Cena zlata poprvé v historii překonala hranici 5 100 USD za unci, přičemž stříbro vzrostlo nad 100 USD a platina nad 2 800 USD.
Hodnota zlata se meziročně téměř zdvojnásobila z úrovně okolo 2 660 USD, což odráží silný přesun kapitálu do bezpečných přístavů (safe-haven assets).
Růst cen drahých kovů je tažen geopolitickou nejistotou a hrozbami zavedení dovozních cel, které zvyšují volatilitu na finančních trzích.
Investoři reagují také na oslabující dolar a snížení úvěrového ratingu USA agenturou Moody's na stupeň Aa1 v důsledku rostoucího státního dluhu.
Ceny zlata zaznamenaly prudký růst a poprvé v historii překonaly psychologickou hranici 5 000 dolarů za trojskou unci. Investoři masivně přesouvají svůj kapitál do tohoto bezpečného přístavu v reakci na rostoucí geopolitickou nejistotu a obavy o kondici americké ekonomiky, které aktuálně dominují globálním trhům.
Během pondělního obchodování se žlutý kov vyšplhal dokonce nad 5 100 dolarů. Historická maxima však nezaznamenalo pouze zlato; stříbro překročilo hranici 100 dolarů a platina se dostala nad úroveň 2 800 dolarů. Hodnota zlata se tak oproti situaci před rokem, kdy se obchodovalo přibližně za 2 660 dolarů, téměř zdvojnásobila, což potvrzuje extrémně silný býčí trend na komoditních trzích.
Geopolitické napětí a obchodní hrozby
Pondělní rally byla do značné míry vyvolána víkendovými výroky prezidenta Trumpa. Ten pohrozil zavedením 100% dovozní daně na Kanadu v případě, že tato země uzavře obchodní dohodu s Čínou. Tomuto kroku předcházela samostatná hrozba uvalení poplatků na osm evropských zemí kvůli jejich námitkám proti jeho snahám o získání Grónska. Ačkoliv prezident od těchto hrozeb ustoupil poté, co oznámil dohodu s generálním tajemníkem NATO ohledně obrysů dohody o Grónsku, trhy zůstaly nervózní.
Podle analytiků z Wall Street tento agresivní přístup k obchodu a zahraniční politice výrazně zvyšuje volatilitu na finančních trzích. Nigel Green, generální ředitel poradenské společnosti deVere Group, ve svém komentáři uvedl, že trhy oceňují stabilitu, zatímco současné politické směřování zavádí míru nepředvídatelnosti, která tlačí kapitál k tvrdým aktivům. Zlato tak těží ze situace, kdy politické signály vytvářejí nejistotu ohledně hospodářského růstu a mezinárodní spolupráce.
Růst cen zlata má kořeny také v obavách z rostoucího vládního zadlužení, a to nejen v USA, ale i v dalších velkých ekonomikách. V květnu ratingová agentura Moody’s snížila úvěrový rating Spojených států z nejvyšší úrovně Aaa na Aa1, tedy o jeden stupeň níže, přičemž jako hlavní důvod uvedla právě rostoucí státní dluh USA. Ekonomové varují, že kombinace rostoucího dluhu a masivních vládních výdajů by mohla znovu zažehnout inflaci.
Podle Greena se zlato vrací do své historické role uchovatele hodnoty v momentě, kdy slábne důvěra v dluhové trhy. Dalším klíčovým faktorem, který žene investory ke zlatu, je oslabující dolar. Susannah Streeter, hlavní investiční stratéžka ve společnosti Wealth Club, upozornila, že americká měna utrpěla další ránu kvůli obavám z dopadů cel a vládních výdajů na ekonomiku USA. Protože se zlato na globálních trzích oceňuje v dolarech, jeho oslabení činí drahý kov dostupnějším pro držitele jiných měn, což zpravidla vede k růstu jeho ceny.
Klíčové body
Cena zlata poprvé v historii překonala hranici 5 100 USD za unci, přičemž stříbro vzrostlo nad 100 USD a platina nad 2 800 USD.
Hodnota zlata se meziročně téměř zdvojnásobila z úrovně okolo 2 660 USD, což odráží silný přesun kapitálu do bezpečných přístavů .
Růst cen drahých kovů je tažen geopolitickou nejistotou a hrozbami zavedení dovozních cel, které zvyšují volatilitu na finančních trzích.
Investoři reagují také na oslabující dolar a snížení úvěrového ratingu USA agenturou Moody's na stupeň Aa1 v důsledku rostoucího státního dluhu.
Ceny zlata zaznamenaly prudký růst a poprvé v historii překonaly psychologickou hranici 5 000 dolarů za trojskou unci. Investoři masivně přesouvají svůj kapitál do tohoto bezpečného přístavu v reakci na rostoucí geopolitickou nejistotu a obavy o kondici americké ekonomiky, které aktuálně dominují globálním trhům.
Během pondělního obchodování se žlutý kov vyšplhal dokonce nad 5 100 dolarů. Historická maxima však nezaznamenalo pouze zlato; stříbro překročilo hranici 100 dolarů a platina se dostala nad úroveň 2 800 dolarů. Hodnota zlata se tak oproti situaci před rokem, kdy se obchodovalo přibližně za 2 660 dolarů, téměř zdvojnásobila, což potvrzuje extrémně silný býčí trend na komoditních trzích.
Geopolitické napětí a obchodní hrozby
Pondělní rally byla do značné míry vyvolána víkendovými výroky prezidenta Trumpa. Ten pohrozil zavedením 100% dovozní daně na Kanadu v případě, že tato země uzavře obchodní dohodu s Čínou. Tomuto kroku předcházela samostatná hrozba uvalení poplatků na osm evropských zemí kvůli jejich námitkám proti jeho snahám o získání Grónska. Ačkoliv prezident od těchto hrozeb ustoupil poté, co oznámil dohodu s generálním tajemníkem NATO ohledně obrysů dohody o Grónsku, trhy zůstaly nervózní.
Podle analytiků z Wall Street tento agresivní přístup k obchodu a zahraniční politice výrazně zvyšuje volatilitu na finančních trzích. Nigel Green, generální ředitel poradenské společnosti deVere Group, ve svém komentáři uvedl, že trhy oceňují stabilitu, zatímco současné politické směřování zavádí míru nepředvídatelnosti, která tlačí kapitál k tvrdým aktivům. Zlato tak těží ze situace, kdy politické signály vytvářejí nejistotu ohledně hospodářského růstu a mezinárodní spolupráce.
Chcete využít této příležitosti?Dluhová krize a oslabující dolar
Růst cen zlata má kořeny také v obavách z rostoucího vládního zadlužení, a to nejen v USA, ale i v dalších velkých ekonomikách. V květnu ratingová agentura Moody’s snížila úvěrový rating Spojených států z nejvyšší úrovně Aaa na Aa1, tedy o jeden stupeň níže, přičemž jako hlavní důvod uvedla právě rostoucí státní dluh USA. Ekonomové varují, že kombinace rostoucího dluhu a masivních vládních výdajů by mohla znovu zažehnout inflaci.
Podle Greena se zlato vrací do své historické role uchovatele hodnoty v momentě, kdy slábne důvěra v dluhové trhy. Dalším klíčovým faktorem, který žene investory ke zlatu, je oslabující dolar. Susannah Streeter, hlavní investiční stratéžka ve společnosti Wealth Club, upozornila, že americká měna utrpěla další ránu kvůli obavám z dopadů cel a vládních výdajů na ekonomiku USA. Protože se zlato na globálních trzích oceňuje v dolarech, jeho oslabení činí drahý kov dostupnějším pro držitele jiných měn, což zpravidla vede k růstu jeho ceny.
Klíčové body
Cena zlata poprvé v historii překonala hranici 5 100 USD za unci, přičemž stříbro vzrostlo nad 100 USD a platina nad 2 800 USD.
Hodnota zlata se meziročně téměř zdvojnásobila z úrovně okolo 2 660 USD, což odráží silný přesun kapitálu do bezpečných přístavů (safe-haven assets).
Růst cen drahých kovů je tažen geopolitickou nejistotou a hrozbami zavedení dovozních cel, které zvyšují volatilitu na finančních trzích.
Investoři reagují také na oslabující dolar a snížení úvěrového ratingu USA agenturou Moody's na stupeň Aa1 v důsledku rostoucího státního dluhu.
Ceny zlata zaznamenaly prudký růst a poprvé v historii překonaly psychologickou hranici 5 000 dolarů za trojskou unci. Investoři masivně přesouvají svůj kapitál do tohoto bezpečného přístavu v reakci na rostoucí geopolitickou nejistotu a obavy o kondici americké ekonomiky, které aktuálně dominují globálním trhům. Během pondělního obchodování se žlutý kov vyšplhal dokonce nad 5 100 dolarů. Historická maxima však nezaznamenalo pouze zlato; stříbro překročilo hranici 100 dolarů a platina se dostala nad úroveň 2 800 dolarů. Hodnota zlata se tak oproti situaci před rokem, kdy se obchodovalo přibližně za 2 660 dolarů, téměř zdvojnásobila, což potvrzuje extrémně silný býčí trend na komoditních trzích. Geopolitické napětí a obchodní hrozby Pondělní rally byla do značné míry vyvolána víkendovými výroky prezidenta Trumpa. Ten pohrozil zavedením 100% dovozní daně na Kanadu v případě, že tato země uzavře obchodní dohodu s Čínou. Tomuto kroku předcházela samostatná hrozba uvalení poplatků na osm evropských zemí kvůli jejich námitkám proti jeho snahám o získání Grónska. Ačkoliv prezident od těchto hrozeb ustoupil poté, co oznámil dohodu s generálním tajemníkem NATO ohledně obrysů dohody o Grónsku, trhy zůstaly nervózní.
Podle analytiků z Wall Street tento agresivní přístup k obchodu a zahraniční politice výrazně zvyšuje volatilitu na finančních trzích. Nigel Green, generální ředitel poradenské společnosti deVere Group, ve svém komentáři uvedl, že trhy oceňují stabilitu, zatímco současné politické směřování zavádí míru nepředvídatelnosti, která tlačí kapitál k tvrdým aktivům. Zlato tak těží ze situace, kdy politické signály vytvářejí nejistotu ohledně hospodářského růstu a mezinárodní spolupráce. Dluhová krize a oslabující dolar Růst cen zlata má kořeny také v obavách z rostoucího vládního zadlužení, a to nejen v USA, ale i v dalších velkých ekonomikách. V květnu ratingová agentura Moody's snížila úvěrový rating Spojených států z nejvyšší úrovně Aaa na Aa1, tedy o jeden stupeň níže, přičemž jako hlavní důvod uvedla právě rostoucí státní dluh USA. Ekonomové varují, že kombinace rostoucího dluhu a masivních vládních výdajů by mohla znovu zažehnout inflaci. Podle Greena se zlato vrací do své historické role uchovatele hodnoty v momentě, kdy slábne důvěra v dluhové trhy. Dalším klíčovým faktorem, který žene investory ke zlatu, je oslabující dolar. Susannah Streeter, hlavní investiční stratéžka ve společnosti Wealth Club, upozornila, že americká měna utrpěla další ránu kvůli obavám z dopadů cel a vládních výdajů na ekonomiku USA. Protože se zlato na globálních trzích oceňuje v dolarech, jeho oslabení činí drahý kov dostupnějším pro držitele jiných měn, což zpravidla vede k růstu jeho ceny.