Česká národní banka (ČNB) by podle očekávání většiny ekonomů neměla na svém čtvrtečním zasedání přistoupit ke změně měnové politiky. Klíčové body ČNB pravděpodobně ponechá základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta Konflikt na Blízkém východě zatím nepředstavuje významný inflační šok Debata o snížení sazeb se kvůli geopolitické nejistotě odsouvá Hypoteční sazby zůstávají stabilní, banky čekají na další kroky ČNB Základní úroková sazba by tak měla zůstat na úrovni 3,5 procenta, kde se nachází již od loňského května. Přestože globální ekonomiku v posledních týdnech ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, analytici se shodují, že jeho současný dopad na české hospodářství je zatím omezený a nepředstavuje důvod k okamžité reakci centrální banky. Současné nastavení měnové politiky podle nich odpovídá vývoji domácí ekonomiky i inflace. V takové situaci není důvod k rychlým zásahům, které by mohly ekonomiku zbytečně rozkolísat. Bankovní rada tak pravděpodobně zvolí strategii vyčkávání a bude nadále sledovat, jak se budou vyvíjet domácí i zahraniční ekonomické faktory. Zdroj: Shutterstock Stabilita měnové politiky zůstává hlavním scénářem Hlavním očekáváním je, že centrální banka ponechá úrokové sazby beze změny, protože současné ekonomické prostředí nevyžaduje okamžitý zásah. Stabilní nastavení sazeb podle ekonomů vyplývá z kombinace několika faktorů, které působí v domácí ekonomice současně. Jedním z nich je vývoj cen energetických komodit, které se v posledních týdnech dostaly pod tlak v důsledku geopolitického napětí. Vyšší ceny energií mohou sice krátkodobě zvýšit inflační tlak, zároveň ale nejde o situaci, která by sama o sobě vyžadovala zásadní reakci měnové politiky. Dalším faktorem je vývoj mezd a nákladů práce. Růst mezd spolu s rostoucími jednotkovými náklady práce může působit na inflaci, zároveň se však odehrává v prostředí stále relativně solidní ekonomické aktivity. Ekonomika tak nevykazuje známky prudkého přehřátí ani výrazného zpomalení, které by si vyžádalo změnu úrokových sazeb. Současné nastavení měnové politiky proto podle analytiků představuje vyvážený přístup. Centrální banka tak může nadále sledovat další vývoj a reagovat až v případě, že by se ekonomické podmínky výrazně změnily. Konflikt na Blízkém východě zatím nepředstavuje inflační šok Geopolitické napětí na Blízkém východě, které začalo útokem Izraele a Spojených států na Írán na konci února, sice přináší zvýšenou nejistotu na globálních trzích, zatím ale podle ekonomů nepředstavuje šok srovnatelný s některými předchozími krizemi. Růst cen ropy může krátkodobě zvýšit inflaci a ovlivnit náladu investorů i podniků. Přesto se zatím nejedná o situaci, která by měla okamžitý a zásadní dopad na inflaci nebo hospodářský růst v České republice. Zdroj: Shutterstock Centrální banky navíc obvykle na kolísání cen energií nereagují okamžitě. Takové výkyvy jsou často považovány za jednorázový šok, který může být pouze krátkodobý. Pokud by se ceny energií po určité době stabilizovaly a nevedly k širšímu růstu cen v ekonomice, měnová politika na ně obvykle nereaguje. Klíčovým faktorem je především to, zda by se vyšší ceny energií promítly do širší inflace a ovlivnily například ceny služeb nebo mzdy. Pokud by k takovým druhotným dopadům nedošlo, centrální banka může současné nastavení sazeb ponechat. Možná debata o snížení sazeb se zatím odsouvá Ještě před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě se v ekonomických debatách objevovaly úvahy o možném snižování úrokových sazeb. Někteří členové bankovní rady naznačovali, že by k tomu v budoucnu mohlo dojít, pokud by inflace pokračovala v postupném zpomalování. Aktuální geopolitické napětí však podle analytiků tuto debatu odsouvá do pozdějšího období. Centrální banka se pravděpodobně bude chtít nejprve ujistit, že vývoj cen energií nepovede k novému inflačnímu tlaku. Pokud by se situace na energetických trzích uklidnila a inflace ve službách začala zpomalovat, mohl by se prostor pro snížení sazeb znovu otevřít. V opačném případě by však pokračující růst cen nebo dlouhodobější geopolitické napětí mohly případné uvolnění měnové politiky odsunout. Vývoj úrokových sazeb tak bude v následujících měsících záviset především na tom, jak se bude vyvíjet inflace a jaké dopady bude mít globální ekonomická situace.