OPEC+ pravděpodobně prodlouží pozastavení zvyšování těžby ropy i na březen
Ceny ropy v lednu vzrostly o zhruba 8 % a překročily 66 dolarů za barel
Výpadky produkce v Kazachstánu výrazně omezily krátkodobou nabídku ropy
Geopolitická rizika kolem Íránu a Venezuely zvyšují nejistotu na trhu
Rozhodnutí má být potvrzeno na nadcházejícím setkání, které je naplánováno na 1. února. Důvodem je především nedávný růst cen ropy, jenž byl tažen kombinací výpadků produkce v Kazachstánu a zvýšeného geopolitického napětí. I přes dlouhodobé obavy z možného přebytku nabídky se ceny v lednu posunuly výše, což dává producentům prostor vyčkat s dalším navyšováním objemů.
Osm klíčových producentů v rámci OPEC+ – Saúdská Arábie, Rusko, Spojené arabské emiráty, Kazachstán, Kuvajt, Irák, Alžírsko a Omán – společně těží zhruba polovinu světové produkce ropy. Jejich koordinovaný postup tak zůstává jedním z hlavních faktorů formujících globální ropný trh. Podle zdrojů Reuters se očekává, že aliance zachová opatrný přístup a vyhne se krokům, které by mohly současný cenový vývoj zvrátit.
Růst cen navzdory obavám z přebytku nabídky
Ropa v průběhu ledna posílila přibližně o 8 % a cena se dostala nad hranici 66 dolarů za barel. Tento vývoj je pozoruhodný zejména proto, že ještě na přelomu roku dominovaly trhu obavy z nadbytku nabídky a slabší poptávky. OPEC+ na tyto signály reagoval již dříve, když v období leden–březen pozastavil plánované měsíční navyšování těžby.
V předchozích měsících aliance postupně zvyšovala produkční cíle. Od dubna do prosince 2025 se objemy navýšily celkem o zhruba 2,9 milionu barelů denně, což odpovídá přibližně 3 % globální poptávky. Tento krok měl reagovat na dřívější oživení spotřeby, nicméně výhledy na začátku roku 2026 zůstaly nejisté. Právě kombinace slabších prognóz poptávky a aktuálního růstu cen vytváří prostředí, v němž OPEC+ preferuje stabilitu před agresivním rozšiřováním nabídky.
Agentura Bloomberg již dříve uvedla, že ropná politika aliance zůstane beze změny, což je v souladu s informacemi od zdrojů Reuters. Oficiální vyjádření ze strany OPEC, Saúdské Arábie ani Ruska však zatím k dispozici není – všechny tyto instituce se k dotazům agentury bezprostředně nevyjádřily.
Výpadky v Kazachstánu mění krátkodobou rovnováhu trhu
Jedním z klíčových faktorů, které v posledních týdnech podpořily ceny, jsou výrazné výpadky produkce v Kazachstánu. Tamní těžbu zasáhly útoky dronů i technické problémy, což vedlo k prudkému poklesu objemů. Podle analytiků společnosti JPMorgan Chase & Co. zůstane ropné pole Tengiz mimo provoz po zbytek ledna.
JPMorgan očekává, že produkce Kazachstánu se v lednu bude pohybovat pouze kolem 1,0 až 1,1 milionu barelů denně, zatímco běžná úroveň dosahuje přibližně 1,8 milionu barelů denně. Tento rozdíl představuje významný výpadek, který se okamžitě promítá do globální nabídky. Právě tento faktor je podle delegátů OPEC+ jedním z hlavních důvodů, proč aliance nehodlá v nejbližších měsících zvyšovat těžbu.
Krátkodobé omezení nabídky navíc přichází v době, kdy se trh snaží vyhodnotit skutečný stav globální poptávky. Producenti tak čelí dilema: zvýšit těžbu a riskovat opětovný tlak na ceny, nebo vyčkat a nechat trh absorbovat současné výpadky.
Geopolitika, Venezuela a nejistota kolem Íránu
Kromě Kazachstánu sehrává roli také geopolitický vývoj. Jeden z delegátů OPEC+ se v rozhovoru pro Reuters vyjádřil k situaci ve Venezuele s tím, že oživení tamní produkce bude pomalé a v krátkém horizontu pravděpodobně nebude mít zásadní vliv na globální rovnováhu trhu. Spojené státy na začátku ledna zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyzvaly ropné společnosti k investicím s cílem zvýšit těžbu. Podle zdrojů z OPEC+ však nelze očekávat rychlý návrat významných objemů na trh.
Dalším rizikovým faktorem jsou hrozby možných útoků USA na Írán, které zvyšují pravděpodobnost omezení dodávek z tohoto regionu. Írán patří mezi významné producenty a jakýkoli zásah do jeho exportních kapacit by mohl ceny dále podpořit. Tyto geopolitické nejistoty přispívají k opatrnému postoji OPEC+, jenž se snaží vyhnout rozhodnutím, která by mohla trh destabilizovat.
Celkový obrázek tak naznačuje, že aliance bude i nadále sledovat vývoj velmi pečlivě. Kombinace výpadků produkce, geopolitického napětí a stále nejasného výhledu poptávky vytváří prostředí, v němž je pokračování pozastavení růstu těžby logickým krokem. Pro investory i spotřebitele to znamená, že ceny ropy mohou zůstat zvýšené, dokud se situace v klíčových producentských regionech neuklidní a OPEC+ nezíská větší jistotu ohledně vývoje globální poptávky.
Zdroj: Getty Images
Aliance OPEC+ se podle informací tří delegátů blízkých jednání chystá ponechat v platnosti pozastavení zvyšování těžby ropy i v březnu.
Klíčové body
OPEC+ pravděpodobně prodlouží pozastavení zvyšování těžby ropy i na březen
Ceny ropy v lednu vzrostly o zhruba 8 % a překročily 66 dolarů za barel
Výpadky produkce v Kazachstánu výrazně omezily krátkodobou nabídku ropy
Geopolitická rizika kolem Íránu a Venezuely zvyšují nejistotu na trhu
Rozhodnutí má být potvrzeno na nadcházejícím setkání, které je naplánováno na 1. února. Důvodem je především nedávný růst cen ropy, jenž byl tažen kombinací výpadků produkce v Kazachstánu a zvýšeného geopolitického napětí. I přes dlouhodobé obavy z možného přebytku nabídky se ceny v lednu posunuly výše, což dává producentům prostor vyčkat s dalším navyšováním objemů.
Osm klíčových producentů v rámci OPEC+ – Saúdská Arábie, Rusko, Spojené arabské emiráty, Kazachstán, Kuvajt, Irák, Alžírsko a Omán – společně těží zhruba polovinu světové produkce ropy. Jejich koordinovaný postup tak zůstává jedním z hlavních faktorů formujících globální ropný trh. Podle zdrojů Reuters se očekává, že aliance zachová opatrný přístup a vyhne se krokům, které by mohly současný cenový vývoj zvrátit.
Růst cen navzdory obavám z přebytku nabídky
Ropa v průběhu ledna posílila přibližně o 8 % a cena se dostala nad hranici 66 dolarů za barel. Tento vývoj je pozoruhodný zejména proto, že ještě na přelomu roku dominovaly trhu obavy z nadbytku nabídky a slabší poptávky. OPEC+ na tyto signály reagoval již dříve, když v období leden–březen pozastavil plánované měsíční navyšování těžby.
V předchozích měsících aliance postupně zvyšovala produkční cíle. Od dubna do prosince 2025 se objemy navýšily celkem o zhruba 2,9 milionu barelů denně, což odpovídá přibližně 3 % globální poptávky. Tento krok měl reagovat na dřívější oživení spotřeby, nicméně výhledy na začátku roku 2026 zůstaly nejisté. Právě kombinace slabších prognóz poptávky a aktuálního růstu cen vytváří prostředí, v němž OPEC+ preferuje stabilitu před agresivním rozšiřováním nabídky.
Agentura Bloomberg již dříve uvedla, že ropná politika aliance zůstane beze změny, což je v souladu s informacemi od zdrojů Reuters. Oficiální vyjádření ze strany OPEC, Saúdské Arábie ani Ruska však zatím k dispozici není – všechny tyto instituce se k dotazům agentury bezprostředně nevyjádřily.
Zdroj: Getty images
Výpadky v Kazachstánu mění krátkodobou rovnováhu trhu
Jedním z klíčových faktorů, které v posledních týdnech podpořily ceny, jsou výrazné výpadky produkce v Kazachstánu. Tamní těžbu zasáhly útoky dronů i technické problémy, což vedlo k prudkému poklesu objemů. Podle analytiků společnosti JPMorgan Chase & Co. zůstane ropné pole Tengiz mimo provoz po zbytek ledna.
JPMorgan očekává, že produkce Kazachstánu se v lednu bude pohybovat pouze kolem 1,0 až 1,1 milionu barelů denně, zatímco běžná úroveň dosahuje přibližně 1,8 milionu barelů denně. Tento rozdíl představuje významný výpadek, který se okamžitě promítá do globální nabídky. Právě tento faktor je podle delegátů OPEC+ jedním z hlavních důvodů, proč aliance nehodlá v nejbližších měsících zvyšovat těžbu.
Krátkodobé omezení nabídky navíc přichází v době, kdy se trh snaží vyhodnotit skutečný stav globální poptávky. Producenti tak čelí dilema: zvýšit těžbu a riskovat opětovný tlak na ceny, nebo vyčkat a nechat trh absorbovat současné výpadky.
Geopolitika, Venezuela a nejistota kolem Íránu
Kromě Kazachstánu sehrává roli také geopolitický vývoj. Jeden z delegátů OPEC+ se v rozhovoru pro Reuters vyjádřil k situaci ve Venezuele s tím, že oživení tamní produkce bude pomalé a v krátkém horizontu pravděpodobně nebude mít zásadní vliv na globální rovnováhu trhu. Spojené státy na začátku ledna zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyzvaly ropné společnosti k investicím s cílem zvýšit těžbu. Podle zdrojů z OPEC+ však nelze očekávat rychlý návrat významných objemů na trh.
Dalším rizikovým faktorem jsou hrozby možných útoků USA na Írán, které zvyšují pravděpodobnost omezení dodávek z tohoto regionu. Írán patří mezi významné producenty a jakýkoli zásah do jeho exportních kapacit by mohl ceny dále podpořit. Tyto geopolitické nejistoty přispívají k opatrnému postoji OPEC+, jenž se snaží vyhnout rozhodnutím, která by mohla trh destabilizovat.
Celkový obrázek tak naznačuje, že aliance bude i nadále sledovat vývoj velmi pečlivě. Kombinace výpadků produkce, geopolitického napětí a stále nejasného výhledu poptávky vytváří prostředí, v němž je pokračování pozastavení růstu těžby logickým krokem. Pro investory i spotřebitele to znamená, že ceny ropy mohou zůstat zvýšené, dokud se situace v klíčových producentských regionech neuklidní a OPEC+ nezíská větší jistotu ohledně vývoje globální poptávky.
Zdroj: Getty Images