Geopolitické napětí, vysoké ceny ropy a přísnější globální finanční podmínky mohou zvýšit dováženou inflaci v Indii, uvedlo tamní ministerstvo financí v zářijovém měsíčním ekonomickém přehledu. Silný klimatický jev El Niño by navíc mohl poškodit ozimé plodiny.

Indie vstoupila do druhého čtvrtletí fiskálního roku 2026/27 se silnou domácí ekonomickou aktivitou, vývozem, přílivem kapitálu a devizovými rezervami. Rizika pro inflaci, rupii a kapitálové toky však představují výpadky dodávek, kolísání cen energií a globální nejistota. Zpráva rovněž upozornila na dopad zářijového zvýšení sazeb amerického Fedu o 25 bazických bodů.

Spotřebitelská inflace v srpnu vzrostla na 4,82 % a inflace potravin dosáhla 5,95 %. Velkoobchodní inflace zrychlila na 9,92 %, mimo jiné kvůli obnoveným tlakům u cen paliv a energií.

Devizové rezervy Indie činily k 18. září 765,9 miliardy USD, což odpovídalo přibližně 11,1 měsíce dovozu. Krátkodobý tlak na indická aktiva včetně rupie podle zprávy přetrvává kvůli nejistým obchodním vztahům s USA, kolísavým portfoliovým tokům a rostoucí konkurenci o globální kapitál.

Indonéská rupie v pátek oslabila až o 0,3 % na 17 935 za dolar a směřovala k nejhoršímu týdennímu výsledku od poloviny května. Od začátku týdne ztratila více než 1 %. Na měnu působily rostoucí výnosy amerických státních dluhopisů, silnější dolar a očekávání delšího období vyšších sazeb Fedu.

Bank Indonesia ve středu ponechala základní úrokovou sazbu na 5,75 %. Mezi květnem a červnem ji zvýšila celkem o 100 bazických bodů na podporu rupie. Ta letos vůči dolaru klesla o 7 %, nejvíce mezi měnami asijských rozvíjejících se ekonomik dovážejících ropu.

Thajský baht oslabil na 33,455, zatímco indická rupie mírně posílila. Malajsijský ringgit vzrostl o 0,2 %, jihokorejský won o 0,5 % a tchajwanský dolar o 0,2 %. Akcie v Thajsku přidaly 0,5 % a na Filipínách 0,7 %, zatímco index v Jakartě klesl o 0,6 %. Jihokorejský KOSPI za týden vzrostl o 2,7 % a tchajwanské akcie o 1,8 %.