Český zpracovatelský průmysl vstoupil do nového roku se zhoršenými podmínkami. Index nákupních manažerů (PMI) v lednu klesl na 49,8 bodu z prosincových 50,4 bodu. Hodnota 50 bodů přitom představuje hranici mezi růstem a poklesem sektoru. Lednový výsledek tak signalizuje mírné ochlazení aktivity. Pokles PMI byl navíc šestý za posledních sedm měsíců, což ukazuje na přetrvávající křehkost průmyslového prostředí. Data zároveň naznačují, že sektor se pohybuje velmi blízko stagnace. Nejde o prudký propad, ale o pokračující balancování na hraně mezi růstem a poklesem. Vývoj tak potvrzuje, že domácí průmysl zůstává citlivý na poptávku, zejména ze zahraničí. Slabší nové zakázky táhnou index dolů Hlavním důvodem poklesu PMI byl další útlum nových zakázek. Po marginálním zvýšení na konci roku 2025 došlo v lednu opět ke snížení prodeje. Pokles byl označen jako mírný, ale jeho opakování naznačuje strukturálnější problém na straně poptávky. Zdroj: Shutterstock Firmy často spojovaly slabší nové objednávky se slabou poptávkou na klíčových zahraničních trzích. Významným faktorem byl také vývoj exportních zakázek. Nový prodej do zahraničí klesl poprvé za tři měsíce. Za tímto vývojem stojí zejména útlum poptávky v Německu a silná mezinárodní konkurence. Německo je dlouhodobě zásadním obchodním partnerem českého průmyslu. Pokud zde oživení nepřichází, promítá se to do nižší poptávky po české produkci. Právě tato vazba zůstává jednou z hlavních brzd růstu. Na druhé straně došlo ke zlepšení obchodní důvěry. Ta byla nejvyšší od června předchozího roku. Firmy tedy nevnímají situaci pouze negativně a část z nich očekává zlepšení v dalším období. Výroba roste, ale zaměstnanost klesá Zajímavým rysem lednových dat je rozdíl mezi výstupem a ostatními ukazateli. Výroba vzrostla silnějším tempem, přesto však další složky indexu naznačují slabší prostředí. Pokračoval pokles nových zakázek, zaměstnanosti i nákupu vstupů. Na začátku roku se začal snižovat počet pracujících v průmyslu. Po nepatrném růstu zaměstnanosti v prosinci přišla vlna propouštění, kterou poháněla úsporná opatření. Firmy tak reagují na nejistou poptávku snahou o kontrolu nákladů. Současně se podnikům nepodařilo snížit objem rozpracované výroby. To je patrné i přesto, že produkce rostla rychleji. Objem nedodělků se zvýšil poprvé za tři měsíce a nejrychleji od září předchozího roku. Rostoucí nedodělky mají dvojí interpretaci. Na jedné straně signalizují provozní tlak. Na straně druhé představují zásobu práce pro další období. Firmy tak mohou krátkodobě dokončovat dříve přijaté zakázky, i když nové objednávky nepřicházejí stejným tempem. Dlouhodobě však platí, že bez nových zakázek nelze výrobu udržet. Dokončování starších objednávek může dočasně tlumit dopady slabší poptávky, ale nenahrazuje přísun nového obchodu. Ceny rostou navzdory slabší poptávce Navzdory obavám ze zahraniční konkurence firmy zvyšovaly prodejní ceny nejrychleji za téměř tři roky. Tento krok souvisí se snahou promítnout vyšší náklady do cen. Jde ale o vývoj, který nemusí být trvalý. Podle aktuálních očekávání by inflační tlaky měly během roku polevovat. Předpokládá se, že růst cen zůstane pod dvouprocentním cílem centrální banky. Pokud se tento scénář naplní, tempo zdražování by mělo postupně zpomalit. Zdroj: Shutterstock Vývoj cen tak stojí v kontrastu k oslabené poptávce. Firmy se snaží chránit marže, i když prostředí není ideální. To může krátkodobě pomoci výsledkům, ale dlouhodobě je klíčová právě poptávka. Průmysl zůstává na pomyslné hraně Index PMI i další předstihové ukazatele ukazují podobný obraz. Český průmysl se pohybuje na hraně mezi růstem a poklesem. Situace není dramatická, ale ani komfortní. Ekonomika doma i v Evropě sice směřuje vzhůru, klíčovou brzdou však zůstává slabší zahraniční poptávka. Oživení u hlavních obchodních partnerů se dostavuje pomaleji, než se čekalo. Tato situace trvá delší dobu a omezuje dynamiku českého průmyslu. Výhled naznačuje, že letošní rok by mohl být o něco lepší než předchozí, ale prostředí zůstane komplikované. Firmy tak fungují v režimu opatrnosti. Sledují náklady, upravují zaměstnanost a reagují na vývoj zakázek. Klíčovým faktorem pro další měsíce bude, zda se obnoví zahraniční poptávka a zda nové objednávky začnou znovu růst. Lednová data tedy nepřinášejí signál obratu, ale ani hlubokého propadu. Ukazují spíše pokračování křehké rovnováhy, ve které český zpracovatelský průmysl funguje již delší dobu.