbra prudce posílily.
Výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů vzrostly v uplynulém týdnu z 4,14 % na 4,27 %, což signalizuje tlak na dluhopisovém trhu navzdory bagatelizaci dánského odprodeje aktiv ve výši 100 milionů USD ze strany ministra financí Scotta Bessenta.
Prezident Trump oznámil plán uvalit cla ve výši 10 % až 25 % na zboží z vybraných evropských zemí, což ohrožuje finalizaci obchodní dohody a může vést k aktivaci odvetných cel EU od 7. února.
Americký ministr financí Scott Bessent se na Světovém ekonomickém fóru v Davosu snažil zmírnit obavy trhů, které vyvolala agresivní rétorika prezidenta Donalda Trumpa ohledně možného převzetí Grónska. Zatímco akciové trhy, dluhopisy a dolar v úterý oslabovaly, investoři hledali bezpečí v drahých kovech, což způsobilo prudký nárůst cen zlata a stříbra . Bessent nicméně odmítl, že by za výkyvy stála geopolitická situace, a Dánsko v ostrém vyjádření označil za zcela „irelevantní“.
Reakce dluhopisových trhů
Analytici již delší dobu varují, že na amerických dluhopisových trzích může dojít k širšímu výprodeji. Tyto obavy se částečně naplnily, když dánský penzijní fond AkademikerPension oznámil, že prodává své portfolio amerického státního dluhu v hodnotě 100 milionů dolarů. Investiční ředitel fondu Anders Schelde tento krok zdůvodnil špatným stavem amerických veřejných financí. Scott Bessent však tento krok bagatelizoval s tím, že jde o zanedbatelnou částku a USA zaznamenávají rekordní příliv zahraničních investic.
Navzdory ministrovu optimismu výnosy amerických dluhopisů v posledním týdnu rostou, což je jasným signálem výprodeje, jelikož ceny dluhopisů se pohybují inverzně k výnosům. Výnosy desetiletých státních dluhopisů se posunuly z úrovně 4,14 % v minulém týdnu na středečních 4,27 %. Bessent se snažil oddělit tento pohyb od politického šumu kolem Grónska a výroků evropských lídrů Emmanuela Macrona či Ursuly von der Leyenové a situaci připsal spíše problémům na japonském dluhopisovém trhu po vyhlášení tamních předčasných voleb.
Hrozba cel a dopad na komodity
Geopolitické napětí, které vytváří býčí náladu na trzích se zlatem a stříbrem, dále eskaluje v očekávání projevu Donalda Trumpa v Davosu. Prezident pohrozil zavedením cla ve výši 10 %, které by se následně mohlo zvýšit až na 25 %, na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí jako Velká Británie, Dánsko, Francie a Německo. Tento krok je součástí jeho nátlaku na získání kontroly nad Grónskem.
Evropští představitelé již naznačili, že v reakci na tyto hrozby nepodepíší obchodní dohodu s USA, která měla být finalizována koncem tohoto měsíce. Pokud k podpisu nedojde, nová odvetná cla na zboží směřující z USA do Evropy by mohla vstoupit v platnost již 7. února. Bessent vyzval evropské země, aby se zdržely odvety a vyčkaly na další vývoj, avšak nejistota na trzích přetrvává, což nadále posiluje pozici drahých kovů jako bezpečného přístavu.
Klíčové body
Eskalace geopolitického napětí mezi USA a Evropou vyvolala výprodej na akciových trzích a oslabení dolaru, zatímco ceny zlata a stříbra prudce posílily.
Výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů vzrostly v uplynulém týdnu z 4,14 % na 4,27 %, což signalizuje tlak na dluhopisovém trhu navzdory bagatelizaci dánského odprodeje aktiv ve výši 100 milionů USD ze strany ministra financí Scotta Bessenta.
Prezident Trump oznámil plán uvalit cla ve výši 10 % až 25 % na zboží z vybraných evropských zemí, což ohrožuje finalizaci obchodní dohody a může vést k aktivaci odvetných cel EU od 7. února.
Americký ministr financí Scott Bessent se na Světovém ekonomickém fóru v Davosu snažil zmírnit obavy trhů, které vyvolala agresivní rétorika prezidenta Donalda Trumpa ohledně možného převzetí Grónska. Zatímco akciové trhy, dluhopisy a dolar v úterý oslabovaly, investoři hledali bezpečí v drahých kovech, což způsobilo prudký nárůst cen zlata a stříbra . Bessent nicméně odmítl, že by za výkyvy stála geopolitická situace, a Dánsko v ostrém vyjádření označil za zcela „irelevantní“.
Reakce dluhopisových trhů
Analytici již delší dobu varují, že na amerických dluhopisových trzích může dojít k širšímu výprodeji. Tyto obavy se částečně naplnily, když dánský penzijní fond AkademikerPension oznámil, že prodává své portfolio amerického státního dluhu v hodnotě 100 milionů dolarů. Investiční ředitel fondu Anders Schelde tento krok zdůvodnil špatným stavem amerických veřejných financí. Scott Bessent však tento krok bagatelizoval s tím, že jde o zanedbatelnou částku a USA zaznamenávají rekordní příliv zahraničních investic.
Navzdory ministrovu optimismu výnosy amerických dluhopisů v posledním týdnu rostou, což je jasným signálem výprodeje, jelikož ceny dluhopisů se pohybují inverzně k výnosům. Výnosy desetiletých státních dluhopisů se posunuly z úrovně 4,14 % v minulém týdnu na středečních 4,27 %. Bessent se snažil oddělit tento pohyb od politického šumu kolem Grónska a výroků evropských lídrů Emmanuela Macrona či Ursuly von der Leyenové a situaci připsal spíše problémům na japonském dluhopisovém trhu po vyhlášení tamních předčasných voleb.
Hrozba cel a dopad na komodity
Geopolitické napětí, které vytváří býčí náladu na trzích se zlatem a stříbrem, dále eskaluje v očekávání projevu Donalda Trumpa v Davosu. Prezident pohrozil zavedením cla ve výši 10 %, které by se následně mohlo zvýšit až na 25 %, na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí jako Velká Británie, Dánsko, Francie a Německo. Tento krok je součástí jeho nátlaku na získání kontroly nad Grónskem.
Evropští představitelé již naznačili, že v reakci na tyto hrozby nepodepíší obchodní dohodu s USA, která měla být finalizována koncem tohoto měsíce. Pokud k podpisu nedojde, nová odvetná cla na zboží směřující z USA do Evropy by mohla vstoupit v platnost již 7. února. Bessent vyzval evropské země, aby se zdržely odvety a vyčkaly na další vývoj, avšak nejistota na trzích přetrvává, což nadále posiluje pozici drahých kovů jako bezpečného přístavu.Chcete využít této příležitosti?
Společnost Apple oznámila strategické partnerství s Alphabet, jehož cílem je zásadně vylepšit schopnosti hlasové asistentky Siri prostřednictvím pokročilé umělé inteligence.