Hejtmani chtějí s vládou řešit hlavně finance regionů
Klíčovým tématem je změna rozpočtového určení daní
Diskuse se dotkne dopravy, zdravotnictví, školství i sociálních služeb
Politické složení krajů ovlivňuje vztahy mezi vládou a regiony
Regionální představitelé chtějí při jednání otevřít zejména témata spojená s financováním krajů a s rozdělováním veřejných prostředků. Podle místopředsedy Asociace krajů a pardubického hejtmana Martina Netolického (3PK) se budou hejtmani soustředit především na otázky, které mají přímý dopad na rozpočty regionů.
Témata plánovaného jednání ladili zástupci krajů už během on-line setkání v minulém týdnu. Shodli se na tom, že klíčovým bodem diskuse musí být způsob, jakým stát rozděluje daňové příjmy mezi jednotlivé úrovně veřejné správy. Z pohledu krajů jde o zásadní téma, protože příjmy z daní významně ovlivňují jejich schopnost financovat veřejné služby, infrastrukturu i další projekty.
Hejtmani zároveň upozorňují na konkrétní oblasti, kde podle nich státní rozpočet nepočítá s potřebami regionů. Diskuse s vládou by tak měla být první příležitostí, jak tyto otázky otevřít přímo s jednotlivými ministry.
Finance regionů a rozpočtové určení daní
Jedním z hlavních témat, které chtějí hejtmani na jednání otevřít, je rozpočtové určení daní. Tento mechanismus určuje, jakým způsobem se mezi stát, kraje a obce rozdělují vybrané daňové příjmy. Podle Netolického jde o zásadní otázku, protože právě z těchto zdrojů regiony financují velkou část svých výdajů.
Vedle toho chtějí zástupci krajů diskutovat také o financování oprav silnic nižších tříd. Podle Netolického letošní státní rozpočet s těmito výdaji vůbec nepočítá, což může být pro kraje významný problém. Silnice ve správě regionů přitom tvoří důležitou část dopravní infrastruktury a jejich údržba představuje pravidelnou a finančně náročnou položku v krajských rozpočtech.
Zdroj: Shutterstock
Dalším tématem má být také plánovaná změna daně z přidané hodnoty u dopravních služeb. Pokud by vláda tyto změny prosadila, mohlo by to podle hejtmanů znamenat další finanční zátěž pro regiony. Netolický upozorňuje, že by se tak mohly zvýšit náklady na zajištění veřejné dopravy a zároveň by se mohla zhoršit dopravní obslužnost v některých částech krajů. Z pohledu regionů by to znamenalo dodatečné výdaje v řádu milionů korun.
Hejtmani plánují během setkání otevřít konkrétní otázky také s jednotlivými členy vlády. V případě ministerstva zdravotnictví se chtějí obrátit na ministra Adama Vojtěcha (ANO). Zajímají se zejména o informace týkající se úhradové vyhlášky, která má zásadní vliv na financování zdravotní péče.
Dalším tématem je školství. Hejtmani chtějí od ministerstva školství získat analýzu prvních výsledků změny, která se týká financování nepedagogických pracovníků ve školách. Tito zaměstnanci byli dříve placeni ze státního rozpočtu, ale nově se jejich financování přesunulo na zřizovatele škol. Kraje proto chtějí vyhodnotit, jaké dopady tato změna přinesla.
Zástupci regionů se chtějí setkat také s ministryní pro místní rozvoj Zuzanou Mrázovou (ANO). S ní plánují diskutovat o stavebním zákonu, který má zásadní dopad na fungování veřejné správy i na přípravu investičních projektů v regionech.
Součástí jednání má být rovněž téma financování sociálních služeb, které patří mezi důležité kompetence krajů. Zajištění těchto služeb představuje významnou část regionálních výdajů a jejich financování je proto pravidelným předmětem diskusí mezi státem a kraji.
Politické složení krajů a vztah k vládě
Asociaci krajů vede hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). V současnosti mají zástupci hnutí ANO mezi hejtmany výraznou převahu – z celkových čtrnácti krajů jich osm vede právě toto politické hnutí.
Koaliční partneři ANO na úrovni vlády, tedy Motoristé a SPD, mezi hejtmany své zástupce nemají. Parlamentní opozice je pak ve vedení krajů zastoupena spíše jednotlivci. Situace se navíc změnila po posledních krajských volbách a po odchodu jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS, což ještě více ovlivnilo politickou mapu regionů.
Politické složení krajů může mít vliv na to, jak bude komunikace mezi vládou a regiony probíhat. V minulosti se vztahy mezi státem a kraji často odvíjely nejen od konkrétních témat, ale i od politického kontextu a od toho, kdo jednotlivé regiony vede.
Zdroj: Shutterstock
Dosavadní komunikace státu a krajů
V době předchozí vlády Andreje Babiše byla komunikace mezi kabinetem a regiony výrazně ovlivněna zejména pandemií covidu-19. Koordinace mezi státem a kraji byla tehdy nezbytná kvůli řízení epidemie a zavádění krizových opatření.
Naposledy se hejtmani s Babišem setkali po volbách v roce 2021. Tehdy už se zároveň formovala nová vládní koalice Spolu, Starostů a Pirátů. Jednání se zástupci vlády v demisi se tehdy soustředilo především na otázku vyhlášení nouzového stavu.
Současná situace je odlišná a hejtmani nyní chtějí otevřít především ekonomická témata. Jak se komunikace mezi vládou a regiony po nástupu nového kabinetu změní, však podle Netolického zatím nelze předjímat.
Pro pardubického hejtmana zůstává hlavní prioritou právě změna systému rozpočtového určení daní. Zároveň ale připouští, že ani mezi samotnými hejtmany na této otázce nepanuje úplná shoda.
Netolický také upozorňuje na zajímavý politický posun. Zatímco ještě loni někteří politici z hnutí ANO prosazovali zvýšení příspěvků státu na opravy krajských silnic, po nástupu do vládních funkcí už tento požadavek neprosazují se stejnou intenzitou.
To podle něj ukazuje, že změna politické role může ovlivnit i pohled na konkrétní veřejné výdaje. Jednání ve Strakově akademii tak může naznačit, jakým směrem se vztahy mezi vládou a kraji v následujících letech budou vyvíjet.
V pondělí se ve Strakově akademii uskuteční první setkání zástupců vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) s hejtmany od ustavení nového kabinetu.
Klíčové body
Hejtmani chtějí s vládou řešit hlavně finance regionů
Klíčovým tématem je změna rozpočtového určení daní
Diskuse se dotkne dopravy, zdravotnictví, školství i sociálních služeb
Politické složení krajů ovlivňuje vztahy mezi vládou a regiony
Regionální představitelé chtějí při jednání otevřít zejména témata spojená s financováním krajů a s rozdělováním veřejných prostředků. Podle místopředsedy Asociace krajů a pardubického hejtmana Martina Netolického (3PK) se budou hejtmani soustředit především na otázky, které mají přímý dopad na rozpočty regionů.
Témata plánovaného jednání ladili zástupci krajů už během on-line setkání v minulém týdnu. Shodli se na tom, že klíčovým bodem diskuse musí být způsob, jakým stát rozděluje daňové příjmy mezi jednotlivé úrovně veřejné správy. Z pohledu krajů jde o zásadní téma, protože příjmy z daní významně ovlivňují jejich schopnost financovat veřejné služby, infrastrukturu i další projekty.
Hejtmani zároveň upozorňují na konkrétní oblasti, kde podle nich státní rozpočet nepočítá s potřebami regionů. Diskuse s vládou by tak měla být první příležitostí, jak tyto otázky otevřít přímo s jednotlivými ministry.
Finance regionů a rozpočtové určení daní
Jedním z hlavních témat, které chtějí hejtmani na jednání otevřít, je rozpočtové určení daní. Tento mechanismus určuje, jakým způsobem se mezi stát, kraje a obce rozdělují vybrané daňové příjmy. Podle Netolického jde o zásadní otázku, protože právě z těchto zdrojů regiony financují velkou část svých výdajů.
Vedle toho chtějí zástupci krajů diskutovat také o financování oprav silnic nižších tříd. Podle Netolického letošní státní rozpočet s těmito výdaji vůbec nepočítá, což může být pro kraje významný problém. Silnice ve správě regionů přitom tvoří důležitou část dopravní infrastruktury a jejich údržba představuje pravidelnou a finančně náročnou položku v krajských rozpočtech.
Zdroj: Shutterstock
Dalším tématem má být také plánovaná změna daně z přidané hodnoty u dopravních služeb. Pokud by vláda tyto změny prosadila, mohlo by to podle hejtmanů znamenat další finanční zátěž pro regiony. Netolický upozorňuje, že by se tak mohly zvýšit náklady na zajištění veřejné dopravy a zároveň by se mohla zhoršit dopravní obslužnost v některých částech krajů. Z pohledu regionů by to znamenalo dodatečné výdaje v řádu milionů korun.
Jednání s jednotlivými ministry
Hejtmani plánují během setkání otevřít konkrétní otázky také s jednotlivými členy vlády. V případě ministerstva zdravotnictví se chtějí obrátit na ministra Adama Vojtěcha (ANO). Zajímají se zejména o informace týkající se úhradové vyhlášky, která má zásadní vliv na financování zdravotní péče.
Dalším tématem je školství. Hejtmani chtějí od ministerstva školství získat analýzu prvních výsledků změny, která se týká financování nepedagogických pracovníků ve školách. Tito zaměstnanci byli dříve placeni ze státního rozpočtu, ale nově se jejich financování přesunulo na zřizovatele škol. Kraje proto chtějí vyhodnotit, jaké dopady tato změna přinesla.
Zástupci regionů se chtějí setkat také s ministryní pro místní rozvoj Zuzanou Mrázovou (ANO). S ní plánují diskutovat o stavebním zákonu, který má zásadní dopad na fungování veřejné správy i na přípravu investičních projektů v regionech.
Součástí jednání má být rovněž téma financování sociálních služeb, které patří mezi důležité kompetence krajů. Zajištění těchto služeb představuje významnou část regionálních výdajů a jejich financování je proto pravidelným předmětem diskusí mezi státem a kraji.
Politické složení krajů a vztah k vládě
Asociaci krajů vede hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). V současnosti mají zástupci hnutí ANO mezi hejtmany výraznou převahu – z celkových čtrnácti krajů jich osm vede právě toto politické hnutí.
Koaliční partneři ANO na úrovni vlády, tedy Motoristé a SPD, mezi hejtmany své zástupce nemají. Parlamentní opozice je pak ve vedení krajů zastoupena spíše jednotlivci. Situace se navíc změnila po posledních krajských volbách a po odchodu jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS, což ještě více ovlivnilo politickou mapu regionů.
Politické složení krajů může mít vliv na to, jak bude komunikace mezi vládou a regiony probíhat. V minulosti se vztahy mezi státem a kraji často odvíjely nejen od konkrétních témat, ale i od politického kontextu a od toho, kdo jednotlivé regiony vede.
Zdroj: Shutterstock
Dosavadní komunikace státu a krajů
V době předchozí vlády Andreje Babiše byla komunikace mezi kabinetem a regiony výrazně ovlivněna zejména pandemií covidu-19. Koordinace mezi státem a kraji byla tehdy nezbytná kvůli řízení epidemie a zavádění krizových opatření.
Naposledy se hejtmani s Babišem setkali po volbách v roce 2021. Tehdy už se zároveň formovala nová vládní koalice Spolu, Starostů a Pirátů. Jednání se zástupci vlády v demisi se tehdy soustředilo především na otázku vyhlášení nouzového stavu.
Současná situace je odlišná a hejtmani nyní chtějí otevřít především ekonomická témata. Jak se komunikace mezi vládou a regiony po nástupu nového kabinetu změní, však podle Netolického zatím nelze předjímat.
Pro pardubického hejtmana zůstává hlavní prioritou právě změna systému rozpočtového určení daní. Zároveň ale připouští, že ani mezi samotnými hejtmany na této otázce nepanuje úplná shoda.
Netolický také upozorňuje na zajímavý politický posun. Zatímco ještě loni někteří politici z hnutí ANO prosazovali zvýšení příspěvků státu na opravy krajských silnic, po nástupu do vládních funkcí už tento požadavek neprosazují se stejnou intenzitou.
To podle něj ukazuje, že změna politické role může ovlivnit i pohled na konkrétní veřejné výdaje. Jednání ve Strakově akademii tak může naznačit, jakým směrem se vztahy mezi vládou a kraji v následujících letech budou vyvíjet.