Rychlé zdražování pohonných hmot v Česku se stalo předmětem ostré veřejné debaty. Klíčové body Premiér vyzval distributory ke snížení cen paliv Ceny benzinu a nafty rostou na několikaletá maxima ÚOHS sleduje trh a může zasáhnout při podezření Česko zůstává mezi levnějšími zeměmi EU navzdory růstu cen Premiér Andrej Babiš vyzval hlavní distributory paliv – Orlen, MOL a OMV – aby podle jeho slov snížili ceny a nevyužívali aktuální geopolitickou situaci k navyšování marží. Reagoval tak na výrazný růst cen, který je spojen s konfliktem na Blízkém východě. Premiér zároveň upozornil, že situaci by měl důkladně prověřit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něj existuje podezření, že na některých klíčových trasách může docházet k neobvyklému chování trhu, zejména pokud jde o cenovou politiku na dálnicích a hlavních tazích. Reakce distributorů na sebe nenechala dlouho čekat. Společnost Orlen Unipetrol uvedla, že ceny stanovuje trh a firma jedná plně v souladu se zákony. Zároveň zdůraznila, že pravidelně poskytuje ministerstvu financí transparentní cenové reporty. Ceny paliv rostou na několikaletá maxima Vývoj cen pohonných hmot v posledních týdnech ukazuje na výraznou dynamiku. Podle údajů společnosti CCS vzrostla cena benzinu Natural 95 během jednoho týdne o 2,40 Kč na průměrných 41,44 Kč za litr. Ještě výraznější růst zaznamenala nafta, která zdražila o 4,75 Kč na průměrných 47,90 Kč za litr. Tento vývoj souvisí s konfliktem na Blízkém východě, který začal 28. února a vedl k růstu cen ropy i pohonných hmot. Výsledkem je, že ceny v Česku dosáhly nejvyšší úrovně za přibližně tři a půl roku. Premiér Babiš během návštěvy Karlovarského kraje upozornil na konkrétní příklady z praxe. Na jedné z čerpacích stanic zaznamenal cenu nafty 51,90 Kč za litr, kterou označil za neakceptovatelnou. Podle jeho odhadu se v takovém případě hrubá marže může pohybovat až kolem deseti korun na litr. Zdroj: Reuters Zároveň poukázal na rozdíly mezi jednotlivými lokalitami. Mimo dálnice a hlavní obchvaty jsou ceny podle něj zhruba o tři koruny nižší, což vyvolává otázky ohledně cenové politiky na exponovaných místech. Regulátor sleduje trh a připravuje se zasáhnout Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potvrdil, že vývoj na trhu s pohonnými hmotami intenzivně monitoruje. Podle mluvčího Martina Švandy je úřad připraven okamžitě zasáhnout v případě, že by se objevily známky protisoutěžního jednání. Tato pozice reflektuje citlivost současné situace. Rychlý růst cen, výrazné regionální rozdíly a podezření na možné kartelové chování vytvářejí tlak na regulátora, aby zajistil férové fungování trhu. Premiér zároveň upozornil na srovnání s cenami státní sítě čerpacích stanic EuroOil, kterou provozuje společnost Čepro. Průměrná cena nafty u této sítě se pohybuje kolem 45,50 Kč za litr, což je přibližně o šest korun méně než u největších komerčních prodejců. Tento rozdíl podle něj naznačuje, že prostor pro snížení cen existuje. Zároveň vyzval distributory, aby aktuální situaci nezneužívali. Český trh v evropském kontextu Navzdory rychlému růstu cen zůstává Česko v rámci Evropské unie relativně příznivě postavené. Podle analytika společnosti XTB Jiřího Tylečka patří Česko mezi levnější země EU, a to jak v případě nafty, tak benzinu. Nafta je podle dat Evropské komise k 19. březnu osmá nejlevnější v celé unii. Podobné umístění má Česko i u benzinu. Nejnižší ceny aktuálně vykazují Malta, Bulharsko a Slovinsko, zatímco nejdražší pohonné hmoty mají Nizozemsko a Dánsko. Některé evropské státy již přistoupily k razantnějším opatřením. Donald Tusk oznámil snížení sazby DPH na pohonné hmoty z 23 % na osm procent, spolu s redukcí spotřební daně a zavedením maximálních cen. Slovensko naopak zavedlo rozdílné ceny nafty pro domácí a zahraniční řidiče, což však Evropská komise označila za diskriminační a v rozporu s unijním právem. Zdroj: Shutterstock V Česku zatím k podobným krokům nedošlo. Ministerstvo financí uvedlo, že situaci průběžně monitoruje, ale prostor pro další opatření nad rámec stávajících kontrol marží zatím nevidí. Ministryně financí Alena Schillerová již dříve odmítla snížení spotřební daně. Podle ní by takové opatření znamenalo významnou zátěž pro státní rozpočet a zároveň by nepřineslo zásadní přínos pro motoristy. Navíc by vyžadovalo legislativní změny, které by prodloužily jeho zavedení. Celá situace tak zůstává otevřená. Na jedné straně stojí tlak na snížení cen a zásah regulátora, na druhé straně argumenty o fungování trhu a omezeném prostoru pro státní intervence. Další vývoj bude záviset nejen na geopolitické situaci, ale i na rozhodnutích domácích institucí.