Evropa zvažuje nákladné možnosti, jak se obejít bez ruského zemního plynu

Západoevropské země hledají způsoby, jak se obejít bez ruského zemního plynu, a připravují se na možnost, že Kreml buď zavře kohoutky, nebo politický tlak na zpřísnění sankcí přeroste v úplné energetické embargo. Vzhledem k postupu ruských vojsk na Ukrajinu se vlády zemí Evropské unie obávají, že zdroj 40 % zemního plynu v regionu by mohl být přerušen buď v důsledku bojů, nebo ekonomických opatření, jejichž cílem je zadržet ruského prezidenta Vladimira Putina. "Musíme se zbavit závislosti na ruském plynu a ropě a musíme to udělat mnohem rychleji, než jsme předpokládali," řekl ve čtvrtek v rozhlasové stanici BBC 4 šéf EU pro klima Frans Timmermans. "Evropská komise příští týden předloží návrhy, aby se tak stalo co nejdříve." Plyn je klíčový, protože pohání elektrárny, těžký průmysl a vytápění domácností v celém regionu. Energetické společnosti se na něj obracejí, když výroba z obnovitelných zdrojů závislých na počasí, jako jsou větrné turbíny a solární panely, klesá. A nahrazuje uhelné elektrárny, které byly v minulosti páteří evropských dodávek elektřiny. Krátkodobé možnosti jsou omezené. Ceny uhlí tento týden prudce vzrostly, což z tohoto paliva činí nákladnou a více znečišťující alternativu. Odběr zkapalněného zemního plynu vyžaduje zařízení, jejichž výstavba trvá roky, a evropští odběratelé musí stále soutěžit o omezené dodávky. Rozšíření plynovodů může také trvat desetiletí a stát miliardy. Podle bruselské výzkumné skupiny Bruegel by úplná blokáda ruského plynu vyžadovala, aby Evropa oživila uhelné elektrárny, které byly uzavřeny z ekologických důvodů, a nakupovala zkapalněný zemní plyn. Německo se chystá prodloužit provoz uhelných i jaderných elektráren, které měly být uzavřeny na konci letošního roku. Čerpání dalšího LNG by státům EU vystavilo účet za 70 miliard eur na doplnění zásobníků plynu v létě letošního roku. To je téměř šestinásobek 10 miliard eur vynaložených v předchozích letech - cena příliš vysoká pro mnoho průmyslových podniků, které si na rostoucí náklady na energie stěžovaly již dlouho před ukrajinskou krizí. Přesto se evropské státy snaží jednat. Britský premiér Boris Johnson tento týden vyzval vedoucí představitele, aby "udělali něco, co už dávno mělo být uděláno, a konečně se zbavili závislosti na ruské ropě a plynu". Polsko vyzvalo k zákazu ruských paliv a Bílý dům uvedl, že "energetické sankce jsou určitě na stole". Británie uvedla, že zvažuje všechny možnosti, jak zasáhnout ruský energetický sektor. Představitelé Evropské unie však většinou o sankcích v oblasti energetiky zatím neuvažují, protože by to poškodilo ekonomiku regionu. Místo toho urychlují plány na dlouhodobé snížení závislosti. Německo a Itálie plánují posílit uhelné elektrárny a Německo se snaží vybudovat kapacity pro dovoz většího množství zkapalněného zemního plynu. "Diverzifikace našich energetických dodávek je něco, o co je třeba usilovat bez ohledu na to, co se stane s dodávkami ruského plynu v nejbližší budoucnosti," řekl 1. března italský premiér Mario Draghi. "Nemůžeme být tak závislí na rozhodnutích pouze jedné země, protože to ohrožuje naši svobodu." Německo je obzvláště ohroženo, protože polovina jeho plynu a uhlí pochází z Ruska. Na Rusko byla uvalena celá řada finančních sankcí, které však zatím vyčlenily výjimky pro energetiku. "Měli bychom se postarat o to, abychom se stali co nejvíce nezávislými," řekl ve středu v rozhlasovém rozhovoru německý ministr hospodářství Robert Habeck. "To se nestane ze dne na den, protože jsme se za posledních 10 let stali více závislými na dovozu z Ruska. Dostali jsme se tím do docela velké nouze, ale nyní se z ní chceme dostat." Někteří analytici si nemyslí, že se energetika vyhne rostoucímu seznamu sankcí uvalených na Rusko, a začínají se zabývat jejich možnými dopady. Zastavení nebo omezení dodávek ruské energie zvýší ceny, které již nyní vzrostly více než šestkrát nad úroveň před rokem, což zvyšuje inflaci v celém regionu. "Diplomatický tlak bude brzy příliš velký na to, aby se zabránilo energetickému embargu," řekl Shamik Dhar, hlavní ekonom společnosti BNY Mellon a bývalý hlavní ekonom britského ministerstva zahraničí. "To bude mít velký dopad na růst a životní náklady." Co říká Bloomberg Economics ... "Evropští představitelé musí vyvažovat náklady spojené s 40% zásahem do evropských dodávek plynu a tlak, který by se vztahoval na Putina. Nyní, když byly sankce uvaleny i na samotnou ruskou centrální banku, se kalkulace možná mění. Přístup k rezervám je omezený a Putin je více závislý na devizových příjmech z energií. Jejich stažení by mohlo prohloubit rodící se finanční krizi a zesílit zásah do ruské ekonomiky." Jamie Rush, Bloomberg Economics Nedostatek by omezil průmyslovou výrobu a vyšší ceny energií by prohloubily krizi životních nákladů na celém kontinentu. Podle agentury Bloomberg Economics by plné sankce mohly také uvrhnout ekonomiky v regionu do recese. Vyhnout se nejhoršímu hospodářskému výsledku by vyžadovalo jak rozhodné kroky, tak teplejší počasí a štěstí. S blížícím se jarem se blíží konec topné sezóny. Tehdy obvykle proudí více plynu do zásobníků, místo aby se spaloval pro výrobu tepla a elektřiny. Hrozí, že energetické společnosti budou nuceny doplňovat zásoby za nadsazené ceny nebo že by bylo nutné dodávky omezit, což by oslabilo rezervu, která musí být vytvořena před příští zimou. Itálie, která je na Rusku závislá z 45 %, vyjádřila přesvědčení, že přerušení dodávek plynu přežije. Mezi možnosti patří rozšíření Transjadranského plynovodu, který přivádí plyn z oblasti Kaspického moře do jihovýchodního cípu Itálie, větší čerpání z propojení s Alžírskem a Libyí nebo odběr dalších nákladů zkapalněného zemního plynu. Mnohé z těchto projektů by se realizovaly až za několik let. "Itálie nemá v krátkodobém horizontu žádné problémy s dodávkami," uvedl podle tiskové agentury Ansa ministr pro ekologickou transformaci Roberto Cingolani po setkání šéfů energetických společností Evropské unie v Bruselu. "O doplňování zásobníků musíme uvažovat od příštího roku. Máme však krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou strategii, jak ukončit závislost na ruském plynu." Největším vítězem by v případě omezení ruských dodávek bylo uhlí, protože cíle omezit skleníkové plyny a globální oteplování by se pravděpodobně vzdálily. Německo se snaží uzavřít uhelné elektrárny, aby splnilo své klimatické cíle, a v reakci na zemětřesení, které v roce 2011 zasáhlo japonskou elektrárnu Fukušima, slíbilo zastavit všechny jaderné elektrárny. Několik nedávno odstavených uhelných elektráren by mohlo být znovu uvedeno do provozu, uvedl Hann Koenig, vedoucí pověřených projektů pro střední Evropu ve společnosti Aurora Energy Research Ltd. Společnost Rysted Energy očekává, že výroba elektřiny z uhlí letos vzroste o 11 % a vrátí se na úroveň roku 2018. "Další možností je prodloužení životnosti jaderných elektráren, stejně jako provoz plynových elektráren na ropu, což mnohé z nich, zejména ty starší, mohou dělat," řekl Koenig. "Životní prostředí musí udělat krok zpět."