Klíčové body Evropské akciové indexy vstupují do nového týdne s překvapivým optimismem, a to navzdory eskalujícímu napětí a vysokým cenám energií. Americká lehká ropa překonala hranici 100 dolarů za barel v reakci na zvažované vojenské údery na klíčovou íránskou infrastrukturu. Blízkovýchodní konflikt a drahá ropa paralyzují očekávání ohledně uvolňování měnové politiky před zasedáním hlavních centrálních bank.   Odolnost evropských parketů tváří v tvář ropnému šoku Evropské akciové trhy vstupují do nového obchodního týdne s překvapivou dávkou optimismu. Navzdory eskalujícímu geopolitickému napětí na Blízkém východě a globálnímu růstu cen ropy míří hlavní burzovní ukazatele na starém kontinentu do zelených čísel. Investoři tak prozatím volí strategii opatrného nákupu, přičemž ignorují bezprostřední rizika plynoucí z vojenského konfliktu. Podle ranních dat společnosti IG se očekává, že britský index FTSE 100 (^FTSE) zahájí obchodování se ziskem 0,26 %. Podobný vývoj je predikován i pro další klíčové evropské trhy. Německý DAX (^GDAXI) a francouzský CAC 40 (^FCHI) by měly shodně posílit o 0,2 %, zatímco italský FTSE MIB (FTSEMIB.MI) vykazuje ještě silnější růstový potenciál s očekávaným otevřením o 0,4 % výše. Tato akciová odolnost však ostře kontrastuje s děním na komoditních trzích. Hlavním středobodem zájmu globálních investorů zůstává probíhající vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Napětí se během nedělního večera dramaticky vyostřilo, což vedlo k okamžité reakci na trhu s energiemi. Ceny americké lehké ropy WTI (CL=F) prudce vzrostly a znovu překonaly psychologicky i ekonomicky zásadní hranici 100 dolarů za barel. Tento cenový skok je přímým důsledkem zpráv z Bílého domu, který podle dostupných informací aktivně zvažuje vojenské údery na klíčová íránská ropná exportní zařízení nacházející se na ostrově Chárk. Případné zasažení této strategické infrastruktury by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro globální dodavatelské řetězce. Ostrov Chárk představuje absolutní nervové centrum íránského ropného průmyslu a jakékoliv narušení jeho provozu by znamenalo okamžitý výpadek obrovského objemu suroviny na světových trzích. Zdroj: Shutterstock Geopolitická partie o Hormuzský průliv a asijská nervozita Do napjaté situace navíc vstupuje vysoká diplomacie a ekonomický nátlak na nejvyšších úrovních. Prezident Donald Trump v nedělním rozhovoru pro deník Financial Times odhalil novou strategickou kartu, kterou hodlá Washington v současné krizi využít. Jeho dlouho plánovaná cesta do Číny, jež se měla uskutečnit koncem tohoto měsíce, může být odložena. Tento krok není náhodný. Spojené státy se tímto způsobem snaží vyvinout maximální tlak na Peking, aby využil svého vlivu a pomohl s opětovným plným zprovozněním Hormuzského průlivu. Tato úzká námořní tepna je naprosto kritická pro transport ropy z oblasti Perského zálivu a její blokáda či omezení provozu představuje noční můru pro globální ekonomiku. Zatímco Evropa vyhlíží pozitivní otevření, asijsko-pacifické trhy přes noc reagovaly na geopolitickou nejistotu poklesem. Investoři v tomto regionu tradičně citlivěji vnímají rizika spojená s narušením námořních obchodních tras a případným nedostatkem energetických surovin, na kterých jsou asijské ekonomiky silně závislé. Naopak americké akciové futures zaznamenaly mírný nárůst. Širší index S&P 500 (^GSPC) a další benchmarky na Wall Street se tak po dalším ztrátovém týdnu pokoušejí najít pevnou půdu pod nohama a nastartovat alespoň částečné oživení, i když nad trhem stále visí stín blízkovýchodního konfliktu. Zdroj: Shutterstock Centrální banky v kleštích blízkovýchodního konfliktu Nadcházející dny budou pro finanční trhy absolutně klíčové nejen kvůli geopolitice, ale také z pohledu makroekonomického řízení. Tento týden je totiž ve znamení zasedání těch nejdůležitějších měnových institucí světa. Své politické schůzky pořádá americký Federální rezervní systém (Fed), Evropská centrální banka (ECB) i britská Bank of England. Za normálních okolností by trhy netrpělivě vyhlížely jakékoliv náznaky uvolňování měnové politiky. Eskalující konflikt na Blízkém východě a s ním spojený raketový růst cen ropy však tyto naděje prakticky zmrazil. Drahá ropa totiž funguje jako silný proinflační motor, který se rychle propisuje do cen dopravy, výroby i koncového spotřebního zboží. Tato situace staví centrální bankéře do nezáviděníhodné pozice. Jakékoliv očekávání ohledně brzkého pohybu úrokových sazeb směrem dolů dostalo tvrdou ránu. Instituce jako Fed či ECB si nemohou dovolit snížit sazby v momentě, kdy hrozí další masivní vlna dovezené inflace způsobená energetickým šokem z Perského zálivu. Pondělní obchodní seance v Evropě bude navíc specifická tím, že se neočekávají žádné významné firemní výsledky ani zveřejnění důležitých makroekonomických dat. Tento informační vakuový prostor tak ponechává trhy plně napospas vývoji na geopolitické šachovnici. Absence tvrdých ekonomických čísel znamená, že každý titulek z Blízkého východu, každé prohlášení z Bílého domu a každý pohyb na trhu s ropou bude mít na akciové indexy o to silnější dopad. Investoři se tak musí připravit na týden, kde fundamentální analýzu firem dočasně nahradí sledování vojenských a diplomatických kroků v reálném čase.