Evropští zaměstnanci se obávají žádat o zvýšení mezd navzdory inflaci

Zaměstnanci v největších evropských ekonomikách patří k těm, kteří budou v příštím roce nejméně žádat o zvýšení mezd, přestože pociťují jeden z největších tlaků v důsledku rostoucích cen. Vyplývá to z celosvětového průzkumu, který provedla společnost YouGov Plc a který exkluzivně poskytla agentuře Bloomberg News. To může rozptýlit obavy centrálních bank z potenciální inflační spirály v oblasti mezd. Průzkum, který se týkal 18 zemí a zúčastnilo se ho 20 000 lidí, ukázal, že pouze každý pátý zaměstnanec ve Španělsku a každý čtvrtý v Německu plánuje požádat o zvýšení platu. Ve Velké Británii, kde se politici obávají zejména vyššího mzdového vyrovnání, je to 30 %. Pro srovnání, v USA je to 40 % a v Indonésii, Indii a Spojených arabských emirátech více než 70 %. Vzhledem k tomu, že inflace ve světě prudce roste a v důsledku dopadů války na Ukrajině bude pravděpodobně ještě vyšší, centrální bankéři se stále více obávají tzv. sekundárních dopadů na inflaci. To je situace, kdy se vyšší ceny promítají do požadavků na vyšší mzdy, které pak nutí firmy ještě více zvyšovat ceny. O tomto riziku hovořil zejména guvernér Bank of England Andrew Bailey, který vyvolal kontroverzi tím, že vyzval zaměstnance, aby se svými mzdovými požadavky byli zdrženliví. Předseda Federálního rezervního systému USA Jerome Powell vyjádřil podobné znepokojení, i když méně podnětně. Zdroj: unsplash.com Poněkud odlišná situace panuje v eurozóně, kde politici opakovaně uvádějí, že navzdory téměř 6% inflaci zůstává růst mezd celkově utlumený. Šéf Bundesbanky Joachim Nagel minulý týden uvedl, že v současné době "neexistují žádné známky" mzdově-cenové spirály. Tento názor se shoduje s údaji průzkumu YouGov, který byl proveden mezi 22. únorem a 8. březnem. Dokonce i ti zaměstnanci, kteří usilují o vyšší mzdy, mají přiměřeně skromné požadavky. Všude na světě 35 % respondentů uvedlo, že by požadovali zvýšení mezd o 2,1 až 5 %. Ve Velké Británii, kde inflace již dosahuje 5,5 % a ještě letos může dosáhnout dvouciferné hodnoty, více než polovina dotázaných uvedla, že by požadovala zvýšení o méně než 5 %. Pro srovnání, ve Spojených státech je to 42 %. Zatímco němečtí a italští zaměstnanci celkově méně často žádali o zvýšení mezd, ti, kteří to plánovali, měli agresivnější požadavky - více než 40 % z nich požadovalo zvýšení o 5 % a více. Rozsah požadavků se ve světě lišil, ale důvody, proč nechtějí vyšší mzdu, byly velmi podobné. Ve všech zemích kromě Dánska většina těch, kteří o zvýšení platu nežádali, uvedla, že to bylo proto, že "není šance, že by mi zaměstnavatel přidal". V této skandinávské zemi se také vrátilo nejvíce pracovníků, kteří uvedli, že jsou se svou současnou mzdou spokojeni. Mírné požadavky jsou o to více zarážející ve srovnání s prudce rostoucími životními náklady v mnoha zemích, kdy vyšší ceny energií a problémy se zásobováním související s pandemií vedou k prudkému nárůstu účtů domácností. Přibližně 90 % lidí ve Španělsku, Itálii, Německu a Velké Británii, kteří patří mezi země s nejmenší pravděpodobností požadující vyšší mzdu, uvedlo, že životní náklady se pro ně v posledních 12 měsících zvýšily. Zdroj: pixabay.com