Stavebnictví se už dva roky potýká s propady, které budou podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) pokračovat i letos. V Plzeňském kraji ho drží infrastrukturní projekty státu, kraj a obce. Všechny tyto subjekty letos chystají rekordní objem staveb a chtějí obor podpořit. Miliardy korun investuje v regionu Správa železnic a Ředitelství silnic a dálnic do opravy plzeňského nádraží, koridoru na České Budějovice na okraji Plzně, nové silnice z Plzně na Přeštice a do obchvatu Klatov. Kraj dává letos do silnic přes jednu miliardu korun, Plzeň postaví několik nových budov za stovky milionů korun, Tachov a Rokycany vydávají velké částky na opravy objektů, zjistila ČTK.
„Většina výrobců materiálů na stavby vidí, že zásadní problém objemu stavební výroby teprve přijde, pravděpodobně ve druhé polovině letošního roku a v příštím roce,“ řekl Roman Blažíček z představenstva SPS, jednatel plzeňského Lasselsbergeru, největšího výrobce keramických obkladů. Vinou výrazného propadu trhu hypoték podle něj klesl zájem o byty o vyšší desítky procent. Developeři přestali zahajovat stavby, velké privátní firmy zastavily většinu investičních projektů, obě skupiny čekají, jak se situace vyvine.
Podle plzeňského hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) nejvíce současných soukromých a firemních projektů přešlo z minulých let a letos moc nových nevzniká. „Je to vidět u projektantů, kteří jsou vždy tím prvním indikátorem. Důležitá bude proto v této době úloha municipalit. Nechceme proto s městem Plzní v těchto letech ve stavebních projektech polevovat, naopak,“ uvedl.
Podle plzeňského primátora Romana Zarzyckého (ANO) jsou letos rozpočty kraje a města vysoce proinvestiční. „Municipalita má jednoznačný úkol celý segment podržet při životě. Přidáváme desítky milionů do přípravy projektů,“ uvedl. Podle primátora nejdou peníze města jen do pozemních staveb, ale hodně do oprav historicky cenných objektů a stamiliony na investice do sportu. Město chce pomáhat soukromým developerům a vstupuje s nimi do majetkoprávních vztahů a nabízí participaci konkrétním bytovým projektům. Developeři tvrdí, že poptávka po nových bytech v Plzni je teď desetinová proti předchozím letům. Razantní pokles podle Blažíčka zažívá i pražský bytový trh.
„Bytová výstavba na tom bude špatně. Velmi důležité je teď, jak ji podrží státní sektor. Stát proklamuje, že bude hodně investovat zejména do dopravních staveb,“ řekl předseda České komory autorizovaných inženýrů Robert Špalek. Vyzval státní i regionální sféru, aby v době, kdy se očekává pokles přípravy staveb, připravovala projekty, které se rozběhnou, až se stavebnictví znovu nastartuje.
Blažíček kvitoval, že nepolevují stavby silnic a železnic. „To ale pomáhá jen části stavební výroby, která je specializovaná na liniové stavby. Netýká se to pozemních stavbařů, kteří mají řemeslníky a velký podíl práce na stavbě, tam máme obavy,“ uvedl. Lasselsbergr jako silný exportér obkladů cítí propady i v okolních zemích – v Rakousku, ale i v Německu, které bylo podle Blažíčka vždy „velkým držákem“.
„Nejpozitivnější zpětná vazba je právě z municipalit, kde se ty projekty ukazují a pokračují, a čekáme od nich další pozitivní zprávy,“ řekl Blažíček. Ze 600 miliard Kč, které se v ČR ročně proinvestují, je čtvrtina na dopravní infrastrukturu, která už je také letos potvrzená, dalších 25 procent jsou projekty financované městy a obcemi, ale velkým otazníkem jsou podle něj privátní stavby, což je zbylých 300 miliard Kč. „U nich je vážná obava, že tam dojde k zásadnějšímu poklesu, minimálně v letošním nebo příštím roce,“ uvedl. Podle Blažíčka je ale nutné započítat současnou vysokou inflaci vinou nárůstu cen materiálu, práce a mezd, a 600 miliard v roce 2023 tak bude mít menší hodnotu než v roce 2021.
Chcete využít této příležitosti?
Stavebnictví se už dva roky potýká s propady, které budou podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví pokračovat i letos. V Plzeňském kraji ho drží infrastrukturní projekty státu, kraj a obce. Všechny tyto subjekty letos chystají rekordní objem staveb a chtějí obor podpořit. Miliardy korun investuje v regionu Správa železnic a Ředitelství silnic a dálnic do opravy plzeňského nádraží, koridoru na České Budějovice na okraji Plzně, nové silnice z Plzně na Přeštice a do obchvatu Klatov. Kraj dává letos do silnic přes jednu miliardu korun, Plzeň postaví několik nových budov za stovky milionů korun, Tachov a Rokycany vydávají velké částky na opravy objektů, zjistila ČTK.
„Většina výrobců materiálů na stavby vidí, že zásadní problém objemu stavební výroby teprve přijde, pravděpodobně ve druhé polovině letošního roku a v příštím roce,“ řekl Roman Blažíček z představenstva SPS, jednatel plzeňského Lasselsbergeru, největšího výrobce keramických obkladů. Vinou výrazného propadu trhu hypoték podle něj klesl zájem o byty o vyšší desítky procent. Developeři přestali zahajovat stavby, velké privátní firmy zastavily většinu investičních projektů, obě skupiny čekají, jak se situace vyvine.
Podle plzeňského hejtmana Rudolfa Špotáka nejvíce současných soukromých a firemních projektů přešlo z minulých let a letos moc nových nevzniká. „Je to vidět u projektantů, kteří jsou vždy tím prvním indikátorem. Důležitá bude proto v této době úloha municipalit. Nechceme proto s městem Plzní v těchto letech ve stavebních projektech polevovat, naopak,“ uvedl.
Podle plzeňského primátora Romana Zarzyckého jsou letos rozpočty kraje a města vysoce proinvestiční. „Municipalita má jednoznačný úkol celý segment podržet při životě. Přidáváme desítky milionů do přípravy projektů,“ uvedl. Podle primátora nejdou peníze města jen do pozemních staveb, ale hodně do oprav historicky cenných objektů a stamiliony na investice do sportu. Město chce pomáhat soukromým developerům a vstupuje s nimi do majetkoprávních vztahů a nabízí participaci konkrétním bytovým projektům. Developeři tvrdí, že poptávka po nových bytech v Plzni je teď desetinová proti předchozím letům. Razantní pokles podle Blažíčka zažívá i pražský bytový trh.
„Bytová výstavba na tom bude špatně. Velmi důležité je teď, jak ji podrží státní sektor. Stát proklamuje, že bude hodně investovat zejména do dopravních staveb,“ řekl předseda České komory autorizovaných inženýrů Robert Špalek. Vyzval státní i regionální sféru, aby v době, kdy se očekává pokles přípravy staveb, připravovala projekty, které se rozběhnou, až se stavebnictví znovu nastartuje.
Blažíček kvitoval, že nepolevují stavby silnic a železnic. „To ale pomáhá jen části stavební výroby, která je specializovaná na liniové stavby. Netýká se to pozemních stavbařů, kteří mají řemeslníky a velký podíl práce na stavbě, tam máme obavy,“ uvedl. Lasselsbergr jako silný exportér obkladů cítí propady i v okolních zemích – v Rakousku, ale i v Německu, které bylo podle Blažíčka vždy „velkým držákem“.
„Nejpozitivnější zpětná vazba je právě z municipalit, kde se ty projekty ukazují a pokračují, a čekáme od nich další pozitivní zprávy,“ řekl Blažíček. Ze 600 miliard Kč, které se v ČR ročně proinvestují, je čtvrtina na dopravní infrastrukturu, která už je také letos potvrzená, dalších 25 procent jsou projekty financované městy a obcemi, ale velkým otazníkem jsou podle něj privátní stavby, což je zbylých 300 miliard Kč. „U nich je vážná obava, že tam dojde k zásadnějšímu poklesu, minimálně v letošním nebo příštím roce,“ uvedl. Podle Blažíčka je ale nutné započítat současnou vysokou inflaci vinou nárůstu cen materiálu, práce a mezd, a 600 miliard v roce 2023 tak bude mít menší hodnotu než v roce 2021.Chcete využít této příležitosti?
Stavebnictví se už dva roky potýká s propady, které budou podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) pokračovat i letos. V Plzeňském kraji ho drží infrastrukturní projekty státu, kraj a obce. Všechny tyto subjekty letos chystají rekordní objem staveb a chtějí obor podpořit. Miliardy korun investuje v regionu Správa železnic a Ředitelství silnic a dálnic do opravy plzeňského nádraží, koridoru na České Budějovice na okraji Plzně, nové silnice z Plzně na Přeštice a do obchvatu Klatov. Kraj dává letos do silnic přes jednu miliardu korun, Plzeň postaví několik nových budov za stovky milionů korun, Tachov a Rokycany vydávají velké částky na opravy objektů, zjistila ČTK.
"Většina výrobců materiálů na stavby vidí, že zásadní problém objemu stavební výroby teprve přijde, pravděpodobně ve druhé polovině letošního roku a v příštím roce," řekl Roman Blažíček z představenstva SPS, jednatel plzeňského Lasselsbergeru, největšího výrobce keramických obkladů. Vinou výrazného propadu trhu hypoték podle něj klesl zájem o byty o vyšší desítky procent. Developeři přestali zahajovat stavby, velké privátní firmy zastavily většinu investičních projektů, obě skupiny čekají, jak se situace vyvine.
Podle plzeňského hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) nejvíce současných soukromých a firemních projektů přešlo z minulých let a letos moc nových nevzniká. "Je to vidět u projektantů, kteří jsou vždy tím prvním indikátorem. Důležitá bude proto v této době úloha municipalit. Nechceme proto s městem Plzní v těchto letech ve stavebních projektech polevovat, naopak," uvedl.
Podle plzeňského primátora Romana Zarzyckého (ANO) jsou letos rozpočty kraje a města vysoce proinvestiční. "Municipalita má jednoznačný úkol celý segment podržet při životě. Přidáváme desítky milionů do přípravy projektů," uvedl. Podle primátora nejdou peníze města jen do pozemních staveb, ale hodně do oprav historicky cenných objektů a stamiliony na investice do sportu. Město chce pomáhat soukromým developerům a vstupuje s nimi do majetkoprávních vztahů a nabízí participaci konkrétním bytovým projektům. Developeři tvrdí, že poptávka po nových bytech v Plzni je teď desetinová proti předchozím letům. Razantní pokles podle Blažíčka zažívá i pražský bytový trh.
"Bytová výstavba na tom bude špatně. Velmi důležité je teď, jak ji podrží státní sektor. Stát proklamuje, že bude hodně investovat zejména do dopravních staveb," řekl předseda České komory autorizovaných inženýrů Robert Špalek. Vyzval státní i regionální sféru, aby v době, kdy se očekává pokles přípravy staveb, připravovala projekty, které se rozběhnou, až se stavebnictví znovu nastartuje.
Blažíček kvitoval, že nepolevují stavby silnic a železnic. "To ale pomáhá jen části stavební výroby, která je specializovaná na liniové stavby. Netýká se to pozemních stavbařů, kteří mají řemeslníky a velký podíl práce na stavbě, tam máme obavy," uvedl. Lasselsbergr jako silný exportér obkladů cítí propady i v okolních zemích - v Rakousku, ale i v Německu, které bylo podle Blažíčka vždy "velkým držákem".
"Nejpozitivnější zpětná vazba je právě z municipalit, kde se ty projekty ukazují a pokračují, a čekáme od nich další pozitivní zprávy," řekl Blažíček. Ze 600 miliard Kč, které se v ČR ročně proinvestují, je čtvrtina na dopravní infrastrukturu, která už je také letos potvrzená, dalších 25 procent jsou projekty financované městy a obcemi, ale velkým otazníkem jsou podle něj privátní stavby, což je zbylých 300 miliard Kč. "U nich je vážná obava, že tam dojde k zásadnějšímu poklesu, minimálně v letošním nebo příštím roce," uvedl. Podle Blažíčka je ale nutné započítat současnou vysokou inflaci vinou nárůstu cen materiálu, práce a mezd, a 600 miliard v roce 2023 tak bude mít menší hodnotu než v roce 2021.
