Klíčové body Ceny ropy a zemního plynu zaznamenaly skokový růst v reakci na selhání víkendových diplomatických rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené státy zahajují přísnou námořní blokádu všech plavidel směřujících do íránských přístavů, což vyvolává paniku mezi globálními rafinériemi. Eskalace napětí a hrozba zasažení ropných dodávek do Číny dramaticky zvyšují riziko opětovného vzestupu globální inflace a zpomalení ekonomiky.   Krach diplomatických snah a okamžitá panika na trzích Globální energetické trhy procházejí masivním otřesem, který bezprostředně navazuje na selhání víkendových diplomatických rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem. Jakmile se ukázalo, že jednání nepřinesla žádnou dohodu, Spojené státy přistoupily k radikálnímu kroku a rozhodly se zablokovat strategicky klíčový Hormuzský průliv. Tato bezprecedentní eskalace již tak napjaté blízkovýchodní krize okamžitě vyvolala prudký nárůst cen klíčových energetických komodit. Tržní reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Ropa Brent vystřelila vzhůru o masivních 9,1 % a její cena se nebezpečně přiblížila k hranici 104 dolarů za barel. Evropské futures kontrakty na zemní plyn zažily ještě dramatičtější vývoj, když v jednom okamžiku vyskočily o téměř 18 %. Americké centrální velitelství potvrdilo, že ozbrojené síly USA začnou blokádu striktně vymáhat od pondělních 10:00 newyorského času. Tato blokáda se bude nekompromisně vztahovat na naprosto všechna plavidla, která by se pokusila vplout do íránských přístavů nebo je naopak opustit. Válečný konflikt na Blízkém východě tak zcela převrací dosavadní fungování globálních energetických trhů. Rychle rostoucí ceny energií nyní představují kritickou hrozbu pro světovou ekonomiku, protože mohou znovu roztočit inflační spirálu a současně výrazně zpomalit hospodářský růst. V důsledku těchto událostí propukla mezi obchodníky a rafinériemi po celém světě doslova urgentní tahanice o okamžitě dostupné fyzické náklady ropy. Fyzické dodávky na trhu se totiž dramaticky tenčí a zajištění surovin pro bezprostřední zpracování se stává pro mnoho průmyslových hráčů otázkou přežití. Zdroj: Burzovnísvět.cz Chcete využít této příležitosti?Geopolitické riziko a hrozba americko-čínské krize Prezident Donald Trump v rozhovoru s novináři vyjádřil přesvědčení, že zavedená námořní blokáda bude velmi efektivní. Zároveň však vyslal do Teheránu ostré varování, že v případě jakéhokoliv odporu jsou Spojené státy připraveny okamžitě přistoupit k odvetným opatřením. Podle informací deníku Wall Street Journal navíc americký lídr a jeho poradci aktuálně zvažují obnovení omezených vojenských úderů. Bývalý americký velvyslanec v Saúdské Arábii Michael Ratney v rozhovoru pro televizi Bloomberg varoval, že tento krok vnáší do již tak křehké situace obrovský prvek dodatečného rizika a hluboké nejistoty. Ratney poukázal na mimořádně citlivý geopolitický detail, který by mohl mít dalekosáhlé následky pro globální diplomacii. Část lodí převážejících íránskou ropu totiž směřuje přímo do Číny. Vyvstává tak palčivá otázka, zda americké námořnictvo skutečně zablokuje i tato konkrétní plavidla, čímž by Washington riskoval zažehnutí vážné krize v americko-čínských vztazích. Hormuzský průliv, který funguje jako hlavní tepna spojující Perský záliv se světovými trhy, je de facto uzavřen již od konce února, kdy začaly americké a izraelské údery na Írán. Teherán v uplynulých měsících frustroval Bílý dům tím, že nad touto klíčovou námořní trasou výrazně utáhl smyčku. Íránské úřady uvalily na některá plavidla poplatky a záměrně udržují celkový objem dopravy na pouhém zlomku předválečných úrovní. Přesto podle předběžných odhadů agentury Bloomberg, které vycházejí ze sledování pohybu tankerů, Írán ještě v březnu dokázal vyvážet ropu a kondenzát z Perského zálivu, přičemž největší exportní destinací zůstala právě Čína, ačkoliv celkové toky meziměsíčně klesly. Zdroj: Shutterstock Alternativní trasy a přesun ohniska do Rudého moře Někteří analytici se na americký plán dívají se značnou skepsí. Mona Yacoubian, ředitelka programu pro Blízký východ v Centru pro strategická a mezinárodní studia, označila snahu o blokádu za poměrně ambiciózní podnik. Upozornila však na to, že tento krok ve skutečnosti neřeší samotný fundamentální problém narušení dodávek a je podle jejích slov velmi těžké v něm najít hlubší smysl. Yacoubian zároveň varovala před možným dominovým efektem. Pokud Írán získá pocit, že jsou jeho klíčové příjmy z exportu ropy bezprostředně ohroženy, může se rozhodnout k asymetrické odvetě. Teherán by mohl popostrčit spřízněné síly Hútiů v Jemenu, aby se zaměřily na tranzitní dopravu skrze další kritický námořní uzel, kterým je průliv Báb al-Mandab u jižního vstupu do Rudého moře. Hútiové, kteří do širšího konfliktu vstoupili na konci března, již jasně prokázali, že mají dostatečné kapacity k tomu, aby mezinárodní lodní dopravu v této oblasti vážně narušili. Právě kvůli těmto rostoucím rizikům se toky ropy přes Rudé moře staly od vypuknutí války mnohem důležitějšími než kdy dříve. Saúdská Arábie na tuto situaci strategicky zareagovala a výrazně posílila toky ropy přes své vnitrozemské ropovody směrem k přístavu Janbu. Rijád v neděli trhy uklidnil prohlášením, že se mu podařilo úspěšně obnovit plnou kapacitu ropovodu East-West. Království navíc potvrdilo, že po předchozích íránských úderech byla plně obnovena také těžba na strategicky významném ropném poli Manifa.