Bitcoin se v ranním obchodování propadl až na 36 370 dolarů, což je nejnižší úroveň za více než dva týdny. Největší světová kryptoměna se naposledy obchodovala s poklesem o 6 % za 24 hodin na ceně 36 818 USD.
Ostatní digitální aktiva se rovněž propadla, přičemž ether klesl o 8 % a XRP se propadlo o 15 %.
Analytici pokles přičítali eskalaci napětí v souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí. Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí nařídil vstup vojsk do dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny, chvíli poté, co je prohlásil za nezávislé.
Tento krok podnítil obavy z plnohodnotné invaze, což vedlo k prudkému poklesu světových akcií, protože chuť obchodníků riskovat klesá.
Bitcoin je svými zastánci často označován za bezpečné aktivum podobné zlatu, což znamená, že by měl nabízet uchování hodnoty v dobách nejistoty.
Argumenty ve prospěch bitcoinu jako jakéhosi „digitálního zlata“ se však rozpadly, protože s ním začalo obchodovat více institucionálních investorů a kryptoměna se stále více přizpůsobuje výkyvům na tradičních trzích, jako jsou akcie.
Bitcoin se nyní nachází hluboko pod historickými maximy nad 68 000 USD, kterých dosáhl v listopadu 2021, a někteří investoři se domnívají, že to je tak dobré, jak to pro tuto kryptoměnu ještě nějakou dobu bude.
Du Jun, spoluzakladatel kryptografické burzy Huobi, uvedl, že další býčí trh bitcoinu se pravděpodobně uskuteční nejdříve v roce 2024, kdy má dojít k dalšímu tzv. halvingu.
„V návaznosti na tento cyklus můžeme další býčí trh na bitcoinu přivítat až na přelomu let 2024 a 2025,“ řekl Du.
Snížení bitcoinu na polovinu snižuje odměny, které těžaři této kryptoměny dostávají za ověřování transakcí, což efektivně stlačuje nabídku nových mincí v emisi.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
