Klíčové body Cena severomořské ropy se po krátkém oddychu vrátila k růstu a překonala hranici 103 dolarů za barel kvůli ochromené dopravě v Perském zálivu. Americké akciové trhy zažily nejlepší seanci od začátku konfliktu v Íránu, termínové kontrakty však již naznačují vybírání zisků a návrat nervozity. Australská centrální banka překvapila investory zvýšením úrokových sazeb na 4,1 %, čímž přímo reaguje na inflační tlaky způsobené drahými palivy.   Ropný šok a geopolitická paralýza Globální finanční trhy nadále tančí v rytmu cen ropy, které se staly hlavním barometrem současného geopolitického napětí. Úleva, kterou přinesl pondělní pokles cen černého zlata, měla jen velmi krátké trvání. Během úterního ranního obchodování severomořská ropa Brent (BZ=F) posílila o téměř tři procenta a vyšplhala se na 103,17 dolaru za barel. Podobný scénář se odehrál i za oceánem. Americká lehká ropa WTI (CL=F) , která se v pondělí propadla k hranici 93 dolarů, nabrala ztracené momentum a vzrostla na 96,20 dolaru za barel. Ještě předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily vojenské údery na íránské území, se přitom ceny pohybovaly v relativně klidném pásmu kolem 70 dolarů. Hlavním spouštěčem této masivní cenové volatility je faktická blokáda Hormuzského průlivu. Írán v reakci na vojenskou ofenzivu téměř zastavil veškerý provoz touto strategickou úžinou. Běžně tudy z Perského zálivu k zákazníkům po celém světě proplouvá celá pětina globální produkce ropy. Situace dospěla do bodu, kdy samotní těžaři musí omezovat svou produkci, protože vytěženou surovinu zkrátka nemají jak dostat na trh. Zablokované dodavatelské řetězce vyvolávají na finančních trzích oprávněné obavy. Pokud průliv zůstane uzavřený delší dobu, nedostatek ropy by mohl vyhnat globální inflaci na úroveň, která by pro světovou ekonomiku znamenala drtivou ránu. Do napjaté situace navíc o víkendu zasáhl prezident Donald Trump. Ten důrazně vyzval ostatní země, které doplácejí na uzavření průlivu, aby se o tuto námořní trasu "postaraly". Zároveň přislíbil, že Spojené státy v tomto úsilí "výrazně pomohou". Mezitím pokračuje intenzivní bombardování cílů v íránském hlavním městě ze strany USA a Izraele. Izraelská armáda navíc stupňuje kampaň proti militantům v Libanonu, což vedlo k vysídlení více než milionu lidí, tedy zhruba pětiny libanonské populace. Podle pozorovatelů OSN navíc Izrael shromažďuje pozemní jednotky podél hranice. Zdroj: ft.com Wall Street mezi panikou a oportunismem Zatímco geopolitická scéna připomíná sud střelného prachu, americký akciový trh v pondělí předvedl nečekaně silnou rally. Širší index S&P 500 (^GSPC) si připsal rovné 1 % a uzavřel na hodnotě 6 698,38 bodu, což představuje jeho největší jednodenní zisk za posledních pět týdnů. Pozadu nezůstal ani tradiční Dow Jones Industrial Average (^DJI) , který posílil o 0,8 % na 46 946,41 bodu. Technologicky laděný Nasdaq Composite (^IXIC) pak zaznamenal ještě výraznější skok, když přidal 1,2 % a zakončil seanci na úrovni 22 374,18 bodu. Tento růst byl přímou reakcí na dočasné ochlazení ropných trhů. Podle Stephena Innese, analytika ze společnosti SPI Asset Management, tržní panika sice nezmizela, ale mírně ztratila na intenzitě. „Jakmile se ropa Brent začala stahovat zpět ke hranici 100 dolarů, nálada na trhu se ve zlomku vteřiny překlopila z bunkrové mentality do oportunistického přijímání rizika,“ vysvětlil Innes ve svém komentáři. Tento investiční optimismus však narazil na realitu hned v úterý ráno. S opětovným růstem cen ropy začaly termínové kontrakty na americké akcie ztrácet půdu pod nohama. Futures na indexy S&P 500 i Dow Jones odepsaly shodně 0,3 %, což naznačuje, že investoři zůstávají extrémně ostražití a jsou připraveni své pozice kdykoliv přehodnotit. Zdroj: Shutterstock Asijské trhy a australský úder proti inflaci Asijská obchodní seance přinesla v úterý velmi smíšený obrázek, který odrážel jak globální nejistotu, tak lokální specifika. V Tokiu si hlavní index Nikkei 225 (^N225) připsal mírný zisk 0,4 % a uzavřel na hodnotě 53 928,25 bodu. Mnohem výraznější dynamiku předvedla Jižní Korea, kde tamní Kospi (^KS11) vyskočil o působivých 2,4 % na 5 683,61 bodu. V zelených číslech zakončil také hongkongský Hang Seng (^HSI) , který vzrostl o rovné 1 % na 26 088,07 bodu. Tchajwanský Taiex přidal 1,4 % a indický Sensex si polepšil o symbolických 0,1 %. Naopak čínská pevninská burza ukázala slabost. Šanghajský kompozitní index Shanghai Composite (000001.SS) mírně oslabil, když odepsal necelou desetinu procenta a usadil se na úrovni 4 083,03 bodu. Asijští investoři tak zjevně váhají, jakým směrem se v kontextu drahých energií vydat. Zásadní zpráva však dorazila z Austrálie. Tamní akciový index S&P/ASX 200 (^AXJO) sice dokázal posílit o 0,3 % na 8 606,60 bodu, stalo se tak ale na pozadí překvapivého kroku centrální banky. Reserve Bank of Australia se rozhodla zvýšit základní úrokovou sazbu na 4,1 %. Tento monetární zásah přichází po období stability, kdy sazba od 3. února setrvávala na úrovni 3,85 %. Jde o první zvýšení australských úroků od listopadu roku 2023. Centrální bankéři tento krok otevřeně zdůvodnili nutností reagovat na prudce rostoucí inflaci, která je v současnosti živena především skokovým zdražením pohonných hmot. Australský příklad tak jasně ukazuje, jak se geopolitický konflikt na Blízkém východě začíná propisovat do reálné měnové politiky na druhém konci světa.