Ministerstvo financí začne v nejbližších dnech vyhodnocovat první výsledky monitoringu marží u prodejců pohonných hmot. Klíčové body Ministerstvo financí začne vyhodnocovat marže prodejců pohonných hmot Opozice navrhuje snížit spotřební daň o 1,7 koruny Politici diskutují různé scénáře řešení rostoucích cen Nafta přesáhla 40 korun, benzín Natural 95 stojí přes 37 korun Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že první konkrétní údaje by měla mít k dispozici již v pondělí. Zatím podle ministerstva nic nenasvědčuje tomu, že by marže rostly rychleji než ceny ropy a pohonných hmot na světových trzích. Rychlý růst cen benzinu a nafty v posledních týdnech souvisí především s geopolitickou situací. Konflikt na Blízkém východě způsobil výrazné zdražení ropy na světových trzích, což se postupně promítá i do cen u čerpacích stanic v České republice. Téma se proto stalo jedním z hlavních bodů politické debaty o tom, zda by stát měl na vývoj reagovat konkrétními ekonomickými opatřeními. Monitoring marží a postoj ministerstva financí Ministerstvo financí zahájilo sledování marží prodejců pohonných hmot, aby získalo jasnější přehled o tom, zda růst cen odpovídá vývoji na trzích, nebo zda se na něm výrazněji podílejí samotní prodejci. První data z tohoto monitoringu by měla být dostupná začátkem týdne. Podle ministryně financí zatím neexistují indicie, že by marže prodejců rostly rychleji než ceny komodit na burzách. Jinými slovy, současný růst cen se podle dosavadních informací jeví především jako reakce na zdražení ropy a dalších vstupů na světových trzích. Zdroj: Shutterstock Schillerová zároveň zdůraznila, že vláda v tuto chvíli nepovažuje za nutné přijímat okamžitá fiskální opatření. Podle ní ještě nenastal správný okamžik pro zásah státu, i když nevylučuje, že taková situace může nastat později. Poukázala také na to, že ceny benzinu a nafty jsou v České republice stále nižší než v některých okolních zemích. Debata o možných opatřeních tak zatím zůstává otevřená. Vláda chce nejprve získat přesnější přehled o vývoji marží i cen na trhu, než by přistoupila k zásahům, které by mohly mít dopad na státní rozpočet nebo fungování trhu. Spor o snížení spotřební daně Opozice mezitím prosazuje konkrétní řešení v podobě dočasného snížení spotřební daně z benzinu a nafty. Občanští demokraté navrhují snížit tuto daň o 1,7 koruny na litr, což by podle nich mohlo pomoci snížit ceny pohonných hmot pro konečné spotřebitele. Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že takový krok by mohl podpořit ekonomiku a zároveň působit protiinflačně. Podle jeho názoru jde o odpovědné opatření, které by mohlo pomoci domácnostem i firmám vyrovnat se s rostoucími náklady na dopravu. Vláda však upozorňuje na možné dopady na státní rozpočet. Snížení spotřební daně by znamenalo nižší příjmy státu, což by se promítlo do hospodaření veřejných financí. Někteří členové vlády proto považují za vhodnější vyčkat, zda se situace na trhu stabilizuje, než přistoupit k plošnému opatření. Do debaty se zapojil také ministr pro sport Boris Šťastný, podle něhož současná situace zatím nevyžaduje okamžitý zásah státu. Připustil však, že pokud by ceny dále rostly, mohlo by být nutné přijmout určité kroky. Podle něj by ale bylo vhodnější hledat spíše cílená řešení než plošná opatření, která by měla výrazný dopad na státní rozpočet. Politické návrhy a možné scénáře Různí politici přicházejí s odlišnými návrhy, jak by měl stát na růst cen reagovat. Předseda Sněmovny a představitel hnutí SPD Tomio Okamura považuje za hlavní řešení především ukončení konfliktu na Blízkém východě, který podle něj stojí za současným zdražováním. Podle Okamury se vládní koalice otázkou cen pohonných hmot zabývá a stát má k dispozici nástroje, které by mohl využít v případě výraznějšího růstu cen. Připomněl například existenci zákona o cenách, který umožňuje stropovat marže prodejců. Zdůraznil však, že jde o krajní řešení, k němuž by stát měl přistupovat pouze v mimořádných situacích. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan naopak uvedl, že podle něj nedává smysl inspirovat se maďarským modelem zastropování cen pohonných hmot. Vedle kontroly marží by podle něj měla probíhat také debata o krátkodobém snížení spotřební daně. Další návrh zazněl ze strany Pirátů. Poslanec Ivan Bartoš mluvil o možnosti zavedení kompenzací pro obyvatele v případě, že by ceny pohonných hmot překročily určitou hranici. Konkrétně zmínil 50 korun za litr, při jejímž dosažení by podle něj mohl být spuštěn krizový balíček. Zdroj: Shutterstock Taková opatření by podle Bartoše nemusela nutně znamenat přímé finanční výplaty. Mohlo by jít například o různé úlevy nebo jiné formy podpory, které by lidem pomohly vyrovnat se s vysokými cenami pohonných hmot. Růst cen benzinu a nafty v Česku Zdražování pohonných hmot v posledních týdnech je patrné i na konkrétních cenách u čerpacích stanic. Cena nafty již přesáhla 40 korun za litr. Ve srovnání s koncem února, kdy začal konflikt na Blízkém východě a ceny ropy začaly výrazně růst, zdražila přibližně o osm korun. Také benzín Natural 95 zaznamenal výrazný nárůst. Od začátku bojů v Íránu jeho cena vzrostla přibližně o čtyři koruny a překročila hranici 37 korun za litr. Vývoj cen na českém trhu tak nadále úzce souvisí s děním na světových trzích a geopolitickou situací. Politická debata o možných opatřeních proto pravděpodobně bude pokračovat i v dalších týdnech, zejména pokud by ceny pohonných hmot dále rostly.