V některých částech Asie je však šestidenní pracovní týden stále normou. Je to proto, že „tvrdá práce je silně spojena s úspěchem“, říká James Root, partner a spolupředseda Bain Futures, think tanku poradenské společnosti Bain & Company.
„V Asii se nachází několik zemí s pověstnou dlouhou pracovní dobou – například Jižní Korea, Čína a Japonsko,“ řekl Root. Přesto „firmy po celém světě, včetně Asie, neustále hledají způsoby, jak z [kanceláří] udělat uspokojivější místa pro práci“.
Root zmínil půldenní pátky, neomezenou dovolenou, možnost práce z domova, velkorysou mateřskou a otcovskou dovolenou a příspěvky na rekvalifikaci. Pracovníci však nyní projevují zájem o další trend na pracovišti – čtyřdenní pracovní týden. Cílem je poskytnout pracovníkům delší víkendy při zachování jejich produktivity a stejné mzdy, což by mohlo být výhodné jak pro pracovníky, tak pro firmy.
Kde se zavádí
Zdroj: unsplash.com
Japonsko je známé svou brutální pracovní kulturou s dlouhou pracovní dobou. Od zaměstnanců lze očekávat, že upřednostní svou kariéru před vším ostatním ve svém životě. Existuje dokonce termín „karoshi“, který v překladu znamená „smrt přepracováním“.
Covid-19 znovu upozornil na vysoce rigidní pracovní prostředí v této zemi. Poté, co japonské podniky v roce 2020 přešly na pružnou pracovní dobu a práci na dálku, začaly analyzovat, jak tyto změny ovlivnily spokojenost zaměstnanců.
„Pohoda našich zaměstnanců je pro nás prioritou a je důležité, abychom komunikovali a podporovali pochopení tohoto účelu,“ uvedla e-mailem mluvčí společnosti Panasonic Airi Minobe.
Společnost Panasonic v lednu oznámila plány na zavedení volitelného čtyřdenního pracovního týdne, aby podpořila zdravější rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem svých zaměstnanců. Tato změna by však měla být zavedena „nejdříve v dubnu 2023“, uvedla Minobe.
V roce 2019 testovala čtyřdenní pracovní týden japonská společnost Microsoft. Ačkoli se celková pracovní doba snížila, mzda zaměstnanců zůstala stejná. Produktivita zaměstnanců se navíc zvýšila o téměř 40 %, uvedla společnost.
Zájem z jihovýchodní Asie
Zdroj: unsplash.com
Podle průzkumu, který v únoru zveřejnila výzkumná společnost Milieu, mají o zavedení čtyřdenního pracovního týdne zájem také zaměstnanci ze Singapuru, Vietnamu, Thajska, Filipín a Indonésie.
Více než tři ze čtyř Singapurců (76 %) vyjádřili velký zájem o zaměstnání, které by poskytovalo třídenní víkendy.
„Ve vyspělých ekonomikách, jako je Singapur, začíná jít o kvalitu života a o to, co práce znamená,“ uvedla Jaya Dassová, výkonná ředitelka personální agentury Randstad Singapore.
Mnoho zaměstnanců v Singapuru nechce žít život, ve kterém žijí proto, aby pracovali, ale touží „mít život a pracovat, aby si ho udrželi“, dodala.
Podle zprávy společnosti Randstad z roku 2021 jsou pro zaměstnance v městském státě nejcennějšími aspekty práce rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, dobrý plat a benefity.
Dassová uvedla, že singapurští zaměstnanci již nejsou ochotni vzdát se svého osobního života ve prospěch kariéry. Kvůli vysokým životním nákladům v městském státě by však mnozí nesouhlasili se zkrácením pracovní doby, pokud by to znamenalo, že budou muset přijmout snížení platu.
Menší zájem některých rozvojových zemí
Zdroj: pixabay.com
Ne všichni pracovníci v jihovýchodní Asii byli zkrácením pracovního týdne tak nadšeni. Podle průzkumu společnosti Milieu mělo o tuto myšlenku velký zájem pouze 48 % Malajců a dalších 41 % se k ní stavělo vlažně. Myanmar a Kambodža, kde mnoho pracovníků vykonává dělnické profese, projevily ještě menší zájem, uvedl Dass v online rozhovoru.
Touha po rovnováze mezi pracovním a soukromým životem je v těchto zemích nižší, protože v těchto ekonomikách delší pracovní doba často znamená více peněz, uvedla.
V rozvojových zemích chtějí zaměstnanci často pracovat tak tvrdě, jak jen mohou, řekla Dassová. Mentalita je taková: „Když musím v práci zemřít, tak to udělám. To znamená, že si mohu vydělat peníze. Mohu si koupit svůj majetek. Mohu své rodině zajistit lepší život,“ řekla.
Asie zaostává za Západem
Po Islandu a Španělsku, jejichž vlády experimentují se zkrácenou pracovní dobou od roku 2019, resp. 2021, je Belgie poslední zemí, která oznámila, že zaměstnanci budou mít brzy nárok na čtyřdenní pracovní týden.
Belgický program, který začíná jako zkušební, vyžaduje, aby zaměstnanci odpracovali za čtyři dny stejný počet hodin jako dosud za pět. Pracovníci prý také budou moci ignorovat pracovní vzkazy po pracovní době, aniž by jim hrozily důsledky ze strany šéfů.
Spojené království v lednu oznámilo zahájení šestiměsíčního zkušebního provozu čtyřdenního pracovního týdne, který má začít v červnu. Cílem iniciativy je umožnit zaměstnancům firem, které se do programu přihlásily, pracovat 32 hodin týdně, přičemž jejich mzda a benefity zůstanou nezměněny.
V některých částech Asie je však šestidenní pracovní týden stále normou. Je to proto, že „tvrdá práce je silně spojena s úspěchem“, říká James Root, partner a spolupředseda Bain Futures, think tanku poradenské společnosti Bain & Company.„V Asii se nachází několik zemí s pověstnou dlouhou pracovní dobou – například Jižní Korea, Čína a Japonsko,“ řekl Root. Přesto „firmy po celém světě, včetně Asie, neustále hledají způsoby, jak z [kanceláří] udělat uspokojivější místa pro práci“.Root zmínil půldenní pátky, neomezenou dovolenou, možnost práce z domova, velkorysou mateřskou a otcovskou dovolenou a příspěvky na rekvalifikaci. Pracovníci však nyní projevují zájem o další trend na pracovišti – čtyřdenní pracovní týden. Cílem je poskytnout pracovníkům delší víkendy při zachování jejich produktivity a stejné mzdy, což by mohlo být výhodné jak pro pracovníky, tak pro firmy.Zdroj: unsplash.comJaponsko je známé svou brutální pracovní kulturou s dlouhou pracovní dobou. Od zaměstnanců lze očekávat, že upřednostní svou kariéru před vším ostatním ve svém životě. Existuje dokonce termín „karoshi“, který v překladu znamená „smrt přepracováním“.Covid-19 znovu upozornil na vysoce rigidní pracovní prostředí v této zemi. Poté, co japonské podniky v roce 2020 přešly na pružnou pracovní dobu a práci na dálku, začaly analyzovat, jak tyto změny ovlivnily spokojenost zaměstnanců.Chcete využít této příležitosti?„Pohoda našich zaměstnanců je pro nás prioritou a je důležité, abychom komunikovali a podporovali pochopení tohoto účelu,“ uvedla e-mailem mluvčí společnosti Panasonic Airi Minobe.Společnost Panasonic v lednu oznámila plány na zavedení volitelného čtyřdenního pracovního týdne, aby podpořila zdravější rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem svých zaměstnanců. Tato změna by však měla být zavedena „nejdříve v dubnu 2023“, uvedla Minobe.V roce 2019 testovala čtyřdenní pracovní týden japonská společnost Microsoft. Ačkoli se celková pracovní doba snížila, mzda zaměstnanců zůstala stejná. Produktivita zaměstnanců se navíc zvýšila o téměř 40 %, uvedla společnost.Zdroj: unsplash.comPodle průzkumu, který v únoru zveřejnila výzkumná společnost Milieu, mají o zavedení čtyřdenního pracovního týdne zájem také zaměstnanci ze Singapuru, Vietnamu, Thajska, Filipín a Indonésie.Více než tři ze čtyř Singapurců vyjádřili velký zájem o zaměstnání, které by poskytovalo třídenní víkendy.„Ve vyspělých ekonomikách, jako je Singapur, začíná jít o kvalitu života a o to, co práce znamená,“ uvedla Jaya Dassová, výkonná ředitelka personální agentury Randstad Singapore.Mnoho zaměstnanců v Singapuru nechce žít život, ve kterém žijí proto, aby pracovali, ale touží „mít život a pracovat, aby si ho udrželi“, dodala.Podle zprávy společnosti Randstad z roku 2021 jsou pro zaměstnance v městském státě nejcennějšími aspekty práce rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, dobrý plat a benefity.Dassová uvedla, že singapurští zaměstnanci již nejsou ochotni vzdát se svého osobního života ve prospěch kariéry. Kvůli vysokým životním nákladům v městském státě by však mnozí nesouhlasili se zkrácením pracovní doby, pokud by to znamenalo, že budou muset přijmout snížení platu.Zdroj: pixabay.comNe všichni pracovníci v jihovýchodní Asii byli zkrácením pracovního týdne tak nadšeni. Podle průzkumu společnosti Milieu mělo o tuto myšlenku velký zájem pouze 48 % Malajců a dalších 41 % se k ní stavělo vlažně. Myanmar a Kambodža, kde mnoho pracovníků vykonává dělnické profese, projevily ještě menší zájem, uvedl Dass v online rozhovoru.Touha po rovnováze mezi pracovním a soukromým životem je v těchto zemích nižší, protože v těchto ekonomikách delší pracovní doba často znamená více peněz, uvedla.V rozvojových zemích chtějí zaměstnanci často pracovat tak tvrdě, jak jen mohou, řekla Dassová. Mentalita je taková: „Když musím v práci zemřít, tak to udělám. To znamená, že si mohu vydělat peníze. Mohu si koupit svůj majetek. Mohu své rodině zajistit lepší život,“ řekla.Po Islandu a Španělsku, jejichž vlády experimentují se zkrácenou pracovní dobou od roku 2019, resp. 2021, je Belgie poslední zemí, která oznámila, že zaměstnanci budou mít brzy nárok na čtyřdenní pracovní týden.Belgický program, který začíná jako zkušební, vyžaduje, aby zaměstnanci odpracovali za čtyři dny stejný počet hodin jako dosud za pět. Pracovníci prý také budou moci ignorovat pracovní vzkazy po pracovní době, aniž by jim hrozily důsledky ze strany šéfů.Spojené království v lednu oznámilo zahájení šestiměsíčního zkušebního provozu čtyřdenního pracovního týdne, který má začít v červnu. Cílem iniciativy je umožnit zaměstnancům firem, které se do programu přihlásily, pracovat 32 hodin týdně, přičemž jejich mzda a benefity zůstanou nezměněny.