Společnost Shell ve svém odhadu výsledků za druhé čtvrtletí uvedla, že její divize integrovaného obchodování s plynem a optimalizace vykáže výrazně lepší výsledky než v prvním kvartálu. Tento růst pomůže kompenzovat nižší produkci plynu způsobenou konfliktem na Blízkém východě, který omezil dodávky z Kataru. Shell předpovídá integrovanou produkci plynu v rozmezí 610 000–650 000 boe/d (barelů ropného ekvivalentu denně), což představuje prudký pokles oproti 909 000 boe/d v prvním čtvrtletí.

Objem zkapalňování LNG by měl dosáhnout 7,4 až 7,8 milionu tun ve srovnání s 7,9 milionu tun v předchozím kvartálu. Naopak v divizi chemikálií a produktů Shell zvýšil odhad indikativní rafinérské marže na přibližně 20 USD za barel z předchozích 17 USD. Indikativní marže v chemickém segmentu by měly vzrůst na zhruba 240 USD za tunu ze 139 USD v prvním čtvrtletí. Těžba v segmentu upstream se očekává v rozmezí 1,75 až 1,85 milionu boe/d, což je v souladu s předchozím kvartálem.

Na úrovni celé skupiny Shell očekává, že provozní cash flow podpoří příliv pracovního kapitálu ve výši 1 až 6 miliard USD v důsledku vysoké volatility na komoditních trzích. Kompletní kvartální výsledky společnost zveřejní 30. července.

Zájem o biopaliva po dočasném růstu v roce 2024 začíná opadávat. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) dosáhla globální poptávka po biopalivech v roce 2022 úrovně 4,3 exajoulů (EJ). Pro splnění cílů nulových emisí do roku 2050 je však nutné, aby produkce do roku 2030 vzrostla na 10 EJ. Analytická společnost Rystad Energy koncem roku 2024 evidovala 43 projektů s plánovaným spuštěním do roku 2030, do kterých investují ropní giganti jako ExxonMobil, Chevron ​ , BP ​ , Shell či TotalEnergies, přičemž se zaměřují zejména na udržitelná letecká paliva (SAF).

V roce 2025 však nadšení opadlo a řada firem své zelené cíle přehodnotila. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) koncem roku 2025 oznámila, že v příštím desetiletí očekává průměrný roční růst globální spotřeby biopaliv o pouhých 0,9 %. To představuje prudké zpomalení oproti historickému tempu růstu, které dosahovalo 3,3 % ročně. Důvodem je stagnující poptávka po palivech ve vyspělých zemích způsobená rozvojem elektromobility a slabší politickou podporou, což jen částečně kompenzuje rostoucí poptávka v rozvojových ekonomikách.