Irák rychle transformuje Sýrii v klíčový exportní uzel Blízkého východu. Využívá k tomu rozsáhlou flotilu tisíců cisternových vozů, které přepravují topný olej přes syrské území do středomořských přístavů. Tato trasa, jejíž překonání trvá přibližně čtyři dny, umožňuje Iráku obejít strategický Hormuzský průliv. Ten běžně zajišťuje zhruba pětinu celosvětových dodávek ropy, avšak geopolitické napětí v regionu nutí producenty hledat alternativní cesty.

Během pouhých několika měsíců se Sýrie vyhoupla z nulového podílu na pozici, kdy odbavuje více než čtvrtinu objemu blízkovýchodního exportu topného oleje. Tento posun přichází poté, co Spojené státy zmírnily dlouholeté sankce vůči Sýrii. Nová energetická brána pomáhá Iráku chránit jeho příjmy a předcházet přeplnění domácích skladovacích kapacit, což by mohlo ohrozit i produkci benzinu a nafty. Irák kromě Sýrie využívá pro transport paliv také trasu přes Jordánsko. O potenciálu Sýrie jako tranzitního koridoru pro ropovody nedávno hovořil i generální ředitel společnosti TotalEnergies SE.

Americké společnosti podepsaly s iráckou vládou dohody a partnerství v celkové hodnotě přibližně 60 miliard dolarů. Cílem těchto kontraktů, které se týkají také zdravotnictví, komunikací a infrastruktury, je mimo jiné vytvoření alternativních tras pro přepravu ropy mimo Perský záliv. Ty by měly snížit závislost na Hormuzském průlivu, kterým protéká pětina světové ropy.

Ropný gigant Chevron ​ podepsal tři dohody, z nichž dvě se zaměřují na zvýšení těžby a třetí na investice do nového exportního ropovodu z Iráku. Ministerstvo zahraničí USA zároveň uvítalo dohodu mezi Irákem a Sýrií o rekonstrukci irácko-syrského ropovodu. Výstavba takových projektů však podle odhadů Goldman Sachs potrvá nejméně dva a půl roku.

Na pozadí rostoucího napětí mezi USA a Íránem vzrostla cena lehké ropy WTI o téměř 5 % na 88 dolarů za barel. Před vypuknutím konfliktu 28. února se přitom pohybovala kolem 67 dolarů a začátkem dubna krátce překonala hranici 110 dolarů.