Představitelé Evropské centrální banky signalizují, že mírová dohoda mezi USA a Íránem nezabrání dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Přestože obnovení dodávek ropy může zmírnit extrémní inflační tlaky, ekonomické škody jsou již podle nich příliš hluboké a vysoké ceny energií s námi zůstanou déle.

Rizikem pro eurozónu je, že firmy a zaměstnanci zareagují zvyšováním cen a požadavky na vyšší mzdy, což by udrželo inflaci vysoko nad 2% cílem. Většina analytiků a obchodníků proto stále očekává, že ECB letos zvýší depozitní sazbu o další čtvrtinu procentního bodu na 2,5 %. K dalšímu zvýšení sazeb pravděpodobně dojde v září, přičemž vyloučeno není ani další růst do konce roku.

Členové Rady guvernérů potvrzují, že průpis vyšších cen energií do trhu již nastal. Obnova těžebních kapacit a infrastruktury na Blízkém východě navíc potrvá delší dobu, což udrží ceny ropy na zvýšených úrovních.

Ceny ropy prudce vzrostly v reakci na izraelské nálety na Írán, které vyvolaly obavy z narušení dodávek suroviny přes Hormuzský průliv. Severomořský Brent vyskočil o 3,50 USD na 96,59 USD za barel, zatímco americká lehká ropa vzrostla o 3,48 USD na 94,02 USD za barel.

Eskalace konfliktu a silná data z amerického trhu práce, kde v květnu nečekaně přibylo 172 000 pracovních míst, těžce zasáhly globální akciové trhy. Americký index S&P 500 klesl o 2,6 % na 7 383,74 bodu a Nasdaq odepsal 4,2 % na 25 709,43 bodu. Výnosy desetiletých státních dluhopisů USA vzrostly na 4,54 % v očekávání, že Federální rezervní systém kvůli inflačním tlakům přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb.

V Asii zaznamenal prudký propad japonský Nikkei 225, který odepsal 4,2 % na 63 804,77 bodu, k čemuž přispěla i revize růstu domácího HDP za první čtvrtletí směrem dolů na 1,8 %. Jihokorejský index Kospi oslabil o 6,8 % pod tlakem propadu akcií společnosti Samsung Electronics o 7 %.

Evropská centrální banka se chystá na nadcházejícím zasedání zvýšit úrokové sazby, čímž se v rámci zemí G7 postaví do čela globálního zpřísňování měnové politiky. Očekávané zvýšení o 0,25 procentního bodu představuje reakci na energetický šok vyvolaný konfliktem v Íránu. Cílem je zabránit tomu, aby se nejrychlejší inflace v eurozóně od roku 2023 v ekonomice trvale usadila.

Zatímco ECB pod vedením Christine Lagardeové pravděpodobně naznačí další zpřísňování v tomto roce, ostatní centrální banky skupiny G7 jsou výrazně opatrnější. Americký Fed, Bank of England i Bank of Canada zřejmě ponechají své sazby beze změny. Kroky Frankfurtu sice mají zkrotit inflační tlaky, přicházejí však za cenu rizika dalšího oslabení již tak nevýrazného hospodářského růstu v evropském regionu.

Rostoucí využívání stablecoinů by mohlo posílit globální dominanci amerického dolaru, oslabit schopnost některých států provádět měnovou politiku a snížit roli eura. Na konferenci v Soulu to uvedla členka Výkonné rady Evropské centrální banky Isabel Schnabelová.

Většina stablecoinů je navázána na americký dolar. Jejich rychlý růst by mohl zvrátit dvacetiletý pokles globálního významu dolaru, k němuž dochází v důsledku posilování menších měn. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu klesl podíl dolaru na globálních devizových rezervách v loňském roce pod 57 %, zatímco na přelomu tisíciletí činil 70 %.

Schnabelová upozornila, že dominance dolaru by se posílila spíše kvůli síťovým efektům a výhodě prvního hráče na trhu než díky silnějším ekonomickým základům. Tento vývoj by mohl vytvořit začarovaný kruh v zemích s nízkou důvěryhodností měnové politiky, kde by lidé preferovali dolarové stablecoiny. Z evropského pohledu by tento trend mohl dlouhodobě omezit roli eura v rozvíjejících se formách tokenizovaného financování a v mezinárodním měnovém systému obecně.