Data za posledních padesát let jasně ukazují, že společnosti se stabilně rostoucí dividendou generují více než dvojnásobné zhodnocení oproti firmám, které dividendy nevyplácejí.
Extrémně vysoké výnosy často maskují strukturální problémy, což dokazuje fond Global X SuperDividend U.S., jenž kvůli škrtům u svých titulů dlouhodobě ničí hodnotu kapitálu.
Schwab U.S. Dividend Equity ETF naopak sází na přísná kvalitativní kritéria a konzistentní růst, díky čemuž od svého založení doručuje investorům dvouciferné roční zhodnocení.
Historický kontext a síla dividendového růstu
Investování do akcií, které pravidelně rozdělují část svých zisků akcionářům, představuje historicky jednu z nejrobustnějších strategií pro budování dlouhodobého bohatství. Rozsáhlá analýza dat za posledních padesát let, kterou zpracovaly instituce Ned Davis Research a Hartford Funds, odhaluje naprosto fascinující asymetrii trhu. Průměrná společnost vyplácející dividendu v rámci indexu S&P 500 (^GSPC) překonala firmy bez dividendové politiky více než dvojnásobně. Zatímco plátci generovali celkový anualizovaný výnos 9,2 %, společnosti bez dividendy dosáhly pouze na chabých 4,3 %.
Tato propastná diference však představuje pouze pomyslnou špičku ledovce. Jakmile analytici rozebrali samotnou skupinu dividendových titulů na menší segmenty, objevili ještě zásadnější tržní dynamiku. Zdaleka nejlepší výkonnost totiž nevykazovaly firmy s nejvyšším absolutním výnosem, ale ty, které svou dividendu pravidelně a udržitelně navyšovaly. Tato elitní skupina takzvaných dividendových skokanů doručila investorům úctyhodný anualizovaný výnos 10,2 %.
Na opačném konci spektra se nacházejí společnosti, které byly donuceny svou výplatu akcionářům omezit nebo zcela zrušit. Tato skupina funguje pro portfolio jako toxické aktivum, neboť její průměrný anualizovaný výnos se propadl do záporných hodnot na úroveň -0,9 %. Tato tvrdá historická data vysílají investorům naprosto jasný signál. Místo slepé honby za absolutním procentuálním výnosem je nutné vyhledávat burzovně obchodované fondy zaměřené na udržitelný růst a striktně se vyhýbat portfoliím plným firem s vysokým rizikem škrtů.
Zdroj: Shutterstock
Iluze pasivního příjmu a past jménem Global X
Typickým příkladem investičního nástroje, který na první pohled láká na oslnivá čísla, ale v jádru skrývá strukturální slabost, je Global X SuperDividend U.S. ETF (DIV). Tento fond strategicky alokuje kapitál do padesáti amerických akcií s tou vůbec nejvyšší dividendovou výnosností. Pro investory bažící po pasivním příjmu se může jevit jako dokonalá volba. Poskytuje širokou expozici napříč všemi tržními sektory, přičemž největší dvacetiprocentní váhu zde hraje energetika.
Během uplynulých dvanácti měsíců fond doručil investorům distribuční výnos blížící se hranici 7 %. Pro kontext je nutné dodat, že toto číslo několikanásobně převyšuje průměrný dividendový výnos širšího amerického trhu, který se pohybuje pouze kolem 1,2 %. Atraktivitu tohoto nástroje navíc umocňuje fakt, že dividendy vyplácí na měsíční bázi. Zde však veškerá pozitiva končí. Extrémně vysoké výnosy jsou totiž na akciovém trhu téměř vždy indikátorem zvýšeného rizika a blížících se finančních potíží.
Zářným příkladem této nebezpečné dynamiky je chemický gigant LyondellBasell (LYB). Tato společnost se donedávna pyšnila vůbec nejvyšším dividendovým výnosem v celém hlavním americkém indexu, avšak pouze do chvíle, kdy počátkem letošního roku musela svou výplatu drasticky seškrtat o celých 50 %. Podobně riziková je i přítomnost firem s vysoce variabilní dividendovou politikou, která je závislá na extrémně volatilních ziscích.
V portfoliu fondu figuruje například přední producent vajec Cal-Maine Foods (CALM). Dividenda této společnosti klesla v každém z posledních tří čtvrtletí a v uplynulých letech se objevila i řada kvartálů, kdy firma nevyplatila akcionářům vůbec nic. Tato fixace na absolutní výnos se tak investorům fondu krutě mstí. Od svého založení v roce 2013 fond doručil chabý anualizovaný výnos 3,9 % a podobně slabá čísla vykazuje i v horizontech jednoho, tří, pěti a deseti let. Hodnota samotných podkladových aktiv totiž neustále klesá, což spolehlivě maže velkou část inkasovaných příjmů.
Diametrálně odlišný a nepoměrně úspěšnější přístup k budování bohatství představuje Schwab U.S. Dividend Equity ETF (SCHD). Filozofie tohoto fondu nestojí na maximalizaci aktuálního výnosu, ale na pečlivé selekci stovky těch nejkvalitnějších dividendových akcií. Fond přesně kopíruje index Dow Jones U.S. Dividend 100 Index, který podrobuje společnosti nekompromisnímu sítu. Hodnotí se nejen samotný výnos, ale především pětileté tempo růstu dividendy a celková finanční síla podniku.
Výsledkem tohoto přísného výběru je portfolio složené ze společností, které své dividendy stabilně a dynamicky navyšují. Průměrný titul v tomto fondu aktuálně nabízí výnos přesahující 3 %, ale co je mnohem důležitější, za posledních pět let dokázal svou výplatu zvyšovat průměrným anualizovaným tempem přesahujícím 8 %. Tato dynamika tak hravě překonává pětiprocentní tempo růstu dividend u širšího trhu.
Důraz na fundamentální kvalitu ilustruje i největší pozice fondu, kterou je zbrojařský a technologický gigant Lockheed Martin (LMT). Tato korporace dokázala svou dividendu nepřetržitě zvyšovat po dobu neuvěřitelných 23 let. Strategie zaměřená na růst se investorům dlouhodobě vyplácí a generuje masivní hodnotu. Ve všech sledovaných obdobích – tedy za jeden, tři, pět i deset let – fond doručil celkový anualizovaný výnos přesahující 11 %.
Při pohledu na data od vzniku fondu v roce 2011 je výsledek ještě působivější, když anualizované zhodnocení dosahuje 13,3 %. Kombinace atraktivního výnosu, který za posledních dvanáct měsíců činil 3,3 %, a robustního potenciálu pro celkové zhodnocení kapitálu dělá z tohoto nástroje naprostou špičku na trhu. Historie jasně ukazuje, že nákup aktiv pouze na základě vysokého výnosu je pastí, která vede ke škrtům a zničenému kapitálu. Prozíraví investoři by proto měli ignorovat oslnivá procenta rizikových fondů a raději akumulovat nástroje zaměřené na udržitelný dividendový růst.
Klíčové body
Data za posledních padesát let jasně ukazují, že společnosti se stabilně rostoucí dividendou generují více než dvojnásobné zhodnocení oproti firmám, které dividendy nevyplácejí.
Extrémně vysoké výnosy často maskují strukturální problémy, což dokazuje fond Global X SuperDividend U.S., jenž kvůli škrtům u svých titulů dlouhodobě ničí hodnotu kapitálu.
Schwab U.S. Dividend Equity ETF naopak sází na přísná kvalitativní kritéria a konzistentní růst, díky čemuž od svého založení doručuje investorům dvouciferné roční zhodnocení.
Historický kontext a síla dividendového růstu
Investování do akcií, které pravidelně rozdělují část svých zisků akcionářům, představuje historicky jednu z nejrobustnějších strategií pro budování dlouhodobého bohatství. Rozsáhlá analýza dat za posledních padesát let, kterou zpracovaly instituce Ned Davis Research a Hartford Funds, odhaluje naprosto fascinující asymetrii trhu. Průměrná společnost vyplácející dividendu v rámci indexu S&P 500 překonala firmy bez dividendové politiky více než dvojnásobně. Zatímco plátci generovali celkový anualizovaný výnos 9,2 %, společnosti bez dividendy dosáhly pouze na chabých 4,3 %.
Tato propastná diference však představuje pouze pomyslnou špičku ledovce. Jakmile analytici rozebrali samotnou skupinu dividendových titulů na menší segmenty, objevili ještě zásadnější tržní dynamiku. Zdaleka nejlepší výkonnost totiž nevykazovaly firmy s nejvyšším absolutním výnosem, ale ty, které svou dividendu pravidelně a udržitelně navyšovaly. Tato elitní skupina takzvaných dividendových skokanů doručila investorům úctyhodný anualizovaný výnos 10,2 %.
Na opačném konci spektra se nacházejí společnosti, které byly donuceny svou výplatu akcionářům omezit nebo zcela zrušit. Tato skupina funguje pro portfolio jako toxické aktivum, neboť její průměrný anualizovaný výnos se propadl do záporných hodnot na úroveň -0,9 %. Tato tvrdá historická data vysílají investorům naprosto jasný signál. Místo slepé honby za absolutním procentuálním výnosem je nutné vyhledávat burzovně obchodované fondy zaměřené na udržitelný růst a striktně se vyhýbat portfoliím plným firem s vysokým rizikem škrtů.
Zdroj: Shutterstock
Iluze pasivního příjmu a past jménem Global X
Typickým příkladem investičního nástroje, který na první pohled láká na oslnivá čísla, ale v jádru skrývá strukturální slabost, je Global X SuperDividend U.S. ETF . Tento fond strategicky alokuje kapitál do padesáti amerických akcií s tou vůbec nejvyšší dividendovou výnosností. Pro investory bažící po pasivním příjmu se může jevit jako dokonalá volba. Poskytuje širokou expozici napříč všemi tržními sektory, přičemž největší dvacetiprocentní váhu zde hraje energetika.
Během uplynulých dvanácti měsíců fond doručil investorům distribuční výnos blížící se hranici 7 %. Pro kontext je nutné dodat, že toto číslo několikanásobně převyšuje průměrný dividendový výnos širšího amerického trhu, který se pohybuje pouze kolem 1,2 %. Atraktivitu tohoto nástroje navíc umocňuje fakt, že dividendy vyplácí na měsíční bázi. Zde však veškerá pozitiva končí. Extrémně vysoké výnosy jsou totiž na akciovém trhu téměř vždy indikátorem zvýšeného rizika a blížících se finančních potíží.
Zářným příkladem této nebezpečné dynamiky je chemický gigant LyondellBasell . Tato společnost se donedávna pyšnila vůbec nejvyšším dividendovým výnosem v celém hlavním americkém indexu, avšak pouze do chvíle, kdy počátkem letošního roku musela svou výplatu drasticky seškrtat o celých 50 %. Podobně riziková je i přítomnost firem s vysoce variabilní dividendovou politikou, která je závislá na extrémně volatilních ziscích.
V portfoliu fondu figuruje například přední producent vajec Cal-Maine Foods . Dividenda této společnosti klesla v každém z posledních tří čtvrtletí a v uplynulých letech se objevila i řada kvartálů, kdy firma nevyplatila akcionářům vůbec nic. Tato fixace na absolutní výnos se tak investorům fondu krutě mstí. Od svého založení v roce 2013 fond doručil chabý anualizovaný výnos 3,9 % a podobně slabá čísla vykazuje i v horizontech jednoho, tří, pěti a deseti let. Hodnota samotných podkladových aktiv totiž neustále klesá, což spolehlivě maže velkou část inkasovaných příjmů.
Zdroj: Canva
Chcete využít této příležitosti?Kvalita nad kvantitou aneb triumf fondu Schwab
Diametrálně odlišný a nepoměrně úspěšnější přístup k budování bohatství představuje Schwab U.S. Dividend Equity ETF . Filozofie tohoto fondu nestojí na maximalizaci aktuálního výnosu, ale na pečlivé selekci stovky těch nejkvalitnějších dividendových akcií. Fond přesně kopíruje index Dow Jones U.S. Dividend 100 Index, který podrobuje společnosti nekompromisnímu sítu. Hodnotí se nejen samotný výnos, ale především pětileté tempo růstu dividendy a celková finanční síla podniku.
Výsledkem tohoto přísného výběru je portfolio složené ze společností, které své dividendy stabilně a dynamicky navyšují. Průměrný titul v tomto fondu aktuálně nabízí výnos přesahující 3 %, ale co je mnohem důležitější, za posledních pět let dokázal svou výplatu zvyšovat průměrným anualizovaným tempem přesahujícím 8 %. Tato dynamika tak hravě překonává pětiprocentní tempo růstu dividend u širšího trhu.
Důraz na fundamentální kvalitu ilustruje i největší pozice fondu, kterou je zbrojařský a technologický gigant Lockheed Martin . Tato korporace dokázala svou dividendu nepřetržitě zvyšovat po dobu neuvěřitelných 23 let. Strategie zaměřená na růst se investorům dlouhodobě vyplácí a generuje masivní hodnotu. Ve všech sledovaných obdobích – tedy za jeden, tři, pět i deset let – fond doručil celkový anualizovaný výnos přesahující 11 %.
Při pohledu na data od vzniku fondu v roce 2011 je výsledek ještě působivější, když anualizované zhodnocení dosahuje 13,3 %. Kombinace atraktivního výnosu, který za posledních dvanáct měsíců činil 3,3 %, a robustního potenciálu pro celkové zhodnocení kapitálu dělá z tohoto nástroje naprostou špičku na trhu. Historie jasně ukazuje, že nákup aktiv pouze na základě vysokého výnosu je pastí, která vede ke škrtům a zničenému kapitálu. Prozíraví investoři by proto měli ignorovat oslnivá procenta rizikových fondů a raději akumulovat nástroje zaměřené na udržitelný dividendový růst.
Klíčové body
Data za posledních padesát let jasně ukazují, že společnosti se stabilně rostoucí dividendou generují více než dvojnásobné zhodnocení oproti firmám, které dividendy nevyplácejí.
Extrémně vysoké výnosy často maskují strukturální problémy, což dokazuje fond Global X SuperDividend U.S., jenž kvůli škrtům u svých titulů dlouhodobě ničí hodnotu kapitálu.
Schwab U.S. Dividend Equity ETF naopak sází na přísná kvalitativní kritéria a konzistentní růst, díky čemuž od svého založení doručuje investorům dvouciferné roční zhodnocení.
Historický kontext a síla dividendového růstu
Investování do akcií, které pravidelně rozdělují část svých zisků akcionářům, představuje historicky jednu z nejrobustnějších strategií pro budování dlouhodobého bohatství. Rozsáhlá analýza dat za posledních padesát let, kterou zpracovaly instituce Ned Davis Research a Hartford Funds, odhaluje naprosto fascinující asymetrii trhu. Průměrná společnost vyplácející dividendu v rámci indexu S&P 500 (^GSPC) překonala firmy bez dividendové politiky více než dvojnásobně. Zatímco plátci generovali celkový anualizovaný výnos 9,2 %, společnosti bez dividendy dosáhly pouze na chabých 4,3 %.
Tato propastná diference však představuje pouze pomyslnou špičku ledovce. Jakmile analytici rozebrali samotnou skupinu dividendových titulů na menší segmenty, objevili ještě zásadnější tržní dynamiku. Zdaleka nejlepší výkonnost totiž nevykazovaly firmy s nejvyšším absolutním výnosem, ale ty, které svou dividendu pravidelně a udržitelně navyšovaly. Tato elitní skupina takzvaných dividendových skokanů doručila investorům úctyhodný anualizovaný výnos 10,2 %.
Na opačném konci spektra se nacházejí společnosti, které byly donuceny svou výplatu akcionářům omezit nebo zcela zrušit. Tato skupina funguje pro portfolio jako toxické aktivum, neboť její průměrný anualizovaný výnos se propadl do záporných hodnot na úroveň -0,9 %. Tato tvrdá historická data vysílají investorům naprosto jasný signál. Místo slepé honby za absolutním procentuálním výnosem je nutné vyhledávat burzovně obchodované fondy zaměřené na udržitelný růst a striktně se vyhýbat portfoliím plným firem s vysokým rizikem škrtů.
Zdroj: Shutterstock
Iluze pasivního příjmu a past jménem Global X
Typickým příkladem investičního nástroje, který na první pohled láká na oslnivá čísla, ale v jádru skrývá strukturální slabost, je Global X SuperDividend U.S. ETF (DIV) . Tento fond strategicky alokuje kapitál do padesáti amerických akcií s tou vůbec nejvyšší dividendovou výnosností. Pro investory bažící po pasivním příjmu se může jevit jako dokonalá volba. Poskytuje širokou expozici napříč všemi tržními sektory, přičemž největší dvacetiprocentní váhu zde hraje energetika.
Během uplynulých dvanácti měsíců fond doručil investorům distribuční výnos blížící se hranici 7 %. Pro kontext je nutné dodat, že toto číslo několikanásobně převyšuje průměrný dividendový výnos širšího amerického trhu, který se pohybuje pouze kolem 1,2 %. Atraktivitu tohoto nástroje navíc umocňuje fakt, že dividendy vyplácí na měsíční bázi. Zde však veškerá pozitiva končí. Extrémně vysoké výnosy jsou totiž na akciovém trhu téměř vždy indikátorem zvýšeného rizika a blížících se finančních potíží.
Zářným příkladem této nebezpečné dynamiky je chemický gigant LyondellBasell (LYB) . Tato společnost se donedávna pyšnila vůbec nejvyšším dividendovým výnosem v celém hlavním americkém indexu, avšak pouze do chvíle, kdy počátkem letošního roku musela svou výplatu drasticky seškrtat o celých 50 %. Podobně riziková je i přítomnost firem s vysoce variabilní dividendovou politikou, která je závislá na extrémně volatilních ziscích.
V portfoliu fondu figuruje například přední producent vajec Cal-Maine Foods (CALM) . Dividenda této společnosti klesla v každém z posledních tří čtvrtletí a v uplynulých letech se objevila i řada kvartálů, kdy firma nevyplatila akcionářům vůbec nic. Tato fixace na absolutní výnos se tak investorům fondu krutě mstí. Od svého založení v roce 2013 fond doručil chabý anualizovaný výnos 3,9 % a podobně slabá čísla vykazuje i v horizontech jednoho, tří, pěti a deseti let. Hodnota samotných podkladových aktiv totiž neustále klesá, což spolehlivě maže velkou část inkasovaných příjmů.
Zdroj: Canva
Kvalita nad kvantitou aneb triumf fondu Schwab
Diametrálně odlišný a nepoměrně úspěšnější přístup k budování bohatství představuje Schwab U.S. Dividend Equity ETF (SCHD) . Filozofie tohoto fondu nestojí na maximalizaci aktuálního výnosu, ale na pečlivé selekci stovky těch nejkvalitnějších dividendových akcií. Fond přesně kopíruje index Dow Jones U.S. Dividend 100 Index, který podrobuje společnosti nekompromisnímu sítu. Hodnotí se nejen samotný výnos, ale především pětileté tempo růstu dividendy a celková finanční síla podniku.
Výsledkem tohoto přísného výběru je portfolio složené ze společností, které své dividendy stabilně a dynamicky navyšují. Průměrný titul v tomto fondu aktuálně nabízí výnos přesahující 3 %, ale co je mnohem důležitější, za posledních pět let dokázal svou výplatu zvyšovat průměrným anualizovaným tempem přesahujícím 8 %. Tato dynamika tak hravě překonává pětiprocentní tempo růstu dividend u širšího trhu.
Důraz na fundamentální kvalitu ilustruje i největší pozice fondu, kterou je zbrojařský a technologický gigant Lockheed Martin (LMT) . Tato korporace dokázala svou dividendu nepřetržitě zvyšovat po dobu neuvěřitelných 23 let. Strategie zaměřená na růst se investorům dlouhodobě vyplácí a generuje masivní hodnotu. Ve všech sledovaných obdobích – tedy za jeden, tři, pět i deset let – fond doručil celkový anualizovaný výnos přesahující 11 %.
Při pohledu na data od vzniku fondu v roce 2011 je výsledek ještě působivější, když anualizované zhodnocení dosahuje 13,3 %. Kombinace atraktivního výnosu, který za posledních dvanáct měsíců činil 3,3 %, a robustního potenciálu pro celkové zhodnocení kapitálu dělá z tohoto nástroje naprostou špičku na trhu. Historie jasně ukazuje, že nákup aktiv pouze na základě vysokého výnosu je pastí, která vede ke škrtům a zničenému kapitálu. Prozíraví investoři by proto měli ignorovat oslnivá procenta rizikových fondů a raději akumulovat nástroje zaměřené na udržitelný dividendový růst.