Společnost Boeing ​ si během návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně zajistila dlouho očekávanou zakázku, nicméně konkrétní detaily ohledně typu letadel a harmonogramu dodávek zůstávají nejasné.

Místo standardního formálního oznámení dohody Trump v televizním rozhovoru uvedl, že Čína nakoupí 200 velkých letadel. Boeing toto prohlášení následně potvrdil s tím, že dosáhl počátečního závazku právě na tento počet strojů, přičemž výhledově očekává další objednávky. Původní tržní odhady přitom předpokládaly, že Čína nakoupí až 500 letounů typu 737 Max.

Nejistotu následně prohloubil sám americký prezident, když při zpáteční cestě prohlásil, že Peking by mohl svůj závazek výhledově rozšířit až na 750 letadel, pokud se prvotní zakázka obchodně osvědčí. Čínští představitelé k těmto prohlášením neposkytli žádný další kontext.

Absence jasných parametrů dohody se odrazila na akciovém trhu, kde akcie společnosti Boeing v pátek klesaly již druhý den v řadě a uzavřely o 3.8% níže. Trumpovo aktivní prosazování amerických korporátních zájmů navíc kritizuje konkurenční společnost Airbus, podle níž ji tato silná politická podpora amerického rivala znevýhodňuje v mezinárodních prodejních kampaních.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Čína souhlasila s nákupem 200 letadel od společnosti Boeing ​ , přičemž celková objednávka by se mohla vyšplhat až na 750 kusů. Všechna letadla budou vybavena motory od General Electric ​ . Podrobnosti o typech letounů nebo termínech dodání zatím nebyly zveřejněny.

Akcie amerického výrobce letadel ve čtvrtek klesly o téměř 4 % poté, co původní zprávy o nákupu pouhých 200 kusů výrazně zaostaly za očekáváním analytiků. Během pátečního předburzovního obchodování akcie oslabily o další 1 %.

Pokud bude dohoda finalizována, bude to pro Boeing první velký čínský kontrakt po téměř deseti letech, během nichž byl z tohoto trhu kvůli obchodním sporům mezi Washingtonem a Pekingem z velké části vytlačen. Zdroje dříve uváděly, že se před setkáním diskutovalo o objednávce zhruba 500 letadel. Kontrakt přesahující 500 kusů by představoval vůbec největší objednávku v historii letectví.

Obchodních jednání v Číně se po boku prezidenta zúčastnili také generální ředitel Boeingu Kelly Ortberg a šéf GE Aerospace Larry Culp s cílem vyřešit dosavadní byznysové spory a uzavřít nové klíčové dohody.