V Íránu během posledního týdne došlo k násilným protestům, které si vyžádaly alespoň 16 životů, jak uvedly lidskoprávní organizace. Protesty, spojené s rostoucími cenami a inflací, se rozšířily po celé zemi, což vedlo k nepokojům a střetům mezi demonstranty a bezpečnostními silami.
Tyto události představují největší protesty za poslední tři roky. Ačkoliv jsou menší než některé předchozí vlny neklidu, objevují se ve chvíli, kdy se ekonomika Íránu nachází v rozkladu a mezinárodní tlak na režim sílí. V současnosti má Írán inflaci přes 36 % a jeho měna, rial, ztratila téměř polovinu své hodnoty vůči dolaru, což komplikuje život mnoha lidem.
Mezi nejintenzivnějšími střety se ocitly západní části Íránu a demonstrace probíhaly také v hlavním městě Teheránu a dalších regionech. Podle zpráv ze zdrojů jako je HRANA a kurdská organizace Hengaw, bylo hlášeno, že během protestů došlo k 582 zadržením a oběti byly hlášeny ve městech jako je Qom, kde byli dva lidé zabiti během nepokojů.
Prezident USA, Donald Trump , prohlásil, že se chystá poskytnout podporu protestujícím, a varoval před následky pro íránský režim v případě násilných potlačení demonstrací. Na tuto výzvu reagovali íránští představitelé hrozbami odvetných opatření, přičemž nejvyšší vůdce Ajatollah Alí Chámeneí uvedl, že Írán „se nepodrobí nepříteli“.
Chcete využít této příležitosti?
Ekonomická situace, kombinace s mezinárodními sankcemi a reklamou na neúspěšnou vládu v dodávkách vody a elektřiny, vytváří tlak na vedení, které se snaží o dvojí přístup: uznat ekonomickou krizi a nabídnout dialog, zatímco se ve stejném čase snaží potlačovat dissent.
Již po týdnu protestů je jasné, že napětí v zemi stále narůstá, a situace vyžaduje sledování jak ze strany domácích, tak mezinárodních aktérů.
V Íránu během posledního týdne došlo k násilným protestům, které si vyžádaly alespoň 16 životů, jak uvedly lidskoprávní organizace. Protesty, spojené s rostoucími cenami a inflací, se rozšířily po celé zemi, což vedlo k nepokojům a střetům mezi demonstranty a bezpečnostními silami.
Tyto události představují největší protesty za poslední tři roky. Ačkoliv jsou menší než některé předchozí vlny neklidu, objevují se ve chvíli, kdy se ekonomika Íránu nachází v rozkladu a mezinárodní tlak na režim sílí. V současnosti má Írán inflaci přes 36 % a jeho měna, rial, ztratila téměř polovinu své hodnoty vůči dolaru, což komplikuje život mnoha lidem.
Mezi nejintenzivnějšími střety se ocitly západní části Íránu a demonstrace probíhaly také v hlavním městě Teheránu a dalších regionech. Podle zpráv ze zdrojů jako je HRANA a kurdská organizace Hengaw, bylo hlášeno, že během protestů došlo k 582 zadržením a oběti byly hlášeny ve městech jako je Qom, kde byli dva lidé zabiti během nepokojů.
Prezident USA, Donald Trump , prohlásil, že se chystá poskytnout podporu protestujícím, a varoval před následky pro íránský režim v případě násilných potlačení demonstrací. Na tuto výzvu reagovali íránští představitelé hrozbami odvetných opatření, přičemž nejvyšší vůdce Ajatollah Alí Chámeneí uvedl, že Írán „se nepodrobí nepříteli“.Chcete využít této příležitosti?
Ekonomická situace, kombinace s mezinárodními sankcemi a reklamou na neúspěšnou vládu v dodávkách vody a elektřiny, vytváří tlak na vedení, které se snaží o dvojí přístup: uznat ekonomickou krizi a nabídnout dialog, zatímco se ve stejném čase snaží potlačovat dissent.
Již po týdnu protestů je jasné, že napětí v zemi stále narůstá, a situace vyžaduje sledování jak ze strany domácích, tak mezinárodních aktérů.
