Cena ropy se po pondělním masivním propadu o 11 % prudce odrazila zpět k hranici 104 dolarů za barel. Írán efektivně zmrazil lodní dopravu přes strategický Hormuzský průliv a začal vybírat tranzitní poplatky. Pentagon podle dostupných zpráv připravuje nasazení brigádního bojového uskupení z elitní 82. výsadkové divize na Blízký východ.   Geopolitické napětí a mobilizace amerických sil Globální energetické trhy zažívají v posledních dnech extrémní volatilitu, která je bezprostředně hnána obnovenými obavami z eskalujícího konfliktu na Blízkém východě. Ropa Brent (BZ=F) zaznamenala prudký obrat a její cena se vyšplhala zpět do těsné blízkosti 104 dolarů za barel. Tento strmý cenový nárůst přichází bezprostředně poté, co komoditní trh v pondělí zažil dramatický propad o 11 %. Pondělní výrazný pokles cen byl přímou reakcí na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o pět dní odložil hrozbu vojenského úderu na íránskou energetickou infrastrukturu. Své rozhodnutí tehdy odůvodnil tvrzením, že Spojené státy vedou s Teheránem jednání o ukončení konfliktu. Íránská strana však obratem popřela, že by jakákoliv vyjednávání probíhala, a boje mezi americko-izraelskou aliancí a islámskou republikou nadále pokračovaly v neztenčené míře. Nyní trhy vstřebávají zcela nové informace o pohybu amerických vojenských sil, které vracejí do hry rizikovou přirážku. Podle zjištění deníku Wall Street Journal plánuje americký Pentagon nasazení brigádního bojového uskupení z elitní 82. výsadkové divize armády Spojených států přímo na Blízký východ. Zpravodajská agentura s odvoláním na nejmenované oficiální představitele uvedla, že písemný rozkaz k nasazení této jednotky je očekáván v řádu několika málo hodin. Tento vývoj na vojenské frontě pomohl zcela vymazat pondělní cenové ztráty. Investoři si uvědomují, že přítomnost dalších elitních amerických jednotek v regionu může znamenat přípravu na dlouhodobější a intenzivnější fázi konfliktu, což by mělo přímý dopad na stabilitu celého regionu. Škrcení Hormuzského průlivu a dopady na globální trhy Klíčovým faktorem, který v současnosti drží energetické trhy v šachu, je situace kolem strategicky nepostradatelného Hormuzského průlivu. Írán zde podle dostupných zpráv efektivně zmrazil běžnou obchodní lodní dopravu, což představuje masivní narušení globálních dodavatelských řetězců. Teherán navíc začal od některých komerčních plavidel, která tímto klíčovým námořním kanálem proplouvají, vybírat tranzitní poplatky. Tento bezprecedentní krok je dalším jasným signálem, že islámská republika drží nad průlivem, kudy proudí zásadní část světových dodávek energií, pevnou kontrolu. Analytici ze společnosti RBC Capital Markets (RY) , včetně respektované expertky Helimy Croft, ve své poznámce pro klienty upozorňují na značnou nejasnost současné situace a motivací klíčových aktérů. Podle expertů z RBC je v této fázi velmi nejisté, jak daleko případná zákulisní jednání pokročila, nebo zda mají mocné Islámské revoluční gardy (IRGC) vůbec náladu na jakékoliv urovnání sporu, když mají Hormuzský průliv pevně ve svých rukou. „Pro fyzické trhy budou nakonec pravděpodobně rozhodující lodě, nikoliv prázdná prohlášení,“ shrnuli analytici tvrdou realitu současného komoditního trhu. Následky tohoto stavu jsou pro globální ekonomiku vysoce znepokojivé. Během tohoto měsíce vzrostla cena ropy o zhruba 40 % kvůli obavám, že nepřátelství mezi USA, Izraelem a Íránem spustí globální energetickou krizi, která nevyhnutelně podpoří růst inflace. Válka již nyní zablokovala tranzit přes Hormuz, což donutilo producenty v Perském zálivu omezit svou denní těžbu o miliony barelů. Ropné deriváty, jako jsou nafta a letecké palivo, navíc zdražily ještě razantněji než samotná surová ropa, což drtí koncové spotřebitele a vyvolává značné znepokojení vládních představitelů po celém světě. Křehká diplomacie a postoj arabských států Navzdory eskalaci bojů a vojenským přesunům se na pozadí odehrávají intenzivní diplomatické manévry. Ceny ropy dokonce během obchodování mírně korigovaly své předchozí zisky poté, co server Axios přinesl zprávu o možném diplomatickém oživení. Podle těchto informací Spojené státy a skupina regionálních zprostředkovatelů aktuálně diskutují o možnosti uspořádat s Íránem mírové rozhovory na vysoké úrovni, a to potenciálně již ve čtvrtek. Zpráva, která se odvolává na nejmenované zdroje, nicméně jedním dechem dodává, že Teherán na tuto iniciativu dosud nijak neodpověděl. Do snah o ukončení americko-izraelské války proti Íránu se mezitím aktivně zapojil také Pákistán. Mocný velitel pákistánské armády se podle dostupných informací snaží zprostředkovat dialog a v této věci již vedl telefonické hovory přímo s prezidentem Trumpem. Zásadní roli v dalším vývoji konfliktu mohou sehrát i arabské státy v Perském zálivu. Několik z nich již dříve vyjádřilo principiální ochotu připojit se k válečnému úsilí USA a Izraele proti Íránu. Zdroje obeznámené se situací však zdůrazňují, že pro jejich přímé vojenské zapojení existuje velmi vysoký práh, který by musel být překročen. Tyto státy by se do otevřené války zapojily pouze v případě, že by Teherán skutečně naplnil své hrozby a zaútočil na jejich kritickou infrastrukturu. Dokud nebudou zasažena klíčová energetická zařízení a vodohospodářská infrastruktura v Perském zálivu, zůstávají tyto země v pozici ostražitých pozorovatelů, kteří balancují mezi podporou svých spojenců a snahou ochránit vlastní strategické zájmy před zničujícím zásahem.