Klíčové body Peking zahájil dvojici vlastních vyšetřování jako přímou odvetu za americké prověrky podle článku 301, které čínské ministerstvo obchodu označuje za porušení pravidel WTO. Napětí se přelévá do globální logistiky, když Čína v přístavech hromadně zadržuje lodě pod panamskou vlajkou, což přímo ohrožuje americký kontejnerový obchod. Eskalace přichází v době, kdy byl očekávaný summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem odložen na polovinu května kvůli americkému konfliktu s Íránem.   Obchodní ofenziva a nekompromisní odveta Pekingu Peking přistoupil k tvrdé odvetě proti novým americkým obchodním vyšetřováním, která míří na čínský export. Tento krok dramaticky stupňuje napětí mezi oběma ekonomickými velmocemi pouhých několik týdnů před plánovanou návštěvou prezidenta Donalda Trumpa v Číně. Čínské ministerstvo obchodu v pátek oficiálně oznámilo zahájení dvou vlastních sondážních procesů, které mají zkoumat americká vyšetřování vedená podle takzvaného článku 301. Krok Washingtonu, který se zaměřuje na údajnou nadbytečnou kapacitu a využívání nucené práce ze strany čínských výrobců, byl oznámen teprve tento měsíc. Administrativa Spojených států k němu přistoupila poté, co americký nejvyšší soud v dubnu rozhodl, že Trumpova cla zavedená ke „dni osvobození“ byla nelegální. Tato právní porážka donutila Bílý dům hledat nové páky, jak na asijského giganta vyvinout tlak. Odezva z Asie na sebe nenechala dlouho čekat. Čínské ministerstvo obchodu deklarovalo, že bude aktivně postupovat ve vyšetřování bariér uvalených Spojenými státy a přijme odpovídající opatření k rozhodné ochraně svých legitimních práv. Úřad zároveň varoval, že americký postup podle článku 301 může vážně poškodit obchodní zájmy čínských podniků, přičemž některá z těchto opatření jsou podezřelá z přímého porušení pravidel Světové obchodní organizace (WTO). K situaci se vyjádřil i Wang C'-jang z vládní Čínské akademie sociálních věd. Podle něj se americká vyšetřování vyznačují silným unilateralismem, svévolí a diskriminací. Podle Wanga je skutečným cílem těchto kroků budování nových obchodních bariér, což označil za pouhé oportunistické pozérství Washingtonu před letošními americkými volbami do Kongresu. Zdroj: Getty images Zelená transformace jako zbraň a narušené dodavatelské řetězce Americká strana však čínskou protiakci vnímá odlišně. Obchodní zástupce USA Jamieson Greer odmítl kroky Pekingu jako „čistě symbolické“. Ve svém prohlášení zdůraznil, že Čína nadále zůstává nejbezohlednějším narušitelem globálních dodavatelských řetězců a obchodu s ekologickými produkty na světě. Podle Greera zůstává hlavním cílem Spojených států ekonomická stabilita a vyvážený obchod, jak se na tom dříve dohodli prezidenti Trump a Si Ťin-pching. Greer dále upozornil, že Čína v uplynulém roce systematicky narušovala globální trhy bezprecedentními restrikcemi na základní komodity. Týká se to především prvků vzácných zemin, hnojiv a rafinovaných paliv. V oblasti zelených technologií pak podle něj čínská netržní nadměrná kapacita zaplavila světové ekonomiky levnými elektromobily a solárními panely, což má destruktivní dopad na pracovníky a výrobní sektor napříč celým industrializovaným světem. Právě kontrola nad klíčovými materiály se loni stala hlavní zbraní Pekingu. Čína dokázala dostat Trumpa v obchodní válce do patové situace tím, že omezila přístup amerických firem k materiálům kritickým pro globální výrobu. Státem vlastněné čínské společnosti totiž absolutně dominují dodávkám vzácných zemin, což donutilo amerického prezidenta ustoupit ze svých původních pozic. Spojené státy sice zpočátku uvalily na Čínu drakonická cla ve výši až 145 procent, ale strategická výhoda v surovinách přiměla Trumpa souhlasit s ročním příměřím. K této dohodě došlo na říjnovém setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji. Čínská státní média následně zmírnila svou politickou rétoriku vůči Trumpovi, a to i přes jeho útoky na Venezuelu a Írán, tedy země, které udržují s Pekingem přátelské vztahy. V otázkách globálního obchodu však Čína nakreslila jasnou červenou linii. Zdroj: Shutterstock Geopolitická bitva o Panamský průplav a globální logistiku Obchodní spor se nyní přelévá i do fyzické roviny mezinárodní námořní dopravy. K čínskému oznámení o odvetném vyšetřování došlo jen den poté, co USA obvinily Peking z ohrožování amerických námořních zájmů. Předsedkyně americké Federální námořní komise (FMC) Laura DiBella ve čtvrtek uvedla, že agentura bedlivě sleduje kroky Číny, které označila za odvetné akce proti Panamě s přímým dopadem na globální lodní dopravu. Podle DiBelly zavedla Čína pod záminkou standardní přístavní kontroly masivní nárůst zadržování plavidel pod panamskou vlajkou ve svých přístavech. Tato praxe prý zdaleka přesahuje historické normy. Zesílené inspekce se jeví jako cílený trest za to, že Panama převedla aktiva, která dříve provozovala hongkongská společnost CK Hutchison Holdings Limited (0001.HK) , na nové subjekty. Panamská vláda totiž v únoru jmenovala americké dceřiné společnosti dánského giganta A.P. Møller - Mærsk A/S (MAERSK-B.CO) a švýcarské firmy MSC prozatímními provozovateli dvou terminálů na Panamském průplavu. Tomuto kroku předcházelo lednové rozhodnutí panamského nejvyššího soudu, které anulovalo smlouvu konglomerátu CK Hutchison na tyto přístavy. Tento verdikt byl široce vnímán jako velké vítězství Trumpových snah o zvýšení amerického vlivu v regionu. Reakce asijského konglomerátu byla nekompromisní. Společnost CK Hutchison pohnala Panamu k arbitráži. Její místní jednotka, Panama Ports Company, tento týden potvrdila, že arbitrážní nárok již přesáhl astronomickou částku 2 miliard dolarů. Vzhledem k tomu, že lodě pod panamskou vlajkou přepravují významný podíl amerického kontejnerového obchodu, varovala DiBella před závažnými komerčními a strategickými důsledky pro americkou lodní dopravu. Čínské ministerstvo zahraničí odmítlo detaily amerických obvinění komentovat. Vydalo pouze strohé prohlášení, podle kterého opakovaná rétorika USA jen odhaluje jejich vlastní záměr zmocnit se průplavu. Celá tato eskalace se odehrává na pozadí složité diplomatické situace. Trump a Si Ťin-pching se měli původně setkat na začátku dubna, ale americký prezident summit odložil na 14. až 15. května kvůli svému válečnému tažení proti Íránu. Nadcházející jednání tak budou zatížena nejen celní válkou, ale i miliardovými spory o klíčové tepny světového obchodu.