Američtí zaměstnavatelé v červenci oznámili zrušení 33 429 pracovních míst, což je nejnižší měsíční údaj za dva roky. V červnu bylo ohlášeno přibližně 46 000 propouštění, uvedla společnost Challenger, Gray & Christmas.

Technologický sektor představuje téměř třetinu z celkových 477 033 plánovaných zrušených míst od začátku roku. V oznámeních firem se často objevovala umělá inteligence a investice do této technologie, které mění organizační struktury. Visa ​ v červenci uvedla, že sníží počet zaměstnanců o 7 %; interní memorandum zmiňovalo AI, ta však nebyla jediným důvodem.

Plány náboru meziročně vzrostly o 25 %. Zaměstnavatelé chtěli v červenci přijmout celkem 16 095 pracovníků, nejvíce pro tento měsíc od roku 2022. Technologické firmy plánovaly 2 470 nových míst, zaostaly však za leteckým a obranným průmyslem. Vyšší poptávka po pracovnících byla patrná také v energetice a výrobě.

Průzkum Indeed Hiring Lab mezi více než 100 ekonomy současně ukázal, že nabídka pracovních míst má během příštího roku klesnout jen mírně. Přibližně polovina respondentů očekává, že AI bude mít alespoň mírně negativní dopad na zaměstnanost.

Investoři na globálních trzích se připravují na nejrušnější týden tohoto čtvrtletí. Předchozí pětidenní obchodování přineslo poklesy, když index S&P 500 odepsal celkově 0,6 %, Dow Jones klesl o 0,4 % a technologický Nasdaq ztratil 2,1 %. Hlavní pozornost se nyní soustředí na hospodářské výsledky technologických lídrů. Ve středu reportují Microsoft ​ a Meta ​ , ve čtvrtek je pak budou následovat Apple ​ a Amazon ​ . Klíčovou otázkou zůstává, zda jejich masivní investice do umělé inteligence přinášejí reálnou návratnost, obzvláště poté, co výsledky společnosti Alphabet i přes meziroční růst Google ​ Cloud o 82 % vyvolaly na trzích nervozitu.

Kromě technologického sektoru budou své výsledky zveřejňovat i další významné společnosti jako Visa ​ , Boeing ​ , Coca-Cola ​ či energetičtí obři ExxonMobil a Chevron ​ . Pozornost od firemního sektoru krátce odvede středeční zasedání Federálního rezervního systému. Přestože se obecně očekává ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni, rétoriku centrálních bankéřů může ovlivnit geopolitická situace.

Rostoucí napětí na Blízkém východě a útoky v Rudém moři totiž opět vyhnaly ceny ropy nad hranici 100 USD za barel. Absence diplomatického řešení konfliktu tak opětovně oživuje obavy z inflačních tlaků.