Majetek nejbohatších lidí se za pandemie rozrostl, víc lidí je ale v chudobě

Majetek nejbohatších lidí světa se za pandemie covidu-19 rozrostl, na druhou stranu se ale víc lidí ocitlo v chudobě. Ve své zprávě o nerovnosti to dnes uvedla britská nevládní organizace Oxfam. Nízké příjmy těch nejchudších podle ní přispěly ke smrti 21.000 lidí denně. Majetek deseti nejbohatších lidí se od března 2020, tedy od začátku pandemie, více než zdvojnásobil. Oxfam svou zprávu o nerovnosti vydává zpravidla před každoročním zasedáním Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu, aby přilákala pozornost ekonomických, obchodních a politických elit. Fórum v Davosu letos stejně jako loni kvůli pandemii nahradila alternativní akce Davos Agenda, která se koná pouze virtuálně. Na programu jsou diskuse o pravděpodobném budoucím vývoji pandemie, rovnosti v očkování a energetické transformaci. "Letošní zpráva popisuje zcela nepřiměřené jevy," konstatoval šéf Oxfamu Danny Sriskandarajah. Za pandemie se téměř každý den objeví nový miliardář, zatímco 99 procent světové populace je na tom hůře kvůli uzávěrám, poklesu mezinárodního obchodu a slabší turistice. V důsledku toho spadlo do chudoby dalších 160 milionů lidí," dodal. "V hloubi našeho ekonomického systému je cosi chybně nastaveného," konstatoval Sriskandarajah. Podle údajů časopisu Forbes, na které se charita odvolává, se mezi desítku nejbohatších lidí světa mimo jiné řadí Elon Musk, Jeff Bezos, Bernard Arnault a jeho rodina, Bill Gates, Mark Zuckerberg či Warren Buffett. Dohromady majetek desítky nejbohatších lidí loni vzrostl ze 700 miliard dolarů na 1,5 bilionu dolarů (32,1 bilionu Kč). Jsou však mezi nimi značné rozdíly - zatímco Muskův majetek vzrostl o více než 1000 procent, Gatesův o 30 procent. Zpráva Oxfamu vychází například i z údajů Světové banky (SB) a uvádí, že nedostatečný přístup ke zdravotní péči, hlad, násilí na základě pohlaví a klimatické změny přispívají k jednomu úmrtí každé čtyři sekundy. Za méně než 5,5 dolaru (méně než 120 Kč) žije o 160 milionů lidí více, než by tomu bylo bez dopadů pandemie. Světová banka používá 5,50 USD na den jako měřítko chudoby v zemích s vyššími středními příjmy. Oxfam ve své poslední zprávě též poukazuje na to, že pandemie nutí rozvojové země snižovat sociální výdaje, protože jim narůstá státní dluh. Připomíná, že kvůli pandemii narůstá nerovnost mužů a žen. V současnosti pracuje o 13 milionů žen méně než v roce 2019 a více než dvaceti milionům dívek hrozí, že se nevrátí do školy. Nemoc covid-19 podle zprávy nejvíce zasáhla etnické menšiny, včetně Bangladéšanů ve Spojeném království nebo černošského obyvatelstva ve Spojených státech. Světoví lídři mají podle šéfa Oxfamu jedinečnou šanci podpořit odvážnější ekonomické strategie a "změnit smrtící kurz, kterým se ubíráme". Nový ekonomický přístup by podle něj měj zahrnovat progresivnější daňové režimy, které více zdaňují kapitál a bohatství. Příjmy by měly být vynaloženy na "kvalitní všeobecnou zdravotní péči a sociální ochranu pro všechny", říká Sriskandarajah. Oxfam rovněž požaduje, aby byla zrušena práva duševního vlastnictví na vakcíny proti covidu-19, což by umožnilo jejich širší výrobu a rychlejší distribuci. Začátkem tohoto měsíce vyjádřil prezident Světové banky David Malpass obavy z prohlubující se globální nerovnosti. Uvedl, že dopad inflace a opatření k jejímu řešení pravděpodobně způsobí chudším zemím větší škody. "Vyhlídky slabších zemí jsou stále takové, že budou stále více zaostávat," řekl.