Klíčové body Investigativní novinář John Carreyrou tvrdí, že po téměř ročním pátrání s maximální jistotou odhalil identitu legendárního zakladatele nejznámější kryptoměny. Hlavním podezřelým je pětapadesátiletý britský kryptograf Adam Back, který stál u samého zrodu technologie a aktivně působí ve společnosti Blockstream. Klíčovým důkazem se stala detailní lingvistická analýza, která odhalila specifické gramatické chyby, interpunkční zvyklosti a jedinečný styl psaní společný pro oba muže.   Odhalení identity a absolutní jistota investigativního novináře Dlouhé a často bezvýsledné pátrání po pseudonymním zakladateli sítě Bitcoin (BTC-USD) , známém pod jménem Satoshi Nakamoto, je zřejmě u konce. S tímto odvážným tvrzením přichází uznávaný investigativní reportér John Carreyrou, který se rozhodl rozplést jednu z největších technologických záhad jednadvacátého století. Carreyrou strávil podstatnou část uplynulého roku pečlivým zkoumáním a analyzováním stovek e-mailů a příspěvků na specializovaných fórech uvnitř kryptoměnové komunity. Jeho mravenčí práce ho dovedla k překvapivě jednoznačnému závěru ohledně identity člověka, který vytvořil původní a dnes celosvětově dominantní kryptoměnu. Novinář je nyní pevně přesvědčen, že za maskou tajemného tvůrce se skrývá pětapadesátiletý britský kryptograf Adam Back. Svá zjištění Carreyrou nedávno prezentoval v epizodě populárního podcastu Daily, který produkuje mediální dům The New York Times Company (NYT) . Během rozhovoru zazněla slova, která okamžitě obletěla finanční svět. Podle zprávy, kterou následně převzal portál Yahoo Finance, Carreyrou v podcastu výslovně uvedl, že si je svou teorií jistý na „něco mezi 99,5 % a 100 %“. Takto vysoká míra přesvědčení u zkušeného investigativního novináře naznačuje, že shromážděné důkazy tvoří mimořádně pevnou a těžko zpochybnitelnou mozaiku. Adam Back Historické vazby na komunitu Cypherpunks a technologické pozadí Podezření padlo na Adama Backa z velmi logických důvodů. Tento britský expert byl v raných dobách vývoje kryptoměn nepřehlédnutelným a velmi hlasitým členem online aktivistické komunity zaměřené na kryptografii, která si říkala „Cypherpunks“. Jeho napojení na absolutní technologickou špičku té doby je nezpochybnitelné. Sám Back se nikdy netajil tím, že měl k vnitřnímu kruhu tvůrců Bitcoinu od samého počátku mimořádně blízko. Naopak, svou účast v těchto kruzích vždy otevřeně přiznával a dlouhodobě patřil k nejvýraznějším propagátorům této revoluční technologie na veřejnosti. Jeho podpora celého ekosystému není jen teoretická. Back se pravidelně účastnil mnoha oborových událostí a konferenci, kde otevřeně podporoval jak samotný Bitcoin, tak širší využití technologie blockchain. Své vize navíc aktivně realizuje prostřednictvím vlastní technologické společnosti s názvem Blockstream. Carreyrouova investigativní zpráva však naznačuje mnohem hlubší souvislosti. Podle novináře Back celá léta záměrně a velmi obratně skrývá svou skutečnou identitu zakladatele Bitcoinu za fasádou pouhého raného podporovatele a technologického nadšence. Tento narativ mu umožnil zůstat v centru dění, aniž by na sebe strhl nechtěnou pozornost globálních regulátorů. Zdroj: Getty images Lingvistická forenzní analýza jako klíčový důkaz Z mnoha korelací a souvislostí, které Carreyrou během svého ročního pátrání objevil, se jako ty absolutně nejpřesvědčivější ukázaly lingvistické stopy. Novinář se zaměřil na nedbalou gramatiku a specifické pravopisné chyby, které fungují jako nezaměnitelný digitální otisk prstu autora. Již v rané fázi svého zkoumání Carreyrou poukázal na to, že Satoshi Nakamoto ve svých zprávách zcela běžně míchal britský pravopis a lokální idiomy s typicky americkými výrazy. Dalším silným vodítkem bylo vložení titulku z britského deníku The Times přímo do vůbec prvního „bloku“ bitcoinových transakcí. Toto počáteční tušení donutilo reportéra, aby svůj seznam podezřelých zúžil primárně na osoby britského původu. Aby mohl okruh potenciálních tvůrců ještě více omezit, zaměřil se na hledání konzistentních gramatických nebo stylistických zvláštností v Nakamotových dochovaných zprávách. Analýza odhalila fascinující detaily. Nakamoto si ve svém psaném projevu například velmi často pletl tvary „it's“ a „its“. Zcela systematicky také používal dvojité mezery mezi větami a své myšlenky nápadně často zakončoval anglickým slovíčkem „also“. Jak Carreyrou následně zjistil, naprosto identické zvyklosti má ve svém projevu i Adam Back. Ještě údernějším důkazem se stala interpunkce. Carreyrou si všiml, že Nakamoto byl podle jeho slov „patologicky neschopný správně používat spojovníky“. Zatímco u složených podstatných jmen spojovník poctivě psal (například u výrazu „double-spending“), u složených přídavných jmen (jako „full blown“) jej zcela nelogicky vynechával. Tato vysoce specifická a neobvyklá chyba se stala pomyslnou tečkou, která reportéra utvrdila v jeho téměř stoprocentním přesvědčení.