Prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit 25% daň na dovoz do Spojených států ze všech zemí, které nadále obchodují s Íránem. Tento krok má za cíl donutit islámskou republiku k ukončení krvavých zásahů proti protestům, při nichž podle aktivistů zahynulo již více než 2 000 lidí. Zatímco v Íránu, kde inflace přesahuje 40 %, by opatření mohlo prohloubit ekonomickou krizi, ve Spojených státech hrozí zdražení dováženého zboží a narušení mezinárodního obchodu.
Navzdory existujícím sankcím dosáhl Írán v roce 2024 objemu mezinárodního obchodu téměř 125 miliard dolarů. Mezi největší obchodní partnery patří Čína (32 miliard dolarů), Spojené arabské emiráty (28 miliard dolarů) a Turecko (17 miliard dolarů). Evropská unie do země vyvezla zboží za více než 6 miliard dolarů. Nová cla by mohla podkopat křehké obchodní příměří s Čínou, kterého bylo dosaženo loni v říjnu po měsících eskalace.
Právní základ tohoto kroku zůstává nejasný, ačkoli se prezident pravděpodobně opírá o zákon z roku 1977 (International Emergency Economic Powers Act). Nejvyšší soud USA v současnosti projednává případy zpochybňující prezidentovu pravomoc zavádět takto rozsáhlá cla, což by v budoucnu mohlo vést k jejich zrušení a nutnosti vracet poplatky dovozcům.
Prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit 25% daň na dovoz do Spojených států ze všech zemí, které nadále obchodují s Íránem. Tento krok má za cíl donutit islámskou republiku k ukončení krvavých zásahů proti protestům, při nichž podle aktivistů zahynulo již více než 2 000 lidí. Zatímco v Íránu, kde inflace přesahuje 40 %, by opatření mohlo prohloubit ekonomickou krizi, ve Spojených státech hrozí zdražení dováženého zboží a narušení mezinárodního obchodu.
Navzdory existujícím sankcím dosáhl Írán v roce 2024 objemu mezinárodního obchodu téměř 125 miliard dolarů. Mezi největší obchodní partnery patří Čína , Spojené arabské emiráty a Turecko . Evropská unie do země vyvezla zboží za více než 6 miliard dolarů. Nová cla by mohla podkopat křehké obchodní příměří s Čínou, kterého bylo dosaženo loni v říjnu po měsících eskalace.
Právní základ tohoto kroku zůstává nejasný, ačkoli se prezident pravděpodobně opírá o zákon z roku 1977 . Nejvyšší soud USA v současnosti projednává případy zpochybňující prezidentovu pravomoc zavádět takto rozsáhlá cla, což by v budoucnu mohlo vést k jejich zrušení a nutnosti vracet poplatky dovozcům.
