Prodej AI čipů Nvidia do Číny brzdí bezpečnostní prověrka USA
Prodej pokročilých AI čipů H200 společnosti Nvidia do Číny zůstává pozastaven i téměř dva měsíce poté, co prezident Donald Trump formálně umožnil obnovení exportů.
Prodej AI čipů Nvidia H200 do Číny zůstává pozastaven kvůli zdlouhavé bezpečnostní prověrce americké vlády
Čínští zákazníci odkládají objednávky, dokud nebude jasné, za jakých podmínek mohou získat exportní licence
Ministerstvo zahraničí USA prosazuje přísnější omezení kvůli obavám z možného vojenského využití čipů
Nejistota nutí čínské technologické firmy hledat alternativní zdroje AI hardwaru mimo Nvidia (NVDA)
Přestože Bílý dům dal v prosinci zelenou návratu Nvidie (NVDA) na čínský trh, finální schválení jednotlivých licencí stále blokuje bezpečnostní prověrka americké vlády, která má zajistit, že vývoz neohrozí národní bezpečnost Spojených států. Výsledkem je stav, kdy čínští zákazníci s objednávkami vyčkávají a celý dodavatelský řetězec zůstává v nejistotě.
Podle osob obeznámených s jednáními se čínské technologické společnosti zdráhají odesílat závazné objednávky, dokud nebude jasné, zda licence skutečně získají a za jakých podmínek. Nejistota kolem regulačního rámce tak fakticky zastavila obchodní tok, který měl být jedním z hlavních výsledků prosincové dohody mezi Nvidií a americkou administrativou.
Prosincová dohoda, kterou osobně vyjednával generální ředitel Nvidie Jensen Huang, byla vnímána jako zásadní obrat v americké exportní politice. Huang tehdy uvedl, že návrat na čínský trh by mohl pro Nvidii znamenat příležitost v hodnotě až 50 miliard dolarů ročně. Na základě tohoto očekávání Nvidia instruovala svůj dodavatelský řetězec, aby navýšil výrobu čipů H200 v předpokladu „velmi vysoké“ poptávky ze strany čínských zákazníků.
Realita se však ukázala složitější. Jak Washington, tak Peking si dávají s definitivním schválením čas, což vedlo některé dodavatele k pozastavení výroby klíčových komponent pro H200. Tento krok odráží snahu minimalizovat riziko nadbytečných zásob v situaci, kdy není jisté, zda a kdy se export skutečně rozběhne.
Když Trump souhlasil s obnovením exportů H200 do Číny, zároveň nařídil své administrativě provést komplexní přezkum národní bezpečnosti. Cílem bylo stanovit takové podmínky, které by zabránily zneužití čipů pro vojenské nebo zpravodajské účely. V lednu proto americké ministerstvo obchodu formálně uvolnilo exportní omezení, ale zároveň rozhodlo, že každá licence musí projít meziresortním schvalováním za účasti ministerstev zahraničí, obrany a energetiky.
Podle jednoho zdroje ministerstvo obchodu svou analýzu již dokončilo. Několik dalších osob obeznámených s jednánímmi však uvedlo, že ministerstvo zahraničí prosazuje výrazně přísnější podmínky, než s jakými Nvidia původně počítala. Tyto požadavky mají ztížit možnost využití čipů H200 způsobem, který by mohl být v rozporu s bezpečnostními zájmy USA. Postoj ministerstva zahraničí je podle jednoho ze zdrojů pro Nvidii frustrující a výrazně celý proces komplikuje.
Samotná prosincová dohoda se nevztahuje pouze na Nvidii, ale také na konkurenční společnost Advanced Micro Devices (AMD). USA si v jejím rámci vyhradily právo snížit objem tržeb až o 25 % a zavedly řadu přísných kritérií pro schvalování licencí. Mezi ně patří například požadavek, aby nejméně polovina všech dodávek směřovala k zákazníkům v USA, povinné testování čipů v nezávislých laboratořích se sídlem na území Spojených států či detailní reportování o konečném použití exportovaného hardwaru.
Kromě těchto formálních podmínek musí Nvidia a její zákazníci čelit i dalším otázkám. Americké úřady zkoumají, zda jsou čínské společnosti schopny poskytnout dostatečné záruky, že čipy nebudou využity ve prospěch čínské armády nebo zpravodajských služeb. Právě tato oblast patří k nejcitlivějším a je hlavním důvodem opatrného postoje ministerstva zahraničí.
Chris McGuire z Council on Foreign Relations, který dříve působil jako senior expert ministerstva zahraničí pro kontrolu vývozu, upozornil, že resort disponuje hlubokými znalostmi o tom, jak by čínské firmy mohly pokročilé čipy využít. Pokud tedy vyjadřuje obavy, podle něj to znamená, že s udělením licencí jsou spojena reálná a významná rizika, která nelze ignorovat.
Politické napětí a reakce Pekingu
Proces schvalování je komplikovaný i proto, že Trump zvolil netradiční postup: nejprve s exporty souhlasil a teprve poté požádal svůj tým, aby stanovil konkrétní podmínky. Tento přístup vedl k delším a složitějším jednáním, než je u běžných licenčních řízení obvyklé. Huang přitom v minulém roce intenzivně loboval v Bílém domě a varoval, že dlouhodobé zákazy vývozu by mohly posílit domácí čínské konkurenty, zejména společnost Huawei. Tento argument však řada amerických bezpečnostních expertů odmítla.
Dohoda s Nvidií znamenala výrazný obrat v politice USA a setkala se s odporem části Trumpových podporovatelů. V Pekingu vyvolala spíše opatrnou reakci. Čínské regulační orgány sice diskutují o možnosti umožnit vybraným technologickým firmám omezený přístup k nákupu H200, konkrétní podmínky však zatím nebyly stanoveny. Údaje naznačují, že čínští úředníci vyčkávají, zda americké licence vůbec budou uděleny.
Dopady na čínské technologické firmy
Dalším omezením je skutečnost, že čínské společnosti nebudou moci dodávat čipy H200 do datových center mimo území Číny. To zásadně komplikuje jejich globální ambice v oblasti umělé inteligence. Firmy jako Alibaba (BABA) nebo ByteDance dnes získávají přístup k AI čipům Nvidia převážně prostřednictvím pronájmu kapacit v datových centrech třetích stran v zahraničí. Možnost budovat vlastní infrastrukturu s kompatibilními čipy H200 by jim umožnila snížit závislost na těchto externích řešeních, což však nyní zůstává mimo dosah.
V důsledku nejistoty proto čínské technologické skupiny připravují alternativní scénáře, jak si zajistit dostatečné kapacity AI čipů. Tyto plány vycházejí z předpokladu, že se do Číny nedostane velké množství H200, a že je nutné počítat s omezeným nebo zcela zablokovaným přístupem k nejpokročilejšímu americkému hardwaru.
Čekání pokračuje i u AMD
Podobné potíže potvrzuje i konkurenční AMD. Její generální ředitelka Lisa Su v úterý analytikům sdělila, že společnost stále čeká na americké licence k dodávkám vlastního čipu MI325X, které rovněž spadají pod prosincovou dohodu. To podtrhuje, že zdržení není problémem jedné firmy, ale systémovou otázkou amerického přístupu k exportu pokročilých AI technologií.
Nvidia, AMD ani americké ministerstvo zahraničí se k aktuálnímu stavu jednání odmítly vyjádřit. Situace tak zůstává otevřená a další vývoj bude záviset především na tom, jak přísné podmínky Washington nakonec stanoví a zda je čínští zákazníci budou ochotni akceptovat. Pro Nvidii jde o klíčový test, který ukáže, zda se jí podaří znovu proniknout na jeden z největších světových trhů s AI hardwarem, nebo zda zůstane tento potenciál i nadále uzamčen za bariérou geopolitických a bezpečnostních obav.
Zdroj: AMD
Prodej pokročilých AI čipů H200 společnosti Nvidia do Číny zůstává pozastaven i téměř dva měsíce poté, co prezident Donald Trump formálně umožnil obnovení exportů.
Klíčové body
Prodej AI čipů Nvidia H200 do Číny zůstává pozastaven kvůli zdlouhavé bezpečnostní prověrce americké vlády
Čínští zákazníci odkládají objednávky, dokud nebude jasné, za jakých podmínek mohou získat exportní licence
Ministerstvo zahraničí USA prosazuje přísnější omezení kvůli obavám z možného vojenského využití čipů
Nejistota nutí čínské technologické firmy hledat alternativní zdroje AI hardwaru mimo Nvidia (NVDA)
Přestože Bílý dům dal v prosinci zelenou návratu Nvidie (NVDA) na čínský trh, finální schválení jednotlivých licencí stále blokuje bezpečnostní prověrka americké vlády, která má zajistit, že vývoz neohrozí národní bezpečnost Spojených států. Výsledkem je stav, kdy čínští zákazníci s objednávkami vyčkávají a celý dodavatelský řetězec zůstává v nejistotě.
Podle osob obeznámených s jednáními se čínské technologické společnosti zdráhají odesílat závazné objednávky, dokud nebude jasné, zda licence skutečně získají a za jakých podmínek. Nejistota kolem regulačního rámce tak fakticky zastavila obchodní tok, který měl být jedním z hlavních výsledků prosincové dohody mezi Nvidií a americkou administrativou.
Prosincová dohoda, kterou osobně vyjednával generální ředitel Nvidie Jensen Huang, byla vnímána jako zásadní obrat v americké exportní politice. Huang tehdy uvedl, že návrat na čínský trh by mohl pro Nvidii znamenat příležitost v hodnotě až 50 miliard dolarů ročně. Na základě tohoto očekávání Nvidia instruovala svůj dodavatelský řetězec, aby navýšil výrobu čipů H200 v předpokladu „velmi vysoké“ poptávky ze strany čínských zákazníků.
Realita se však ukázala složitější. Jak Washington, tak Peking si dávají s definitivním schválením čas, což vedlo některé dodavatele k pozastavení výroby klíčových komponent pro H200. Tento krok odráží snahu minimalizovat riziko nadbytečných zásob v situaci, kdy není jisté, zda a kdy se export skutečně rozběhne.
Zdroj: Getty images
Bezpečnostní přezkum jako hlavní překážka
Když Trump souhlasil s obnovením exportů H200 do Číny, zároveň nařídil své administrativě provést komplexní přezkum národní bezpečnosti. Cílem bylo stanovit takové podmínky, které by zabránily zneužití čipů pro vojenské nebo zpravodajské účely. V lednu proto americké ministerstvo obchodu formálně uvolnilo exportní omezení, ale zároveň rozhodlo, že každá licence musí projít meziresortním schvalováním za účasti ministerstev zahraničí, obrany a energetiky.
Podle jednoho zdroje ministerstvo obchodu svou analýzu již dokončilo. Několik dalších osob obeznámených s jednánímmi však uvedlo, že ministerstvo zahraničí prosazuje výrazně přísnější podmínky, než s jakými Nvidia původně počítala. Tyto požadavky mají ztížit možnost využití čipů H200 způsobem, který by mohl být v rozporu s bezpečnostními zájmy USA. Postoj ministerstva zahraničí je podle jednoho ze zdrojů pro Nvidii frustrující a výrazně celý proces komplikuje.
Samotná prosincová dohoda se nevztahuje pouze na Nvidii, ale také na konkurenční společnost Advanced Micro Devices (AMD) . USA si v jejím rámci vyhradily právo snížit objem tržeb až o 25 % a zavedly řadu přísných kritérií pro schvalování licencí. Mezi ně patří například požadavek, aby nejméně polovina všech dodávek směřovala k zákazníkům v USA, povinné testování čipů v nezávislých laboratořích se sídlem na území Spojených států či detailní reportování o konečném použití exportovaného hardwaru.
Kromě těchto formálních podmínek musí Nvidia a její zákazníci čelit i dalším otázkám. Americké úřady zkoumají, zda jsou čínské společnosti schopny poskytnout dostatečné záruky, že čipy nebudou využity ve prospěch čínské armády nebo zpravodajských služeb. Právě tato oblast patří k nejcitlivějším a je hlavním důvodem opatrného postoje ministerstva zahraničí.
Chris McGuire z Council on Foreign Relations, který dříve působil jako senior expert ministerstva zahraničí pro kontrolu vývozu, upozornil, že resort disponuje hlubokými znalostmi o tom, jak by čínské firmy mohly pokročilé čipy využít. Pokud tedy vyjadřuje obavy, podle něj to znamená, že s udělením licencí jsou spojena reálná a významná rizika, která nelze ignorovat.
Politické napětí a reakce Pekingu
Proces schvalování je komplikovaný i proto, že Trump zvolil netradiční postup: nejprve s exporty souhlasil a teprve poté požádal svůj tým, aby stanovil konkrétní podmínky. Tento přístup vedl k delším a složitějším jednáním, než je u běžných licenčních řízení obvyklé. Huang přitom v minulém roce intenzivně loboval v Bílém domě a varoval, že dlouhodobé zákazy vývozu by mohly posílit domácí čínské konkurenty, zejména společnost Huawei. Tento argument však řada amerických bezpečnostních expertů odmítla.
Dohoda s Nvidií znamenala výrazný obrat v politice USA a setkala se s odporem části Trumpových podporovatelů. V Pekingu vyvolala spíše opatrnou reakci. Čínské regulační orgány sice diskutují o možnosti umožnit vybraným technologickým firmám omezený přístup k nákupu H200, konkrétní podmínky však zatím nebyly stanoveny. Údaje naznačují, že čínští úředníci vyčkávají, zda americké licence vůbec budou uděleny.
Dopady na čínské technologické firmy
Dalším omezením je skutečnost, že čínské společnosti nebudou moci dodávat čipy H200 do datových center mimo území Číny. To zásadně komplikuje jejich globální ambice v oblasti umělé inteligence. Firmy jako Alibaba (BABA) nebo ByteDance dnes získávají přístup k AI čipům Nvidia převážně prostřednictvím pronájmu kapacit v datových centrech třetích stran v zahraničí. Možnost budovat vlastní infrastrukturu s kompatibilními čipy H200 by jim umožnila snížit závislost na těchto externích řešeních, což však nyní zůstává mimo dosah.
V důsledku nejistoty proto čínské technologické skupiny připravují alternativní scénáře, jak si zajistit dostatečné kapacity AI čipů. Tyto plány vycházejí z předpokladu, že se do Číny nedostane velké množství H200, a že je nutné počítat s omezeným nebo zcela zablokovaným přístupem k nejpokročilejšímu americkému hardwaru.
Čekání pokračuje i u AMD
Podobné potíže potvrzuje i konkurenční AMD. Její generální ředitelka Lisa Su v úterý analytikům sdělila, že společnost stále čeká na americké licence k dodávkám vlastního čipu MI325X, které rovněž spadají pod prosincovou dohodu. To podtrhuje, že zdržení není problémem jedné firmy, ale systémovou otázkou amerického přístupu k exportu pokročilých AI technologií.
Nvidia, AMD ani americké ministerstvo zahraničí se k aktuálnímu stavu jednání odmítly vyjádřit. Situace tak zůstává otevřená a další vývoj bude záviset především na tom, jak přísné podmínky Washington nakonec stanoví a zda je čínští zákazníci budou ochotni akceptovat. Pro Nvidii jde o klíčový test, který ukáže, zda se jí podaří znovu proniknout na jeden z největších světových trhů s AI hardwarem, nebo zda zůstane tento potenciál i nadále uzamčen za bariérou geopolitických a bezpečnostních obav.
Zdroj: AMD