Klíčové body
- Cena 18karátového zlata v Íránu vzrostla mezi lety 2018 a 2026 o extrémních 11 475 % na 160 550 000 rijálů za gram, což je důsledkem kombinace globálního růstu cen komodity a kolapsu domácí měny.
- Íránský rijál zaznamenal vůči americkému dolaru dramatickou devaluaci, kdy směnný kurz na volném trhu vyskočil o 3 319 % na 1 470 000 rijálů za dolar.
- V důsledku průměrné roční inflace ve výši 43 % došlo za posledních osm let k erozi 94 % kupní síly íránského obyvatelstva.
- Zlato v Íránu slouží jako primární zajišťovací instrument
(hedge) proti hyperinflaci a měnové nestabilitě, přičemž jeho cena funguje jako barometr politického napětí.
Ceny zlata v Íránu se staly klíčovým ukazatelem politické situace v zemi v době, kdy intenzita protivládních protestů narůstá. Demonstranti, rozhořčení stavem ekonomiky, vyšli do ulic ve většině íránských provincií a ani násilné střety se nezdají zpomalovat tempo těchto nepokojů. V tomto turbulentním prostředí získává žlutý kov zcela nový rozměr, který přesahuje běžné investiční chápání.
V íránské kultuře zlato dlouhodobě funguje jako forma „sociálního zabezpečení“, zejména pro ženy v domácnosti. Kov poskytuje vzácný pocit autonomie, ať už je shromažďován prostřednictvím drobných úspor z rodinného rozpočtu, nebo získán jako věno. Jde o situaci, kdy se ženich finančně zavazuje své nevěstě, což funguje jako finanční pojistka pro případ rozvodu. Nákup propracovaných zlatých šperků pro budoucí manželku zůstává v Íránu jedním z nejvýznamnějších výdajů svatebního rituálu.
Zatímco investoři po celém světě považují zlato za takzvaný bezpečný přístav, v Íránu je tento kov základním kamenem dlouhodobého rodinného plánování. Je vnímán jako primární nástroj pro zajištění proti finančním krizím nebo jako spoření na budoucí bydlení. To souvisí nejen s kulturními faktory, ale především s nestabilní hodnotou íránské měny, riálu.
Drtivý dopad inflace a pád měny

V posledních letech kolaps riálu vůči dolaru a nástup hyperinflace zásadně změnily ekonomickou krajinu země. Oficiální údaje íránské centrální banky odhalují, že ekonomika čelila v posledních osmi letech průměrné roční míře inflace ve výši 43 %. Kumulativně to znamená, že průměrná cena zboží a služeb vzrostla více než 17násobně, což fakticky znehodnotilo 94 % kupní síly obyvatelstva.
Tato čísla jsou alarmující. Dne 6. ledna 2018 se americký dolar na teheránském volném trhu obchodoval za 42 990 riálů. Do 6. ledna 2026 však jeho hodnota dosáhla úrovně 1 470 000 riálů, což představuje skok o 3 319 %. V Íránu existuje umělý kurz i vyšší tržní směnný kurz. Po znovuzavedení amerických sankcí v roce 2018 stát stanovil umělý kurz pro nezbytný dovoz, ten je však nyní přístupný především lidem blízkým vládě, nikoli běžným občanům.
Efekt dvojího zrychlení cen
Zatímco globální cena zlata vzrostla od roku 2018 do roku 2026 o významných 230 %, cena 18karátového zlata – nejpopulárnější ryzosti v Íránu – vystřelila z 1 387 000 riálů na 160 550 000 riálů za gram. To představuje skok o neuvěřitelných 11 475 %, což znamená více než 115násobné zvýšení ceny.
Kdyby globální cena zlata stagnovala, zlato v Íránu by „pouze“ kopírovalo růst dolaru. Protože však cena žlutého kovu rostla i na světových trzích, došlo k zesílení finančního traumatu pro místní obyvatelstvo. Tento mechanismus ukazuje, jak se kombinace oslabující lokální měny a býčího trendu na komoditních trzích může projevit v extrémním nárůstu nákladů pro koncové spotřebitele.




























