V uzbeckém hlavním městě začal pátý ročník Taškentského mezinárodního investičního fóra (TIIF). Letošní debaty se zaměřují na infrastrukturu, technologie, umělou inteligenci a přístup k finančnímu kapitálu. V rámci doprovodných diplomatických aktivit jednal uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev s albánským protějškem o využití přístavu Drač jako logistického uzlu pro uzbecký export do jižní Evropy. Očekává se také návštěva německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera k posílení průmyslové a ekologické spolupráce.

Významným milníkem prvního dne bylo Americko-uzbecké obchodní fórum. Ministr pro investice Laziz Kudratov uvedl, že se fóra účastní celkem 193 amerických společností, což demonstruje rostoucí důvěru zahraničních investorů v uzbecký trh. Prezident Mirzijojev jednal u kulatého stolu s předními manažery společností Boeing ​ , Visa ​ , JP Morgan, Meta ​ , Air Products či Franklin Templeton. Jednání se soustředila na projekty v oblasti kritických minerálů, energetiky a digitalizace, přičemž americké instituce jako Export-Import Bank vyjádřily zájem o financování infrastruktury a datových center.

Oznámení nové mírové dohody Trumpovy administrativy a opětovné otevření Hormuzského průlivu vedlo k poklesu cen ropy o více než 5 %, což přineslo výraznou úlevu komerčnímu leteckému sektoru. Podle asociace IATA přitom měly celkové náklady aerolinek na palivo v roce 2026 přesáhnout 350 miliard USD oproti 252 miliardám USD v předchozím roce. Nižší ceny ropy a stabilizace klíčových koridorů nyní podporují marže leteckých dopravců a jejich ochotu realizovat objednávky nových letadel.

Na tento vývoj pozitivně reagovaly akcie komerčních leteckých dodavatelů. Akcie Woodward posílily o 3 % a AerSale vzrostly o 3,4 %. Pro AerSale, jehož akcie od začátku roku odepsaly 10,6 % a s cenou 6,46 USD zaostávají o 28,3 % za svým 52týdenním maximem 9 USD ze srpna 2025, představuje tento pohyb významný impuls. Naopak zbrojařské tituly jako RTX ​ , Lockheed, Northrop či General Dynamics kvůli deeskalaci napětí oslabovaly. Tento výprodej u kapitálově náročných průmyslových podniků, jako je Boeing ​ , navíc umocnil růst výnosů dlouhodobých vládních dluhopisů.