Za první dva měsíce letošního roku se objem obchodů s kryptoměnami meziročně snížil o čtvrtinu na 700 milionů korun. Dominantní zůstává bitcoin s nadpolovičním podílem na objemu obchodů. Vyplývá to z aktuálních údajů největšího tuzemského obchodníka Bit.plus.
Důvodem nižšího objemu obchodů je výrazná nejistota související s eskalací konfliktu na Ukrajině. Na konci ledna se kurz bitcoinu dostal pod hranici 35.000 USD a byl tak o 13.000 dolarů nižší než na začátku roku. Minulý týden v době zahájení ruské invaze se pohyboval kolem 38.000 USD, nicméně od té doby zpevňuje a na konci února už stál přes 43.000 USD.
Zdroj: Pexels
„V únoru se zdálo, že bitcoin ztrácí půdu pod nohama a nedostojí své pověsti digitálního zlata, ke kterému se uchylují investoři v případě nervozity na ostatních trzích. Nicméně po počátečním šoku způsobeném ruskou agresí na Ukrajinu začal velmi záhy růst a nyní pokračuje v silném růstovém trendu. Není tak nereálné, že do měsíce pokoří hranici 50.000 USD,“ uvedl ředitel Bit.plus Martin Stránský.
Po turbulentním vývoji na začátku roku je podle portfolio manažera Cyrrusu Tomáše Pfeilera celkem logické, že objemy obchodů propadly. Drobní investoři již pochopili, že kurzy bitcoinu a jiných měn nejdou jenom nahoru a že krypto nepředstavuje nejsnadnější cestu k závratnému zbohatnutí.
„Aktuální cenový vzestup, který u digitálních mincí vidíme, souvisí s protiruskými sankcemi. Rusové vyměňují rubly mimo jiné i za kryptoměny. Nicméně tento efekt je spíše jednorázový. Lze očekávat, že ruská vláda přijde s restrikcemi, které by měly nekoordinované prodeje rublu zastavit. Dlouhodobě mohou některé kryptoměny posilovat v reakci na odstřižení ruských bank od SWIFT, nicméně nebude to bitcoin, který je pro provádění plateb nevyužitelný,“ dodal.
Zdroj: Reuters
Budoucí vývoj bude podle expertů záviset na další eskalaci konfliktu na Ukrajině a jeho vlivu na ekonomický vývoj ve světě, například na růst inflace nebo akciové trhy. Důležitá bude rovněž reakce finančních autorit v Evropě i USA.
Objem obchodů s kryptoměnami v Česku v únoru proti předchozímu měsíci klesl o zhruba 100 milionů na 300 milionů Kč. Za první dva měsíce letošního roku se objem obchodů s kryptoměnami meziročně snížil o čtvrtinu na 700 milionů korun. Dominantní zůstává bitcoin s nadpolovičním podílem na objemu obchodů. Vyplývá to z aktuálních údajů největšího tuzemského obchodníka Bit.plus.
Důvodem nižšího objemu obchodů je výrazná nejistota související s eskalací konfliktu na Ukrajině. Na konci ledna se kurz bitcoinu dostal pod hranici 35.000 USD a byl tak o 13.000 dolarů nižší než na začátku roku. Minulý týden v době zahájení ruské invaze se pohyboval kolem 38.000 USD, nicméně od té doby zpevňuje a na konci února už stál přes 43.000 USD.
Zdroj: Pexels
"V únoru se zdálo, že bitcoin ztrácí půdu pod nohama a nedostojí své pověsti digitálního zlata, ke kterému se uchylují investoři v případě nervozity na ostatních trzích. Nicméně po počátečním šoku způsobeném ruskou agresí na Ukrajinu začal velmi záhy růst a nyní pokračuje v silném růstovém trendu. Není tak nereálné, že do měsíce pokoří hranici 50.000 USD," uvedl ředitel Bit.plus Martin Stránský.
Po turbulentním vývoji na začátku roku je podle portfolio manažera Cyrrusu Tomáše Pfeilera celkem logické, že objemy obchodů propadly. Drobní investoři již pochopili, že kurzy bitcoinu a jiných měn nejdou jenom nahoru a že krypto nepředstavuje nejsnadnější cestu k závratnému zbohatnutí.
"Aktuální cenový vzestup, který u digitálních mincí vidíme, souvisí s protiruskými sankcemi. Rusové vyměňují rubly mimo jiné i za kryptoměny. Nicméně tento efekt je spíše jednorázový. Lze očekávat, že ruská vláda přijde s restrikcemi, které by měly nekoordinované prodeje rublu zastavit. Dlouhodobě mohou některé kryptoměny posilovat v reakci na odstřižení ruských bank od SWIFT, nicméně nebude to bitcoin, který je pro provádění plateb nevyužitelný," dodal.
Zdroj: Reuters
Budoucí vývoj bude podle expertů záviset na další eskalaci konfliktu na Ukrajině a jeho vlivu na ekonomický vývoj ve světě, například na růst inflace nebo akciové trhy. Důležitá bude rovněž reakce finančních autorit v Evropě i USA.
