Klíčové body Ceny ropy prudce vzrostly o více než 2 %, přičemž severomořský Brent překonal hranici 102 dolarů za barel kvůli eskalaci napětí v Hormuzském průlivu. Spojené arabské emiráty byly nuceny odstavit více než polovinu své produkce, zatímco západní spojenci odmítli Trumpovu výzvu k vyslání vojenských eskort. Trhy děsí hrozba globální inflace a útoky drony ve Fudžajře, Mezinárodní agentura pro energii proto zvažuje další uvolnění strategických rezerv.   Tržní panika a cenový skok Globální energetické trhy zažívají další vlnu extrémní volatility. Ceny černého zlata v úterním obchodování zamířily strmě vzhůru a připsaly si více než dvě procenta. Tento razantní obrat vymazal část těžkých ztrát z předchozí seance a naplno obnažil nervozitu investorů z tenčících se globálních dodávek. Hlavním spouštěčem cenového skoku je kritická situace v Hormuzském průlivu, který zůstává z drtivé většiny neprůjezdný. Termínové kontrakty na severomořskou Ropu Brent (BZ=F) vyskočily o 2,74 dolaru, což představuje nárůst o 2,7 procenta. Krátce před čtvrtou hodinou ranní greenwichského středního času se tak barel obchodoval za 102,95 dolaru. Podobně agresivní růst zaznamenala také americká lehká Ropa WTI (CL=F) , která posílila o 2,45 dolaru, tedy o 2,6 procenta, a dosáhla úrovně 95,95 dolaru za barel. Trh tak bleskově reaguje na zmařené naděje z předchozího obchodního dne. Během něj Brent odepsal 2,8 procenta a americká WTI se propadla dokonce o 5,3 procenta poté, co trhem proběhla zpráva o úspěšném proplutí několika málo plavidel touto strategickou námořní tepnou. Optimismus však neměl dlouhého trvání a tvrdá realita blízkovýchodního konfliktu opět převzala otěže nad cenotvorbou. Hormuzský průliv funguje jako absolutní hrdlo lahve pro zhruba 20 procent celosvětového obchodu s ropou a zkapalněným zemním plynem (LNG). Jeho současná paralýza, vyvolaná již třetí týden trvající americko-izraelskou válkou proti Íránu, vyvolává na burzách doslova paniku. Investoři se obávají nejen okamžitého nedostatku suroviny, ale především kaskádového efektu v podobě razantního prodražení energií a následného oživení globální inflace. Zdroj: Shutterstock Geopolitická roztržka a ochromená infrastruktura Napětí na Blízkém východě navíc eskaluje i na diplomatické frontě. Americký prezident Donald Trump v pondělí vyzval západní spojence k vyslání vojenských plavidel, která by v Hormuzském průlivu zajišťovala ozbrojenou eskortu pro zranitelné komerční tankery. Tato žádost však narazila na tvrdý odpor. Několik klíčových amerických spojenců výzvu rezolutně odmítlo, což vyvolalo ostrou kritiku ze strany šéfa Bílého domu. Ten západní partnery obvinil z nevděku po celých desetiletích americké podpory. Situaci na trzích dále zhoršují zprávy o přímých útocích na energetickou infrastrukturu. Během asijského ranního obchodování vypukl rozsáhlý požár v ropné průmyslové zóně ve Fudžajře. Podle dostupných informací byl oheň důsledkem cíleného útoku bezpilotního letounu. Ačkoliv z místa nejsou hlášena žádná zranění, incident prohloubil už tak extrémní rizikovou prémii, se kterou se blízkovýchodní ropa aktuálně obchoduje. Tony Sycamore, respektovaný tržní analytik společnosti IG, ve své klientské poznámce varuje před křehkostí celé situace. Podle něj zůstávají rizika naprosto propastná. Stačí, aby jediná íránská milice odpálila raketu nebo nastražila minu na proplouvající tanker, a celá výbušná situace se může okamžitě znovu vznítit v plné síle. Tento sentiment potvrzuje i Priyanka Sachdeva, hlavní tržní analytička ze společnosti Phillip Nova. Ropné trhy jsou podle ní momentálně zcela fixovány na odhadovanou délku trvání celého konfliktu. Pozornost se upírá na zastavené dodávky v Hormuzu a investoři se snaží nacenit budoucí škody, které tento bezprecedentní chaos zanechá na celkové ropné infrastruktuře v oblasti Perského zálivu. Zdroj: Shutterstock Kolaps produkce Emirátů a hledání záchranné brzdy Dopady válečného konfliktu již mají zcela hmatatelné obrysy na fyzickém trhu s komoditami. Blízkovýchodní ropné benchmarky vystřelily na svá historická maxima a staly se vůbec nejdražší ropou na světě. Obchodníci tento bezprecedentní cenový šok jednoznačně připisují drasticky zredukované nabídce, která je aktuálně k dispozici pro fyzické dodání odběratelům. Faktické uzavření průlivu mělo zničující dopad na Spojené arabské emiráty, které jsou třetím největším producentem v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Podle zdrojů agentury Reuters byla tato blízkovýchodní mocnost nucena přistoupit k bezprecedentnímu kroku a odstavit více než polovinu své celkové těžební kapacity. Neschopnost exportovat vytěženou surovinu tak začíná paralyzovat ekonomiky samotných těžařských států. V pozadí vojenských operací mezitím probíhá horečná diplomacie. Írán podle tří nezávislých zdrojů obeznámených se situací požádal Indii o propuštění tří svých tankerů, které byly zadrženy letos v únoru. Tento požadavek je součástí širších vyjednávání, jejichž cílem je zajistit bezpečný průjezd pro plavidla plující pod indickou vlajkou, případně pro lodě směřující s nákladem do indických přístavů ven z Perského zálivu. Tváří v tvář hrozící globální energetické krizi začínají jednat i mezinárodní instituce. Šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) přišel s návrhem, že by členské státy mohly sáhnout k dalšímu uvolnění ropy ze svých strategických rezerv. Cílem tohoto opatření by bylo zkrotit raketově rostoucí náklady na energie. Toto případné uvolnění by přitom představovalo dodatečný objem nad rámec 400 milionů barelů, na jejichž čerpání se členské země již dříve dohodly.